Andrej Babiš vstoupil do politiky v roce 2012 a rok poté jeho hnutí ANO 2011 uspělo v předčasných volbách. Na konci ledna 2014 byl jmenován ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. V květnu 2017 Babiše z funkce prezident Miloš Zeman na návrh Sobotky odvolal.

Babiš se narodil 2. září 1954 v Bratislavě, jeho otec byl za minulého režimu významným funkcionářem. Pracoval například jako poradce při OSN.

V mládí vystudoval gymnázium v Ženevě a posléze Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Poté nastoupil jako referent do Chemapolu Bratislava (později Petrimex). Mezi roky 1985 až 1990 byl obchodním zástupcem v Maroku.

Předseda hnutí ANO a kandidát na ministra financí Andrej Babiš

Ministr financí Andrej Babiš.

FOTO: Petr Horník, Právo

Na začátku devadesátých let se vrátil do Československa, kde opět působil v Petrimexu. Ten ještě před rozdělením republiky vytvořil českou pobočku, která se poté přejmenovala na Agrofert. V ní Babiš zůstal a postupně společnost ovládl.

Jeho jmění bylo v roce 2017 časopisem Forbes odhadováno na 85 miliard korun a je tak druhým nejbohatším Čechem.

V listopadu 2011 založil iniciativu ANO 2011 (Akce nespokojených občanů), z níž se v roce 2012 stalo politické hnutí, do jehož čela byl v srpnu zvolen. Několik členů ANO 2011 kandidovalo v krajských volbách na kandidátkách menších stran. Strana se účastnila v roce 2013 předčasných voleb a získala 18,65 procenta hlasů, což z ní se 47 poslanci udělalo druhou nejsilnější frakci ve Sněmovně.

Už během volební kampaně mu politici z jiných stran začali připomínat jeho minulost. Objevila se informace, že v roce 1982 podepsal vázací akt StB a stal se jejím agentem s krycím jménem Bureš. Působit jako agent měl právě například za svého pobytu v Maroku. Babiš to odmítl a kvůli své údajné vědomé spolupráci s StB se soudí se slovenským Ústavem paměti národa.

Bratislavský okresní soud dal Babišovi v létě 2014 za pravdu a rozsudku uvedl, že o jeho vědomé spolupráci nejsou důkazy a v seznamech byl tedy veden neoprávněně. Klíčový svědek, který ho měl pro spolupráci podle slovenského Ústavu paměti národa získat, u soudu řekl, že to ve skutečnosti neudělal. Další svědci tvrdili, že spolupráce ze strany Babiše byla nevědomá.

Ústav paměti národa (ÚPN) se odvolal. Odvolací soud potvrdil původní rozsudek. ÚPN proti tomuto rozhodnutí podal v listopadu 2015 dovolání ke slovenskému nejvyššímu soudu, neboť se domnívá, že rozhodnutí nižších instancí bylo založeno na nezákonných důkazech.

Vlevo ministr financí Andrej Babiš (ANO) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Vlevo ministr financí Andrej Babiš (ANO) s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD)

FOTO: Petr Horník, Právo

Pochybnosti o Babišově minulosti zkomplikovala vyjednávání o vládě po volbách v roce 2013. Fakticky se předpokládalo, že ministr by měl mít lustrační osvědčení, které ale Babiš neměl. Spekulovalo se tak o tom, že budou lustrace zrušeny. Proti tomu ale byla KDU-ČSL.

Na lustračním osvědčení trval i prezident Miloš Zeman. Nakonec se rozhodl, že vládu jmenuje i bez něj, pokud projde v prvním čtení služební zákon. To se také stalo. Politici se nakonec shodli na tom, že nový služební zákon lustraci po ministrech nebude vyžadovat.

Po rekordních 95 dnech po předčasných volbách tak Zeman jmenoval koaliční vládu složenou z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Stalo se tak na konci ledna 2014. Babiš byl jmenován ministrem financí.

Odvolání

24. května 2017 prezident Miloš Zeman Andreje Babiše z funkce ministra financí odvolal na návrh premiéra Sobotky. Ten návrh zdůvodnil pochybnostmi o Babišových příjmech a podezřeními, že vicepremiér obcházel daně či ovlivňoval obsah médií, která dříve vlastnil. Ve funkci Babiše vystřídal poslanec ANO Ivan Pilný.

Zeman vyhověl Sobotkovu návrhu po 19 dnech. Odklady s odvoláním, kvůli kterým Zemana kritizovali někteří politici, zdůvodňoval prezident cestou do Číny či požadavkem koaliční smlouvy, aby s odvoláním ministra souhlasil předseda jeho strany. Babiš se svým odvoláním nesouhlasil a Sobotku vyzval, aby přestal veřejně opakovat důvody, které ho k němu vedly. Mají podle něj povahu pomluvy a je připraven se bránit soudně.

