Arbitráž nechvalně „proslavily“ velké spory Česka se soukromými společnostmi, které si stěžovaly, že ČR neochránila jejich investice. Arbitrážní řízení se ale netýká jen „velkých“ případů, v nichž jde o miliardy korun. Arbitráží se rozumí jakékoliv rozhodčí řízení, které neřeší soud, ale tzv. arbitr, jiným slovem rozhodce, či skupina arbitrů.

O tom, že případný budoucí spor půjde před arbitrážní řízení, se dvě strany dohodnou už při uzavírání smlouvy tzv. rozhodčí doložkou. Ta může stanovit i konkrétního rozhodce, který bude případný spor řešit, či jejich počet.

Systém funguje podobě jako u soudu. Jedna ze stran podá k rozhodčímu soudu či konkrétně určenému rozhodci žalobu. Řízení může být ad hoc, to v případě že jej řídí rozhodce či rozhodci vybraní stranami pro konkrétní spor, nebo jej může vést rozhodčí soud.

Řízení není veřejné. Vyslýchají se při něm svědci, předkládají důkazy. Strany musí potvrdit, že budou výsledek sporu respektovat.

výhody arbitráže
je rychlá, podání žaloby a rozhodnutí dělí týdny maximálně měsíce
jednání je neveřejné
strany si mohou vybrat, kdo bude spor rozhodovat (např. podle orientace v oboru, zkušeností, apod.)
nevýhody arbitráže
je jen omezená možnost odvolání
řeší pouze majetkové spory

Rozhodci by se měly snažit především o to, aby se strany spolu dohodly. Ať už se tak stane či nikoliv, vydá rozhodce či rozhodčí soud tzv. rozhodčí nález, v němž určí výsledek sporu (ať už dohodnutý stranami nebo rozhodnutý arbitrem). Nález je soudně vykonavatelný a to včetně nálezů z ciziny, jak stanoví Newyorská úmluva z roku 1958.

Rozhodčí soudy

V České republice působí několik rozhodčích soudů. Ten nejstarší vznikl už v roce 1949 při tehdejší Československé hospodářské komoře. Dnes tato instituce působí při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Působí v něm několik stovek rozhodců. Jím se může stát každý člověk, občan ČR či cizinec, který má způsobilost k právním úkonům v ČR. Rozhodce se musí řídit zákony a zachovat mlčenlivost.

Rozhodčí soudy v ČR
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky Verze pro tisk
Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha
Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno

Mezinárodní arbitráž

Arbitráž může probíhat i na základě mezinárodního práva a může je vést i stát s nadnárodní organizací. Dohodnou se, podle práva jaké země se bude spor soudit. Arbitráže v mezinárodních sporech fungovaly i v minulém režimu, upravoval je zákon z roku 1963.

Právě mezinárodní arbitráže slovo „proslavily“.

Spor o TV Nova
Ta první velká a zatím nejslavnější je spor České republiky se společností CME, která investovala do rozjezdu TV Nova. O licenci ale kvůli sporům v televizi přišla. Podala proto žalobu, že stát její investici neochránil. CME investovala peníze, licenci k faktickému vysílání měl ale někdo jiný (v tomto případě ředitel televize Vladimír Železný, s nímž se CME rozhádala). O sporu rozhodovala nizozemská arbitráž, rozhodla ve prospěch CME, rozhodnutí bylo potvrzeno i stockholmskou arbitráží, k níž ČR podala protest. Česko tak v roce 2003 muselo CME zaplatit 353,4 miliónu dolarů, což tehdy činilo asi 10,7 miliardy korun.

Spor s Nomurou
Další velký spor rozjela japonská společnost Nomura o svou investici v bance IPB. Ta v roce 2000 padla a stát ji prodal ČSOB za symbolickou jednu korunu. Nomura, která do banky investovala, přišla zkrátka. Česko zažalovala o 40 miliard, stát ale nezůstal pozadu, žaloval Nomuru o 111 miliard, že pád banky způsobila. Na spor se nabalily další, v nichž se orientoval jen málokdo. Strany se v roce 2006 nakonec dohodly smírem, Česko Nomuře zaplatilo 3,6 miliardy. V roce 2009 skončily smírem i ostatní spory s japonskou bankou.

Arbitráž s Diag Human
Spor vznikl v roce 1992. Firma Diag Human dlouhodobě usilovala o obchody s krevní plazmou v Česku, spojila se s norskou společností NovoNordisk a o zakázku v ČR usilovaly. Česko ale Nory před Diag Human varovalo, že má firma mnoho skandálů a Norové spolupráci ukončily a ze zakázky sešlo. Žádný ze skandálů se neprokázal, firmu údajně očerňovala konkurence.

Podnikatel Josef Šťáva

Podnikatel Josef Šťáva

FOTO: PRÁVO

Šéf Diag Human Josef Štáva Česko zažaloval, vadilo mu, že stát zmařil jeho podnikání tím, že očerňoval pověst firmy. Spor vyhrál, arbitrážní řízení mu přiřklo 8,33 miliardy korun, stát se ale odvolal. Spor dosud probíhá.

Rozhodci v menší sporech

Arbitrážní řízení se v posledních letech často koná i mezi úvěrovými firmami a jednotlivci, kteří si od nich půjčili peníze. Součástí smlouvy bývá i rozhodčí doložka, která stanoví, že případný spor (často nesplácení úvěru) bude řešit arbitr. Pro dlužníka může být problémem, pokud smlouva stanoví, že jej určuje úvěrová společnost.
Rozhodčí nález má platnost exekučního nařízení.

Zdroj: www.arbcourt.cz