Gigantický letoun je vyráběn francouzskou společností Airbus a jeho vývoj, který vyšel na 10 miliard eur, začal již v devadesátých letech. Samotná výroba se spustila v roce 2000. První prototyp vzlétl o pět let později.

Díly letadla, známého též jako Superjumbo, vznikají po celé Evropě. Především ve Francii, Velké Británii, Španělsku a Německu, ale zapojuje se i Česká republika. Z tuzemska pocházejí nouzové dveře horní paluby, které vyrábí firma Letov. Finální podobu získává Airbus v Tolouse, sídle společnosti. Kvůli složitému dovážení jednotlivých dílů obří velikosti bylo zapotřebí rozšířit silnice, vybudovat nové výrobní haly a postavit speciální lodě. Podle plánů by se mělo vyrábět až do roku 2020, za tuto dobu má vzniknout 1 200 strojů.

Rozměry obra

Airbus A380 zdobí nevídané parametry. Na délku měří 73 metrů a rozpětí křídel, jejichž celková plocha je 845 metrů čtverečních, dosahuje bezmála 80 metrů. Ční do výšky 24 metrů. V trupu se skrývají dvě paluby, které pojmou až 880 pasažérů. Ti mají v přepychové verzi modelu k dispozici například vlastní postel, bar, společenskou místnost, konferenční sály, obchody či tělocvičnu.

Maximální vzletová hmotnost stroje je 560 tun. Váha prázdného letadla je přibližně o polovinu nižší. K dosažení co nejnižší hmotnosti musely být při výrobě třistaosmdesátky použity nové a především lehké materiály. Vrchní část trupu je z hliníku vyztuženého skelnými vlákny, zatímco ocasní plochy jsou pokryté plastem vyztuženým uhlíkovými vlákny.

Airbus dolétne až do vzdálenosti 15 tisíc kilometrů, přičemž je schopný dosáhnout rychlosti kolem 950 kilometrů v hodině. K tomu mu slouží čtyři turbodmychadlové motory, buďto typu Rolls-Royce Trent 977 nebo Alliance GP7270. Navzdory tomu se ale může pochlubit nezvyklou tichostí. Jeho cena se pohybuje kolem sedmi miliard korun.

Airbus vs. Boeing

Výrobu největšího letounu od počátku provázejí konkurenční boje s odvěkým americkým rivalem Boeingem. Obě dvě přední společnosti doznaly, že je potřeba přijít na trh s modelem, který pojme velké množství cestujících, a v počátcích vývoje dokonce na projektu spolupracovaly.

Zanedlouho však partnerství skončilo. Boeing od velkých letadel upustil a zůstal u menších a rychlejších strojů pro kratší vzdálenosti. Začal se soustřeďovat na vývoj vlastní nové řady 777 a prodlouženého modelu Boeing 747-400. Airbus naopak zkonstruoval svou třistaosmdesátku. A začal Boeing válcovat jak v počtu objednávek, tak v množství prodaných modelů.

Co se týče parametrů, Boeing může nabídnout jediný letoun, který A380 alespoň v něčem překoná. Jedná se o model 777, jenž zvládá o dva tisíce kilometrů delší dolet. Největší konkurent, model 747 je o dva metry kratší, čtyři metry nižší a má o patnáct metrů menší rozpětí křídel než Superjumbo.

Název A380 má své opodstatnění. Ačkoli by se nabízelo pokračovat v dosavadní desítkové řadě, která skončila na A340, číslem A350, toto označení by podle společnosti dostatečně nevystihovalo odlišení od minulé éry. 360 by zase svádělo k myšlenkám o spojitostech s plným úhlem a sedmička v čísle 370 evokuje konkurenta Boeing. Proto tedy 380. Základní verze nese označení -800.

Vzlety a pády

Prvním majitelem modelu A380 se v říjnu 2007 staly Singapore Airlines. Zahajovací let byl naplánován na 25. října a proběhl na pravidelné trase Singapur - Sydney. Zúčastnilo se jej 445 cestujících, kteří se do cíle dopravili po sedmi hodinách. Našli se mezi nimi i tací, kteří do letenky investovali v přepočtu až dva milióny korun. Prvním evropským majitelem se stala v roce 2009 společnost Air France.

Nové letadlo však od počátku provázely vleklé potíže s výrobou, která se kvůli technickým problémům několikrát protáhla. A ani nehody v běžném provozu se mu nevyhnuly. Při ukázkovém letu s VIP hosty na palubě se v roce 2007 projevily nevýhody obřích rozměrů letounu. Ten se při vzletu z bangkokského letiště nevešel na ranvej a zavadil o hangár. Křídlo se poškodilo a start musel být odložen.

Nesnáze potkaly A380 také o rok později, když při rolování v Singapuru letadlo vyjelo z dráhy a zaparkovalo na trávě. Ačkoli stroj doznal jen povrchových škod, všech 446 cestujících jej muselo opustit. Nedlouho nato muselo být Superjumbo odstaveno kvůli potížím s čerpadlem.

Stejný problém jako v Singapuru čekal na Airbus také ve Stockohlmu, když sjel při rolování z ranveje a pokračoval 150 metrů po sněhu. Žádný z pasažérů nebyl zraněn. V Sydney se zase musel potýkat s nefunkčními brzdami a závadami na čerpadle. Podle odborníků nejsou ale takové potíže u nově zaváděných letadel nic neobvyklého.