Barnevernet (tvar v nové norštině, ve variantě bokmål jen Barnevern) coby „norská sociálka” slouží k ochraně zájmů dětí a mladých lidí žijících v nevhodných podmínkách, které by mohly poškodit jejich fyzické i psychické zdraví. Zákony v této skandinávské zemi dávají státu prostor, aby v případě potřeby mohl zasáhnout, pokud podle názoru úředníků rodina dostatečně nefunguje. Norské úřady většinou poskytují pomoc přímo v domácím prostředí dítěte, je-li však dítě v akutním ohrožení, může stát mladého člověka z rodiny odebrat a umístit jej do náhradní pěstounské péče či do dětského domova.

Dle dostupných informací se Barnevernet zajímá o 4,5 % z 1 200 000 registrovaných dětí. V roce 2012 udělil téměř čtyřicet tisíc pokynů k nápravě výchovných podmínek a osm tisíc pečovatelských opatření. Marius Reikeras, norský právník a kritik Barnevernetu uvádí, že ročně je rodičům v Norsku odebráno až neuvěřitelných 12 tisíc dětí. Ze statistických údajů navíc vyplývá, že počet pečovatelských opatření realizovaných Barnevernetem meziročně výrazně narůstá.

Kontroverze

Přes čtyři tisíce dětí umístěných v ústavní péči se snažilo získat za utrpení spojené s pěstounskou péčí náhradu. V roce 2010 tak činilo zaplacené odškodné 220 miliónů dolarů.

V květnu roku 2015 bylo norským soudem prokázáno, že Barnevernet zatajoval informace a falšoval výpovědi, aby nemusel vracet dítě biologické matce i přes fakt, že celé tři roky chtěl syn k matce zpět.

Obrovské vlny nevole vyvolala náborová reklama se snímkem honáka lovícího lasem koně, kterou český europoslanec Tomáš Zdechovský okomentoval: „Reklama výborně vystihuje praxi Barnevernu, který rychleji střílí, než míří. Je naprosto nevkusná a nevhodná. Pokud si úřad odebírající děti dává reklamu na vedoucího s kovbojem a lasem, není pak divu, jak příšernou práci norská sociálka odvádí.”

Kauza rodiny Michalákových

Kontroverzi vyvolávajících kauz odebrání dítěte cizincům je celá řada. Českem však  nejvíce otřásl případ Evy Michalákové, jíž byli synové institucí odebráni v květnu 2011.

Eva Michaláková žila v Norsku se svým manželem i dvěma dětmi, které měly stejně jako ona české občanství. K odejmutí synů došlo na základě udání učitelek ze školky, které měly podezření na pohlavní zneužívání. Těm se měl jeden ze synů svěřit, že se ho otec dotýká na intimních místech a navíc měl ve stolici krev. Lékaři však jednoznačně potvrdili, že krev ve stolici nebyla důsledkem zneužívání, nýbrž střevní choroby, kterou chlapec trpěl. Lékařská zpráva dále odhalila léčený zánět předkožky, kterou chlapci ošetřovali rodiče. Ačkoliv byli rodiče zproštěni obvinění, děti jim navráceny nebyly na základě rozhodnutí Barnevernetu.

Eva Michaláková

Eva Michaláková

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V únoru 2012 zbavily úřady rodiče práva na péči. Stížnost na postup instituce u Evropského soudu pro lidská práva byla zamítnuta. Na podporu Evy Michalákové vznikla petice a k případu se vyjádřili i čeští politici. Europoslanec Zdechovský označil případ za „zvrácený” a prezident Miloš Zeman přirovnal jednání organizace k nacistickému programu, jelikož odebrané děti byly rozděleny a nemohly tak používat svůj rodný jazyk, čímž podle Zemana dochází k „odnárodňování”. Svůj postoj ke kauze vyjádřil prezident i zrušením pozvání norské velvyslankyně na Hrad.

Česko-norský problém

Další z případů odebrání dítěte české matce a norskému otci oznámila poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) 12. ledna 2015. Norské úřady vzaly české matce devítiměsíční holčičku trpící syndromem způsobující nefunkčnost ledvin a čekající na transplantaci. Důvodem měl být údajně nedostatečně vyvinutý kontakt.

Norský Barnevern odebral české matce nemocné miminko.

Norský Barnevern odebral české matce nemocné miminko.

FOTO: Petiční výbor

Mluvčí Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Pavel Hasenkopf však uvedl, že norští úředníci viděli rodinu pouze dvakrát. Chalánková komentovala jednání úřadů jako „překročení veškerých hranic” a o případu informoval Petiční výbor i prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotku.