Lucke AfD opustil v červenci 2015, když byla do čela strany zvolena Frauke Petryová, což vnímal podle svých slov jako posun ke xenofobním a také proruským pozicím. Kromě něj v této době odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců, kteří se společně přidali k novému politickému uskupení s názvem ALFA.

Zakladatel strany Alternativa pro Německo (AfD) a její bývalý předseda Bernd Lucke

Zakladatel strany Alternativa pro Německo (AfD) a její bývalý předseda Bernd Lucke

FOTO: Reuters

Radikalizace strany se projevila v Evropském parlamentu, v jehož rámci europoslankyně  Beatrix Storchová vyzvala ke střelbě do uprchlických žen a dětí. Frakce Evropských konzervativců a reformistů následně Storchovou a jejího kolegu Marcuse Pretzella vyzvala k odchodu ze svých řad, díky čemuž se nakonec přidala k silně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, která požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z Evropské unie (EU).

Frauke Petryová, předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD)

Frauke Petryová, předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD)

FOTO: Wolfgang Rattay, Reuters

Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, která se vyznačuje svými populistickými postoji.

Beatrix Storchová

Europoslankyně Beatrix Storchová, která vyzvala ke střelbě do uprchlických žen a dětí

FOTO: Reuters

Do německého Spolkového sněmu se AfD zatím dostala ve volbách v roce 2017. Zatímco ve federálních volbách v roce 2013 získala 4,7 % hlasů a těsně se jí nepodařilo překročit pětiprocentní hranici, o čtyři roky později se už se ziskem 12,6 procenta stala třetí nejsilnější stranou zastoupenou v Buntestagu po CDU/CSU a SPD.

Úspěch zaznamenala také v roce 2014 ve volbách do Evropského parlamentu, kdy získala sedm mandátů, a rovněž také ve volbách do saského, braniborského a durynského zemského parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení také v parlamentech spolkových zemí Hamburk a Brémy. [celá zpráva]

Volby
Počet hlasů
Hlasy v %
Počet mandátů
Spolkový sněm 2013
2 056 985
4,7 %
0
Evropské volby 2014
2 070 014
7,1 %
7
Spolkový sněm 2017
5 877 09412,6 %
94

V březnu roku 2016 se konaly volby v dalších třech německých spolkových zemích, které tak byly prvními volbami od vypuknutí evropské migrační krize. V důsledku jasné opoziční politiky vůči postojům kancléřky Angely Merkelové získala AfD v Sasku-Anhaltsku 24,4 % hlasů, v Bádensku-Württembersku 15,1 % hlasů a v Porýní-Falci 12,6 % hlasů.

V září 2016 skončila AfD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku druhá za SPD se ziskem 20,8 % a 18 mandáty.

V září 2016 ve volbách do poslanecké sněmovny Berlína získala 14,2 % hlasů a 25 mandátů.

AfD na svém sjezdu v květnu 2016 ve Stuttgartu přijala programové usnesení, že islám je neslučitelný s německou ústavou a zároveň s tím  se vyslovila i pro zákaz nošení burek a výstavbu mešit. [celá zpráva]

Pouhé dva dny po největším volebním úspěchu opustila stranu předsedkyně Petryová, paradoxně kvůli podobným důvodům, pro které po jejím příchodu odešel její zakladatel Lucke, tedy přílišný příklon k nacionalismu. Petryová se soustředila víc na kritiku EU a stavěla se proti protiislámské a protiimigrační rétorice ostatních předáků strany s argumentem, že tím odradí mnohé konzervativní voliče a odsoudí AfD k roli menšinové opoziční strany. [celá zpráva]