Binali Yildirim se narodil 20. prosince 1954 ve městě Refahiye. Vzdělání se mu dostalo na istanbulské technické univerzitě, kde vystudoval námořní architekturu a inženýrství, díky čemuž následně pracoval na Generálním ředitelství tureckého námořního průmyslu.

Mezi lety 1994 až 2000 působil jako předseda představenstva společnosti Istanbul Fast Ferries Company, kde se zaměřil na modernizaci námořní dopravy a turistického průmyslu, za což mu byla v roce 1999 udělena medaile společnosti Skal International Group.

Z pozice předsedy představenstva Istanbul Fast Ferries Company byl však odvolán v následujícím roce, kdy vyšlo najevo, že jídelní prostory pronajímal firmě vedené členy jeho blízké rodiny. 

Poslanec

V rámci svého působení ve společnosti Instabul Fast Ferries Company však navázal blízký vztah s tehdejším primátorem Istanbulu Recepem Tayyipem Erdoganem, s nímž v roce 2001 založil stranu AKP.

V následujícím roce se za ni stal poslancem, přičemž znovuzvolení dosáhl ve volbách v roce 2007 a pak i ve volbách v roce 2011. Vzhledem k vnitřním nařízením AKP, podle nichž může být poslanec zvolen maximálně ve třech po sobě jdoucích volbách, tak již nemohl kandidovat ve volbách v červnu roku 2015, nicméně v listopadu téhož roku byl opět zvolen.

Ministr dopravy 

Jako ministr dopravy, kterou vykonával mezi lety 2002 a 2013 ve vládách Abdullaha Güla a Erdogana a také v letech 2015 a 2016 ve vládě Ahmeta Davutoglu, se zaměřil zejména na modernizaci železniční, letecké a námořní dopravy.

V roce 2011 se ministerstvo dopravy přejmenovává na ministerstvo dopravy, námořnictva a komunikace, díky čemuž pod něj začala spadat rovněž cenzura, která se týkala zejména internetu. V roce 2013 se Yildirim pokusil zablokovat sociální sítě kvůli možnému vzedmutí protivládních nálad v souvislosti s vládními korupčními skandály. 

Kontroverze

Yildirimovi se nevyhnul kontroverzním situacím, ta první se týkala vykolejení vlaku u města Pamukova v roce 2004, v jehož důsledku zemřelo 41 lidí a 80 jich bylo zraněno. Vlak byl součástí Yildirimova plánu na modernizaci železnice, kterým byla dlouhodobě znepokojena celá řada odborníků.

Jejich varování však vedení tureckých drah nebralo v úvahu, odbory a nevládní organizace proto vyzývaly Yildirima k rezignaci. Ten ji odmítl a brzy vyšlo najevo, že mnoho čelních představitelů tureckých drah má s ministrem dopravy blízké vztahy.

Druhou kontroverzi vyvolala fotografie Yildirimovy  manželky v roce 2005. Fotografie zachycuje zahalenou Semihu Yildirimovou sedící během pracovního oběda odděleně od svého manžela. Opoziční strany ministra dopravy, a rovněž další pro-islámsky orientované členy AKP, obvinily ze snahy o narušení tureckého sekularismu zavedení nového společenského řádu.

Nevládní organizace, univerzity a média pak ve fotografii spatřovaly podporu segregace pohlaví. Sám Yildirim ve svém prohlášení tvrdil, že jeho manželka seděla sama o své vlastní vůli.

Třetí sporným momentem Yildirimova vládního působní bylo obvinění mnoha ministrů vlády AKP a mediálních magnátů ze zpronevěry veřejných prostředků v roce 2013. Yildirim byl považován za vůdce skupiny, jejímž cílem bylo zajistit protiprávní výhodu při prodeji mediálních skupin Sabah a ATV a zneužití veřejných zdrojů k založení nové mediální skupiny Zirve Holding, která by měla blízko k vládě. Ta však veškera obviněné označila za snahu tzv. „paralelních struktur“, tvořených příznivci islámského učence Fethullaha Gulena, na něhož byl v Turecku vydán zatykač, o státní převrat. Přestože vláda veškera obviněné odmítla, Yildirim dočasně opustil funkci ministra financí.

Poslední kontroverzi představují Yildirimovy osobní a rodinné finance. V roce 2014 totiž vyšlo najevo, že jeho syn vlastní třicet lodí a společně se svým otcem spoluvlastní mnoho lodních společností napojených či přímo vlastněných podnikateli, kteří byli obviněni v rámci korupčního skandálu kolem údajné Yildirimovy skupiny v roce 2013. 

Předseda vlády a AKP 

V roce 2014 Yildirim neúspěšně kandidoval v lokálních volbách za AKP na starostu města Izmir, mezi lety 2014 a 2015 pak působil jako poradce prezidenta Erdogana.

V květnu roku 2016 se stává premiérem a předsedou strany AKP poté, co v důsledku sporů s prezidentem Erdoganem rezignoval na obě funkce Davutoglu. Na rozdíl od svého předchůdce, který byl považován za nezávislého premiéra s jasnou vizí zahraniční politiky, je Yildirim považován za technokrata a významného spojence prezidenta Erdogana. Jeho působení tak provází celá řada spekulací o jeho podpoře přechodu od parlamentního systému směrem k systému prezidentskému.

Poté, co byl zvolen předsedou strany AKP a jmenován tureckým premiérem, představil programové prohlášení své vlády, v němž je patrný záměr přejít od parlamentního systému k systému prezidentskému. Toto prohlášení mělo za následek celou řadu spekulací, zda Yilidirim bude jednat jako skutečně nezávislý premiér, či zda bude jednat jako blízký spojenec prezidenta Erdogana usilující o posílení jeho pravomocí. Tyto spekulace navíc podpořilo také jeho prohlášení, v němž tvrdil, že zvolení prezidenta občany v přímé volbě vyvolalo ve společnosti zmatek, kvůli kterému je potřeba přejít k prezidentskému systému.

Následně rovněž oznámil, že cílem jeho vlády se stane přijetí nového ústavního rámce, která by podle osobního názoru předsedy tureckého parlamentu Ismaila Kahramana měla být ústavou náboženskou.

V důsledku nespokojenosti se stávající vládní politikou se jej část armádních špiček pokusila odstavit od moci během neúspěšného pokusu o statní převrat v červenci roku 2016.