V pondělí 3. dubna 2017 kolem půl třetí odpoledne místního času v petrohradském metru mezi stanicí Těchnologičeskij institut a Sennaja ploščaď explodovalo výbušné zařízení umístěné v třetím voze soupravy metra.

Místo výbuchu

Místo výbuchu

FOTO: koláž Novinky.cz

Očití svědci tvrdí, že se výbuch odehrál nedaleko dveří za jízdy, přičemž vlak zastavil až ve stanici Těchnologičeskij institut. Ihned po příjezdu do stanice se cestující začali v panice hrnout ven.

„Viděli jsme, že je vedlejší vůz roztržený, okna rozbitá, světla nesvítila, všude krev. Vytahovali lidi ven, některé nesli, někteří šli s pomocí po svých. Bylo tam mnoho zraněných, nevím, jestli byli mrtví,” dodala Polina.

Atentát si vyžádal 11 obětí přímo při výbuchu, další tři zemřeli na následky zranění v nemocnici a více než pět desítek lidí bylo zraněno. Čtyři z obětí jsou cizinci, obyvatelé Běloruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Lotyšska.

Atentátník

V úterý ráno zveřejnili vyšetřovatelé jméno hlavního podezřelého - dvaadvacetiletého mladíka uzbeckého původu narozeného v Kyrgyzstánu Akbaržona Akramdžanoviče Džalilova, jehož ostatky byly nalezeny ve třetím voze soupravy.

Atentátník Akbaržon Akramdžanovič Džalilov na fotografii z průkazu

Atentátník Akbaržon Akramdžanovič Džalilov na fotografii z průkazu

FOTO: Reuters

List Gazeta.ru píše o Kyrgyzovi jako o sebevražedném atentátníkovi. Také kyrgyzský Státní výbor národní bezpečnostní služby (GKNB) potvrdil kyrgyzskému serveru 24.kg, že právě Džalilov byl sebevražedným atentátníkem. Tuto zprávu později potvrdil Interfaxu i ruský vyšetřovací úřad, který je obdobou americké FBI.

Džalilov není veden mezi cizinci, protože v roce 2011 dostal ruské občanství, které mu udělil ruský generální konzulát, protože jeho otec je Rus. Právě ten o udělení občanství pro syna požádal. Pak ho vzal do Petrohradu, kde oba pracovali v autoservisu jako klempíři. Později se rodiče vrátili do Kyrgyzstánu, mladík však dál pracoval v autoservisu.

Akbaržon Džalilov na záběru bezpečnostní kamery

Akbaržon Džalilov na záběru bezpečnostní kamery

FOTO: Handout, Reuters

Podle zdrojů serveru byly Džalilovovi blízké ideje v Rusku zakázaného Islámského státu. „Nyní vyšetřovatelé objasňují okruh jeho známých a vazeb,” řekl jeden z lidí obeznámených s vyšetřováním Gazetě.ru.

Rodinu v Kyrgyzstánu Džalilov naposled navštívil na konci února, 3. března odletěl zpět, nevracel se však přímo na petrohradské letiště Pulkovo, ale letěl do Moskvy na Domodědovo. Vyšetřovatelé zjišťují, s kým se tam mohl setkat. Není vyloučeno, že právě v Moskvě se sešel s organizátory útoku, uvedla Gazeta.ru.

Bomba

Vyšetřovatelé pracují i s verzí, že Džalilov neútočil sám. Další nevybuchlou nálož totiž objevili policisté v tašce ve stanici metra Pločščaď vosstanija.

I tuto nálož ale mohl donést do metra Džalilov. „Forenzní experti našli stopy Džalilovovy DNA na tašce postavené na stanici metra Ploščaď vosstania, ve které bylo výbušné zařízení,“ sdělila mluvčí vyšetřovacího úřadu Světlana Petrenková. 

Metro ve stanici Těchnologičeskij institut

Metro ve stanici Těchnologičeskij institut, na zemi je vidět hasičský přístroj

FOTO: ČTK/AP

Obě nálože měly podobnou konstrukci a byly v nich využity díly z autoservisu. Jejich základem byl hasicí přístroj, jaký se používá v autech. Uvnitř byla výbušnina. Vršek hasicího přístroje byl přelepen lepicí páskou. Nalezená nálož se měla odpálit pomocí mobilního telefonu, který k ní byl připojen.

V tělech obětí z metra se našly kusy hasicího přístroje.  

Reakce

V době útoku probíhala v Petrohradu schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Putin se večer vydal do stanice Technologický institut a položil tam rudé květy. Později také hovořil telefonicky s hlavou USA Donaldem Trumpem a shodli se, že je třeba proti terorismu společně bojovat.

Ruský prezident Vladimir Putin položil u stanice metra Technologický institut květiny.

Ruský prezident Vladimir Putin položil u stanice metra Technologický institut květiny.

FOTO: Grigory Dukor, Reuters

Z českých politiků událost odsoudili premiér Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a europoslanec Jiří Pospíšil.

Soustrast a sympatie s obětmi byla nabídnuta několika významnými mezinárodními osobami, včetně zástupců Dánska, Číny, Francie, Gruzie, Indie, Indonésie, Íránu, Izraele, Malajsie, Pákistánu, Polska, Portugalska, Švýcarska, Ukrajiny, Spojeného království, Spojených států amerických, NATO a Evropské unie.

Ukrajina také zpřísnila bezpečnostní opatření ve svých vlastních stanicích metra kvůli strachu z podobného útoku na svém území.

Pražské metro se k bezpečnosti nechce vyjadřovat.