Bagdád je součástí území, na kterém se kdysi nacházela starověká Mezopotámie, kolébka civilizovaného života. Město se rozkládá na obou březích Tigridu, přibližně ve středu země. Kolem dokola se rozprostírá rozsáhlá plošina pouštního charakteru. Kvůli nízké vlhkosti také okolí Bagdádu často sužují písečné bouře. Samotné město patří k nejteplejším na světě. V létě dosahují průměrná maxima až 44 °C.

Město Al-Mada'in v Bagdádu z období druhého století před Kristem

Město Al-Mada'in v Bagdádu z období druhého století před Kristem

FOTO: fotobanka Profimedia

Město je s rozlohou 1 134 km² po Teheránu druhým největším městem arabského světa. Je rozděleno do devíti městských částí, které sestávají celkem z 89 čtvrtí.

Jednotlivé čtvrti si volí své zastupitele, z kterých se poté vybírají zástupci do zastupitelstva městských částí. Z těch následně vzejdou členové 37členného zastupitelstva Bagdádu.

Zlaté dómy al-Kadhimiya v Baghdádu na snímku z roku 1925

Zlaté dómy al-Kadhimiya v Baghdádu na snímku z roku 1925

FOTO: fotobanka Profimedia

Podle řeky se město člení na Rusafah, který leží na východní polovině, a al-Karkh. Spojení mezi oběma břehy je zajištěno jedenácti mosty. Zatímco na západním břehu se nacházejí honosná sídla a vládní budovy, východ je výrazně chudší.

Když bylo město v roce 762 založeno, bylo obehnáno kruhovou hradbou, kvůli čemuž se mu také přezdívalo Kruhové město. Dodnes je jeho původní tvar na půdorysu poznat.

Mešita Kadoumia v Bagdádu

Mešita Kadoumia v Bagdádu

FOTO: fotobanka Profimedia

S počtem obyvatel, který se pohybuje kolem šesti miliónů, náleží Bagdádu status nejlidnatějšího města v Iráku. Většina z nich vyznává islám, a tak je metropole plná mešit. Některé zdroje hovoří dokonce až o sedmi stovkách muslimských svatyň.

Centrum středověké inteligence je po válce ruinou

Rodiště pohádkového prince Sindibáda je důležitým dopravním uzlem, ať už se jedná o vzdušnou, železniční nebo silniční dopravu. Tamní letiště je největší v zemi a v roce 2008 byl obnoven i provoz metra, dvacet čtyři kilometrů dlouhé nadzemní dráhy, která jezdí dvakrát denně. Obecně je po válce snaha o obnovu bagdádské infrastruktury a celkový rozvoj. Město však stále platí za centrum korupce a zločinu.

Bagdád

Bagdád

FOTO: fotobanka Profimedia

Přitom během takzvaného zlatého věku Bagdádu, který nastal na konci 8. století za chalífy Hárúna ar-Rašída, se město těšilo obrovské prestiži a slávě. Stalo se centrem vzdělanosti, kde vznikl systém arabských číslic a kde sídlila vyhlášená veřejná nemocnice, v níž směli pracovat jen lékaři s diplomem z lékařské školy.

Martyrs monument v Baghdádu

Martyrs monument v Baghdádu

FOTO: fotobanka Profimedia

Rozkvět ustal po vpádu Mongolů ve 13. století a poté v 16. století, kdy zemi ovládli osmanští Turci. Pod jejich nadvládou zůstal Irák až do roku 1921, kdy byli jeho správou pověřeni Britové. V roce 1932 získal Irák formální nezávislost a po druhé světové válce úplnou nezávislost.

Irácké hlavní město Bagdád

FOTO: fotobanka Profimedia

S ropným boomem v sedmdesátých letech začaly Bagdádu přitékat peníze a s nimi nastal i rozsáhlý rozvoj města, jehož populace radikálně vzrostla. Katastrofální dopad však měla pro Bagdád válka s Íránem v 80. letech a následně válka v perském zálivu na počátku let devadesátých. Po nich bylo arabské sídlo značně poničené a OSN na Irák navíc uvalila hrozivé sankce.

Nebe nad Bagdádem halí hustý dým stoupající z příkopů naplněných hořící ropou. Spojencům má znesnadnit bombardování.

Nebe nad Bagdádem halí hustý dým po bombardování spojenci v roce 2003.

FOTO: ČTK/EPA

Zatím poslední rána přišla v roce 2003. Tehdy do Iráku vpadly spojenecké armády, aby v operaci Irácká svoboda zbavily Irák zbraní hromadného ničení. Během měsíce se jim podařilo obsadit Bagdád a svrhnout režim Saddáma Husajna. Zanechali po sobě však nedozírné škody. Přes veškeré snahy zlepšit místní poměry se Bagdád stále nachází ve stavu zničeného města, ve kterém jsou sebevražedné atentáty a bombové útoky takřka na denním pořádku.

Američtí vojáci v Bagdádu

Američtí vojáci v Bagdádu

FOTO: Ceerwan Aziz, Reuters