Článek
Rodiče doufali, že se stane právničkou a půjde ve šlépějích svého otce. Ona ale studium nedokončila a vrhla se na management. Dotáhla to až na ředitelku světoznámé technologické firmy Hewlett-Packard a magazín Fortune ji opakovaně označil za nejvlivnější ženu v byznysu. V čele společnosti stála v letech 1999 až 2005.
Vstup do politiky
‚‚Právě zkušenosti a úspěchy z vedení nadnárodní společnosti zaručují, že bych byla dobrou první prezidentkou USA,’’ řekla Carly Fiorina, když počátkem května 2015 ohlašovala svoji kandidaturu za Republikánskou stranu.
S politikou koketovala už dříve. Poté, co v roce 2008 pracovala jako poradkyně pro republikánského kandidáta na prezidenta Johna McCaina, jehož ale porazil Barack Obama, rozhodla se o rok později sama kandidovat do Senátu. Senátorka za demokraty Barbara Boxer ale ve volbách v listopadu 2010 své křeslo obhájila.
Životopis
Fiorina, jejíž křestní jméno ve skutečnosti zní Cara, se narodila 6. září 1954 v texaském Austinu soudci a profesoru práva Josephu Tyree Sneedovi a malířce Madelon Montross. Má ještě sestru Claru a bratra Josepha.
Fiorina měla být původně právničkou, alespoň tak si to představoval její otec, kvůli jehož práci se rodina často stěhovala, takže Fiorina studovala na pěti středních školách včetně jedné v Ghaně. Carly ale práva neoslovila a po prvním semestru studia zanechala. Už ale měla z dřívějška bakalářský titul filozofie a středověké historie ze Stanfordovy univerzity.
Do svých 25 let se pak porůznu protloukala, pracovala například jako recepční nebo učitelka angličtiny v Itálii, kam vyrazila společně se svým prvním manželem Toddem Bartlemem, jehož si vzala v červnu 1977. Posléze vystudovala obchod a management na Marylandské univerzitě a při Massachusettském technologickém institutu.
Vzestup a pád u HP
Nastoupila do telekomunikační firmy AT, za deset let se stala první ředitelkou její divize a o dalších pět let později už vedla obchody společnosti v celé Severní Americe. To už byla rozvedená a znovu provdaná za ředitele AT Franka Fiorinu. Když se v roce 1996 AT rozhodla vytvořit z vybraných divizí novou firmu, dostala Fiorina záležitost na starost. Nástup firmy Lucent na newyorskou burzu byl historickým úspěchem, firma umístěním primární emise akcií získala více než tři miliardy dolarů.
Firma s rychlým rozvojem síťových technologií rostla, a tak o tři roky později dostala Fiorina nabídku, aby stanula v čele společnosti Hewlett-Packard (HP).
K miliónovému ročnímu platu jí přidali tři milióny za přestup, dále akcie v hodnotě 65 miliónů dolarů a hypoteční výpomoc ve výši 36 tisíc dolarů. K tomu mimo jiné dostala k dispozici služební letadlo k soukromým účelům.
Fiorinaová v době, kdy vedla HP.
Fiorina radikálně zmenšila počet oddělení firmy z 83 na 12 a nakonec propustila téměř 8000 zaměstnanců, což bylo nejvíce za existenci společnosti, a prosadila koupi druhého největšího výrobce počítačů, firmy Compaq. Záhy ale se svými plány začala narážet u dozorčí rady, s akvizicí Compaqu nesouhlasil syn spoluzakladatele Walter Hewlett, i když původně dal souhlas. Po fúzi ohlásila Fiorina propuštění dalších 15 000 lidí.
Analytici upozorňovali, že navzdory snaze ředitelky změnit HP se firma moc nezměnila a 80 procent zisku jí nadále plynulo z prodeje tiskáren. Ačkoliv se zvýšily výnosy, cash flow i počet přihlášených patentů, čistý příjem zůstal stejný, dluh vzrostl o 2,5 miliardy dolarů a cena akcií spadla na polovinu. Fiorina byla zkraje roku 2005 nucena rezignovat. Na cestu dostala 21miliónový zlatý padák a další kompenzace.