Radost po vyhlášení výsledků voleb Hnutí ANO v sídle Agrofetu v Praze Chodově.

Andrej Babiš s partnerkou Monikou a Pavlem Teličkou

FOTO: Milan Malíček, Právo

Zákon ministrům zakázal vlastnit média

Poslanecká sněmovna 14. září 2016 schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády, které zjevně míří právě na ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a je proto označováno také jako „zákon Antibabiš”.

Členové kabinetu by sice mohli dle zákona dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Zákon také zakázal členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš poté vložil akcie svých firem do svěřenského fondu.

Babiš se v červenci 2017 oženil se svou dlouholetou partnerkou Monikou, která už dříve přijala jeho jméno. Má s ní dvě děti, další dvě má z předchozího manželství.

Dne 5. března odletěl Andrej Babiš za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Spojených států. Ve Washingtonu ho čekal třídenní nabitý program. Zavítal do Bílého domu, kde ho přijal prezident Donald Trump, a navštívil Kongres, univerzitní půdu i utkání basketbalové ligy. Babiš chtěl s Trumpem hovořit o vzájemném obchodu Evropské unie a České republiky s USA, o spolupráci v rámci NATO, kybernetické bezpečnosti, situaci na Blízkém východě, ale i o dění ve Venezuele. Mimo jiné ho chtěl také přesvědčit, aby neuvaloval cla na auta z EU.

V srpnu 2017 požádala policie Sněmovnu o vydání Babiše a šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v případu farmy Čapí hnízdo kvůli podezření z dotačního podvodu ve výši 50 miliónů korun. Sněmovna 6. září svým hlasováním žádosti policie vyhověla. Babiš i Faltýnek hlasovali pro své vydání.

O vydání poslanců znovu Poslanecká sněmovna hlasovalo po volbách v lednu 2018. Pro vydání Babiše a Faltýnka hlasovalo 111 poslanců, proti bylo 69.

Důležitou osobou v kauze Čapího hnízda byl i Babišův syn Andrej Babiš mladší, který měl v letech 2007 až 2014 podíl na farmě. V roce 2015 byl Andrej Babiš mladší hospitalizován na psychiatrii a později o něj pečoval Petr Protopopov. S ním cestoval v letech 2016 a 2017 na Ukrajinu a do Ruska na anektovaný Krym, kde ho Protopopov dočasně nechal. V lednu 2018 poslal Andrej Babiš mladší e-mail české policii, že byl unesen z důvodu, aby nepromlouval v kauze Čapí hnízdo. Podle informací policie se pak A. Babiš mladší vrátil ke své matce do Švýcarska. Policie případ odložila. Postup policie prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Na konci března 2019 policie vyšetřování kauzy Čapí hnízdo ukončila, Andreje Babiše mladšího z případu vyjmula, bude ho vyšetřovat samostatně.

Babiš premiérem

Po vítězství hnutí ANO ve volbách do sněmovny v říjnu 2017 pověřil prezident Miloš Zeman Babiše sestavením vlády. Dne 6. prosince 2017 pak prezident jmenoval Andreje Babiše premiérem. Už ale po zveřejnění výsledků voleb většina stran oznámila, že do vlády s trestně stíhaným premiérem nechtějí. Babiš proto zkusil sestavit menšinovou vládu. Ta ale nedostala od Sněmovny důvěru - podpořilo ji jen všech 78 poslanců hnutí ANO. Následující den vláda oznámila demisi.

Prezident Miloš Zeman následně znovu pověřil Babiše novým sestavením vlády. Babiš se dohodl na koalici s ČSSD. Za pomoci komunistů zístal tento kabinet 12. července 2018 důvěru Sněmovny v poměru 105 :9.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Agrofert Holding:
Skupinu tvoří přes dvě stě společností podnikajících v zemědělství, potravinářství a chemii. Strategií holdingu je vertikální a horizontální propojení podniků. Například druhá největší česká pekárna Penam na začátku března 2010 koupila maďarskou společnost Ceres zaměřující se na výrobu toastových chlebů.
Do skupiny kromě Penamu patří například Lovochemie (výroba hnojiv), Kostelecké uzeniny či Precheza (přerovská chemička specializující se na výrobu titanové běloby).
Agrofert byl založen v roce 1993. Kromě Česka jednotlivé firmy působí také na Slovensku, Maďarsku, ve Švýcarsku, v Itálii, Německu či Číně.