Atentát v Berlíně

Pondělí 19. prosince 2016 se neodmyslitelně zapíše do dějin hlavního města Německa. Ten den vjel kamión do davu lidí na vánočním trhu, 12 jich zabil a nejméně 48 poranil. Za volantem seděl podle policie Tunisan Anis Amri, kterého o čtyři dny později zastřelili policisté v Itálii.

Nákladní vůz vjel do lidí na vánočním trhu na berlínském náměstí Breitschedplatz u nákupní třídy Kurfürstendamm v západní části metropole u Pamětního kostela císaře Viléma.

Útočník projel kamiónem Scania s polskou poznávací značkou 50 až 80 metrů, přičemž podle svědků nebrzdil a měl zhasnutá světla. „Kamion jel šedesátikilometrovou rychlostí,“ uvedla CNN.

Na trzích bylo po osmé večer mnoho lidí, kteří nasávali vánoční atmosféru a popíjeli svařák u dřevěných stánků. „Viděla jsem, jak se velký černý náklaďák řítí přímo na trh. Srazil tolik lidí.... Pak zhasla světla a všechno bylo zničené. Slyšela jsem křik a potom najednou všichni ztuhli. Všude byla krev a lidská těla. Někteří lidé včetně dětí a důchodců se nehýbali, další propukli v pláč,“ vylíčila serveru ABC australská studentka Trisha O´Neillová.

Zatímco byl pachatel na útěku, našla policie ve voze tělo 37 letého polského řidiče Lukasze Urbana. Byl zastřelen.

Majitel polské spediční firmy Ariel Żurawski, které kamión patřil, sdělil, že Urban, který byl zároveň jeho bratrancem i zaměstnancem, smrtící vůz rozhodně neřídil.

Se svým bratrancem mluvil Żurawski naposledy kolem poledne a byl v pořádku, obědval a odpočíval na okraji Berlína. Ráno měl vyložit 25 tun oceli, kterou vezl z Itálie. Pak se měl v plánu vrátit na Vánoce do Polska.

Majitel polské spediční firmy (vlevo) a řidič kamiónu.

Podle prvních informací měl být polský řidič naživu i po dobu útoku a snažit se s pachatelem bojovat. Dokonce se měl pokusit strhnout volant a zabránit tak ještě větší tragédii.

Později však vyšlo najevo, že byl Urban podle pitevní zprávy, na níž se odkazoval list Bild, střelen do hlavy několik hodin před útokem a ztratil velké množství krve. Je tedy možné, že v době útoku naživu sice byl, ale nemohl už jakkoliv zabránit spáchat útok.

Deník Süddeutsche Zeitung navíc upozornil, že většímu množství obětí zabránil automatický brzdový systém kamiónu.

Kromě polského řidiče zemřelo po útoku dalších 11 lidí, z nichž sedm byli Němci a čtyři cizinci - Ukrajinec, Izraelka, jejíž manžel byl mezi zraněnými, Italka Fabrizia di Lorenzo, která pracovala v Berlíně a Češka Naďa Čižmárová.

Čižmárová odešla i s rodinou do Berlína dva roky před útokem a pracovala v  managementu logistické společnosti. Sídlo zaměstnavatele Čižmárové je nedaleko berlínského vánočního tržiště, kam zašla s kolegy a kolegyněmi po práci.  Čižmárová se stala první českou obětí teroristického útoku v Evropě.

Po útoku zadržela policie třiadvacetiletého pákistánského uprchlíka Návida B. Ten však již od začátku jakoukoliv vinu popíral a v úterý jej policie propustila, když se neprokázala žádná jeho vazba na atentát. V kabině vozu nebyly nalezeny ani jeho otisky, ani stopy jeho DNA.

Den po propuštění Návida B. zveřejnila policie informaci o tom, že se v kabině tahače našly dokumenty, které byly vydány na jméno Anis Amri, který se tak stal hlavním podezřelým z atentátu.

Později navíc našla policie v autě Amriho otisky prstů. „Našli jsme otisky prstů zvenku u dveří, na volantu a na B sloupku na straně řidiče,” sdělila mluvčí žalobkyně Frauke Köhlerové.

Amri odešel z rodného Tuniska v době arabského jara, když mu bylo 17 let. Nejprve pobýval v Itálii, kde ho uvěznili za to, že vypálil školu.

V červenci 2016 přijel do Německa, kde požádal azyl. To však spolkové úřady zamítly kvůli obavám z příprav těžkého zločinu ohrožujícího národní bezpečnost. Podle médií měl navíc sestrojit výbušninu, prodávat drogy v ulicích Berlína a shánět automatické zbraně pro teroristy.

Protože Němci považovali Amriho za nebezpečného, rozhodli v červenci 2016 o jeho vyhoštění s tím, že měl být deportován ještě v témže roce. Byl umístěn do vyhošťovací vazby v jihoněmeckém Ravensburgu. 

Deportace ale nebyla možná bez platného pasu. Němci proto požádali Tunisany, aby cestovní doklad poslali a Amriho mezitím propustili. Pas přišel dva dny po útoku na vánoční trh v Berlíně.

Týden po útoku však přišlo tuniské ministerstvo zahraničí s informací, že dva dny před útokem Tunisko s přijetím Amriho souhlasilo. Německé úřady ale neuvedly, zda tuto informaci obdržely.

Za informace, které povedou k jeho dopadení nabídla policie 100 tisíc eur (2,7 miliónu korun). Zároveň však vyzvala občany k opatrnosti, protože Amri mohl být ozbrojen. Zbraň, kterou atentátník použil k zabití polského řidiče kamiónu, se totiž nenašla.

Policejní hlídka spatřila 23. prosince 2016 kolem tří hodin ráno osamělého muže a požádala ho o doklady. Ten reagoval zprvu poklidně. Pak si ale sundal ze zad batoh, vytáhl z něj pistoli, začal křičet Alláhu akbar (Bůh je veliký) a jednoho policistu střelil do ramene. Následně se snažil utéct a skrýt za zaparkované auto, byl ale zastřelen.

To, že se jednalo o hledaného Tunisana Anise Amriho, potvrdily odebrané otisky prstů. Rovněž se prokázalo, že pistole ráže .22, kterou měl u sebe, je zbraň, s níž byl zastřelen řidič polského kamiónu v Berlíně.

„Je to bez jakýchkoliv pochyb on,“ potvrdil italský ministr vnitra Marco Minniti a pochválil práci italské bezpečnosti.

Podle listu Corriere dela Sera měl Amri u sebe vlakovou jízdenku vydanou ve francouzském Chambéry, odkud měl jet přes Turín do Milána.

K útoku se na stránkách spřízněné agentury Amak přihlásil Islámský stát s tím, že atentát spáchal jeden z jeho „vojáků“ a že jde o „odpověď na výzvy útočit na obyvatele zemí zapojených do koalice“ proti IS, uvedla BBC.

Islámský stát však nepředložil žádné důkazy o jakémkoli svém zapojení. IS a podobné organizace se často hlásí i k útokům, které nespáchaly.

Berlínský starosta Michael Müller oznámil, že byla zvýšena bezpečnostní opatření, v ulicích je více policistů a u všech trhů jsou postaveny bariéry bránící opakování podobného atentátu. Německé úřady ale čelí kritice, že tato opatření nebyla podniknuta dříve, protože se objevily zprávy, že by podobný útok mohl být v Německu spáchán.

Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky není konkrétně ohrožena, ale policie preventivně posílila hlídky. „Policie bude masivně přítomna během Vánoc a Nového roku tam, kde bude větší masa lidí,“ informoval premiér.