Hlavní obsah

Srážky

Foto: Profimedia.cz
Článek

Atmosférické srážky jsou produkty kondenzace nebo desublimace vodní páry v ovzduší, dopadající na zemský povrch nebo na něm vznikající. Jde tedy o všechnu vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů oblaků (popř. z mlhy), nebo se usazující na zemském povrchu.

Všechny atmosférické srážky patří k hydrometeorům, ale ne všechny hydrometeory jsou atmosférickými srážkami (ke srážkám např. nepatří mlha, kouřmo, zvířený sníh, vodní tříšť). Pokud srážky vypadávající z oblaků nedopadají na zemský povrch, označují se jako virga nebo srážkové pruhy.

Podle skupenství dělíme srážky na kapalné a tuhé, podle původu na padající (vertikální) nebo usazené (horizontální). K padajícím patří déšť, mrholení, sníh, sněhové krupky, krupky, kroupy a ledové jehličky. Mezi usazené se počítá rosa, jíní, jinovatka, námraza a ledovka.

Z hlediska délky výskytu dělíme srážky na trvalé (padající nepřetržitě po delší dobu zpravidla z dešťové slohy neboli nimbostratu), občasné (přerušované srážky, které však nemají charakter přeháněk) a přeháňky (srážky s krátkým trváním, s náhlým začátkem i koncem a častým kolísáním intenzity, vypadávající především z bouřkového oblaku – cumulonimbu).

Při pozorování srážek na stanici se určuje hydrometeor, intenzita (množství za čas), doba trvání a úhrn. Do srážkoměrného pozorování se zahrnuje i měření sněhové pokrývky a její vodní hodnoty. Úhrn (množství) srážek udává výška vodního sloupce v milimetrech. Je to vrstva vody ze spadlých i usazených srážek, která by se na vodorovném povrchu vytvořila bez výparu, vsaku a odtoku (srážky spadlé v tuhém skupenství jako sníh a kroupy se pro účely zjištění úhrnu musí nechat roztát) 1 mm srážek = 1l vody/m2.

Atmosférické srážky se měří různými způsoby, základním přístrojem na meteorologických stanicích je srážkoměr (ombrometr). Intenzita se měří pomocí ombrografu (registračního přístroje) nebo meteorologického radiolokátoru.

Déšť

Déšť je nejběžnější forma kapalných padajících atmosférických srážek; tvoří jej vodní kapky o průměru 0,5 – 8 mm (nejčastěji 1 – 3 mm), které dosahují rychlosti 4 – 9 m/s. Jsou-li kapičky drobnější, jedná se o mrholení. Déšť padá zejména z oblaků druhu Nimbostratus a Cumulonimbus. Podle intenzity rozlišujeme zpravidla:

déšť slabý (do 1 mm/h);

déšť mírný (1,1 – 5 mm/h),

déšť silný (5,1 – 10 mm/h),

déšť velmi silný (10,1 – 15 mm/h),

liják (15,1 – 23 mm/h),

příval (23,1 – 58 mm/h),

průtrž mračen (nad 54 mm/h).

Z hlediska délky výskytu mluvíme o dešti trvalém, občasném a dešťových přeháňkách.

Podle rozsahu oblastí výskytu se rozlišuje: déšť regionální (trvalý déšť, padající současně na území, zahrnujícím přinejmenším desítky tisíc kilometrů čtverečních),

místní (padající na malém území, např. části města, obvykle při místních bouřkách).

Jsou-li v zimním období kapky deště přechlazené na teplotu pod 0°C, při dopadu na zemský povrch mrznou (mrznoucí déšť) a vytvářejí na stromech, elektrickém vedení a jinde ledovku.

Sníh

Sníh je jeden z hydrometeorů tuhého skupenství vypadávající z oblaků, který se skládá z ledových krystalků složitých tvarů; základním tvarem jsou krystalky ledu šesterečné soustavy, známé šesticípé sněhové vločky.

Sníh může padat nejen při záporných, ale i kladných teplotách vzduchu. Je nejčastějším srážkovým elementem zimního období v mírných zeměpisných šířkách.

Sněhová pokrývka je vrstva o výšce alespoň 0,5 cm, vytvořená na zemském povrchu napadlým sněhem. Vrstva nedosahující této výšky se nazývá sněhový poprašek. Výška sněhové pokrývky se udává s přesností na centimetry a měří se sněhoměrnou latí.

V pozorovatelské praxi se rozlišuje souvislá a nesouvislá sněhová pokrývka. O souvislé sněhové pokrývce hovoříme tehdy, je-li půda na pozemku meteorologické stanice a v jejím nejbližším okolí pokryta vrstvou sněhu alespoň z poloviny a její výška je alespoň 1 cm; pokrývá-li vrstva sněhu méně než polovinu plochy, jedná se o nesouvislou sněhovou pokrývku.

Termín „nový sníh“ znamená výšku sněhové pokrývky napadlé na meteorologické stanici od posledního termínu pozorování. Jestliže se tedy ve veřejných sdělovacích prostředcích hovoří o „sněhu“ na horách nebo o „sněhovém zpravodajství“ jde z meteorologického hlediska o údaje výšek sněhové pokrývky.

Sněhová pokrývka je důležitým klimatickým prvkem. Měří se zpravidla její celková výška, výška nově napadlého sněhu za uplynulý den a množství vody v ní akumulované, tzn. vodní hodnota. (Nově napadlý sníh se zjišťuje podle vrstvy sněhu na vodorovně položeném prkénku, z kterého se vždy ráno po měření sněhová vrstva odhrne.) Dále se hodnotí délka jejího trvání (počet dní s jejím výskytem). V ČR se měření sněhové pokrývky provádějí jednou denně v 7 h.

Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze

Články k tématu

Déšť a sníh komplikují páteční dopravu

Páteční dopravu na většině území komplikuje déšť a sníh. Policie proto nabádá řidiče k opatrnosti. Nejvyšší srážkové úhrny zaznamenal zatím Český...

Příjemné teploty ještě vydrží

Nový pracovní týden bude relativně teplý a suchý. Deštníky se budou hodit nejspíš jen v úterý a v pátek, jinak to bude spíš na sluneční brýle, uvedla pro...

Letní vedra ničí řeky v Evropě

Kvůli nízkým srážkám se průtoky hlavních evropských řek v posledních týdnech výrazně snížily a vody v tocích se oteplují. Problémy zaznamenávají řeky ve...

Bouřky vyplavily i nemocnici

Jihočeští hasiči měli v úterý nad ránem celkem dvacet zásahů. Prudký liják způsobil problémy hlavně v okolí Jindřichova Hradce a v Suchdole nad Lužnicí....

Výraznější oteplení slibuje až květen

Výraznější oteplení se zřejmě dostaví až na počátku května. Vyplývá to z dlouhodobého výhledu, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Částečně...

Opět hrozí mrazy

V noci na pondělí mohou opět teploty spadnout pod bod mrazu a poškodit vegetaci. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podobná výstraha...

Rakousko čeká úder bouří a prudké lijáky

Bouře s extrémními lijáky se stěhují přes Bavorsko do Rakouska. Meteorologové varují před tvrdým nárazem v podobě bleskových záplav. První údery tlakové níže...

Tchaj-wan sužuje nejhorší sucho za sto let

Tchaj-wan postihlo nejzávažnější sucho za posledních sto let. I proto, že celý loňský rok nezasáhl východoasijský ostrov žádný tajfun, což je neobvyklé. Sucho...

Proč je v Česku pořád zima? Tady je odpověď

Letních teplot se v ČR jen tak nedočkáme. Přeháňky a podprůměrné teploty i na tuto část jara, v porovnání s normálem až o 5 stupňů nižší, u nás až na výjimky...

Vědci: Sucho konečně mírně polevilo

Příchod jara by letos podle vědců neměl být spojen se zprávami o hrozícím suchu, jak tomu bylo v uplynulých pěti letech. Půdu na území Česka totiž co do vláhy...

Meteorologové už tuší, jaká nás čeká zima

Třeskutých mrazů se pro letošní zimu bát nemusíme. Ze sezónních výhledů modelu CFS vyplývá, že teplotně by zimní měsíce měly být spíše nadprůměrné. Srážkové...

Nový radar lépe ukáže, kde opravdu prší

Snímky z meteorologických radarů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dnes používá díky internetu a mobilním aplikacím široká veřejnost, aby zjistila,...

Červen byl nejdeštivější od roku 1961

Letošní červen byl na našem území nejdeštivější od roku 1961. V průměru napršelo 151 milimetrů, což představovalo 191 procent průměru z období let 1981 až...

Někde jsou povodně, jinde vyschly rybníky

Jeden vypadá jako zarůstající louka, druhý má sice aspoň trochu vody, ale přítok, kterým nic nepřitéká. Prvnímu rybníku nepomohly ani dva uplynulé měsíce...

I když zapršelo, sucho výrazněji neustupuje

Srážky z minulého týdne neměly na stav sucha v České republice větší vliv. Půdní sucho momentálně panuje na více než dvou pětinách území a silně podnormální...

Polské město je už několik dní na suchu

Skierniewice v Lodžském vojvodství, 60 km jižně od Varšavy, jsou od počátku týdne bez tekoucí vody. Nejde o důsledek havárie vodovodního potrubí – dlouhodobá...

Na Šumavě v noci sněžilo

Na Šumavě v noci na dnešek teploty klesly až tři stupně pod nulu a sněžilo, na nejvyšších vrcholech leželo přes deset centimetrů sněhu. Na Churáňově napadlo...

Suché a horké počasí urychlilo žně

Sucho a horko v květnu urychlilo dozrávání obilí o dva až tři týdny. Až o pětinu nižší bude ale proti loňskému roku sklizeň. Nedostatek vody podle odborníků...

Moravu večer zasáhly silné lijáky

Vydatný déšť zasáhl v úterý večer oblast na pomezí Vysočiny a jižní Moravy, a dále Bruntálsko a Opavsko. Na některých místech v Olomouckém a Jihomoravském...

Odpoledne hrozí další silné bouřky

V sobotu večer hrozí v Čechách znovu silné bouřky, které mohou být provázeny přívalovým deštěm. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) platí do...

Čeká nás pěkné babí léto

Následující čtyři týdny budou podle meteorologů teplotně nadprůměrné a srážkově průměrné. Příští týden odpolední teploty překročí 20 stupňů Celsia. Pršet by...

Za posledních 30 let výrazně přibylo povodní

Počet extrémních srážek v posledních třiceti letech extrémně vzrostl, a to o plných 26 procent. Tvrdí to ve své studii postupimský Institut pro výzkum dopadů...

V dubnu se moc neohřejeme, bude dost pršet

Počasí v příštích čtyřech týdnech od 30. března do 26. dubna bude teplotně podprůměrné až průměrné. Naopak pršet bude dost, podle sobotního výhledu Českého...