Hlavní obsah

Akihito

Foto: Profimedia.cz
Článek

Tsegu no Miya Akihito je syn japonského císaře Hirohita a císařovny Nagako. V roce 1989 se stal v pořadí 125. japonským císařem. Od té doby začala nová éra zvaná Heisei. S ohledem na novodobou japonskou ústavu je však císařova funkce pouze reprezentativní, třebaže je jediným současným monarchou, který se tímto titulem honosí. V srpnu 2016 naznačil úmysl abdikovat s ohledem na věk. Stalo se tak v roce 2019, nástupcem je jeho syn Naruhito.

Akihito se narodil 23. prosince 1933 v tokijském Císařském paláci jako v pořadí páté dítě a nejstarší syn císaře Hirohita a císařovny Nagako. Byl vychováván pověřenými vychovateli podle tradičních císařských norem a ve svých šesti letech nastoupil na školu pro japonské aristokraty. Jako sedmiletý byl během druhé světové války evakuován před americkým bombardováním z Tokia do horského městečka Nikko.

Poté co byl v roce 1951 oficiálně jmenován korunním princem, nastoupil na univerzitu Gakushuin, kde studoval politické vědy a ekonomii. Po dvou letech však školu opustil, a ačkoli se tam později opět vrátil, nikdy nezískal vysokoškolský diplom. I tak je nyní uznávaným vědcem v oboru mořské biologie.

Foto: Profimedia.cz

Akihito a a jeho rodina na císařově oslavách

Moderní monarcha porušil tradice

V roce 1957 se na tenisovém turnaji seznámil s Mičiko Šódovou, dcerou významného podnikatele, se kterou se o dva roky později oženil. Jeho choť se stala prvním neurozeným členem císařské rodiny. Se svým manželem dali přednost civilnímu způsobu života a mimo jiné porušili po staletí udržovanou tradici, když se rozhodli své tři děti vychovávat sami bez cizí pomoci.

Jako korunní princ reprezentoval často Akihito svého otce v zahraničních diplomatických misích a od roku 1987, kdy císař Hirohito vážně onemocněl, ho zastupoval také ve vnitrozemských záležitostech. Když otce po jeho smrti 7. ledna 1989 ve funkci nahradil, pojmenoval své vládnoucí období Heisei, nastolení míru.

Akihito, 125. panovník nejstarší vládnoucí dynastie na světě, je zanícený sportovec a milovník přírody, který se zajímá o otázku životního prostředí. Jako uznávaný vědec publikoval řadu odborných prací a knih o ostnoploutvých rybách z čeledi hlaváčovitých.

Foto: Profimedia.cz

Akihito a srbský prezident Boris Tadic (vpravo)

Rozhodnutí o abdikaci

V srpnu 2016 se Akihito rozhodl porušit i další tradici. V televizním projevu císař oznámil, že mu jeho věk a zdravotní stav může v budoucnu velmi ztěžovat vykonávání role císaře. Všeobecně se předpokládalo, že císař projevem žádá o povolení abdikovat. V reakci na to parlament Japonska přijal v červnu 2017 zákon, který Akihitovi umožňuje vzdát se císařského trůnu.

Rada pro císařské záležitosti, ve které zasedají členové královské rodiny, soudci Nejvyššího soudu Japonska, zástupci parlamentu a předseda vlády, kterým je v současnosti Šinzó Abe, se dohodla, že císař abdikuje 30. dubna 2019. V prosinci 2017 to oznámil předseda Abe.

Akihita nahradil jeho nejstarší syn, korunní princ Naruhito, který se stal císařem den po otcově abdikaci. Akihito oficiálně abdikoval 30. dubna 2019. Následující den ho nahradil jeho syn Naruhito. Tím byla ukončena éra Heisei (všudypřítomný mír) a započala éra Reiva (krásná harmonie).

Abdikace císaře byla v Japonsku první za posledních 200 let, jelikož japonské zákony odstoupení císaře za normálních podmínek nepovolují. Posledním odstupujícím byl císař Kókaku, který se roku 1817 vzdal trůnu ve prospěch svého syna.

Foto: Toru Hanai, Reuters

Japonský císař Akihito s s císařovnou Mičiko

Šintoistický velekněz

Jeho říšské veličenstvo císař, jak se nechává podle protokolu oslovovat, se obvykle drží zavedených tradic, mezi něž patří například každoroční vysazování rýže kolem Císařského paláce.

I tak je ale pokrokovým panovníkem, jenž se kromě výchovy dětí v rodinném kruhu vzepřel i jiným zvyklostem, například v případě četných zahraničních návštěv. V roce 2002 navštívil i Českou republiku a jako první japonský monarcha dokonce navštívil Čínu.

Se svou chotí nemají ve zvyku se příliš ukazovat na veřejnosti, a pokud se tak stane, většinou to bývá ve spojitosti s nějakou závažnou situací.

Kromě reprezentativní úlohy, která japonským císařům zbyla po vydání nové ústavy v roce 1946, mu náleží také funkce šintoistického velekněze, která je spojena s každoročním vykonáváním asi dvaceti náročných náboženských obřadů.

Články k tématu