Pirátská strana se podle svých slov zaměřuje na prosazování respektu a elementárního práva občana na svobodné šíření informací a striktní ochranu soukromí člověka jako odraz informační společnosti 21. století.

Na základě těchto cílů byl formulován program, s nímž strana kandidovala v roce 2012 do Poslanecké sněmovny. Mimo výše uvedených bodů se strana zasazovala o maximální transparentnost státu, přímou demokracii a revizi zákonů, které omezují tvořivost umělými monopoly.

Mimo jiné se program dotýká i problematiky drog. Piráti požadují racionalizaci přístupu k drogám a dekriminalizaci jejich užívání.

Strana v programu deklaruje i cíle realizovat činnost strany z vlastních nákladů, takže má transparentní účet, používá svobodné licence, přímou volbu, odvolání a referenda.

Založení strany

První vlaštovkou volající po vytvoření Pirátské strany byla výzva publikovaná programátorem Jiřím Kadeřávkem na portálu AbcLinuxu 19. dubna 2009. Pak už to šlo ráz na ráz. Zformoval se přípravný výbor a vznikla online petice pro získání tehdy zákonem stanoveného počtu tisíce podpisů. Ten získala strana za necelé dva dny.

27. května 2009 podala strana návrh na svou registraci ministerstvu vnitra a 17. června téhož roku se tak i stalo. O týden později byl předsedou zvolen Kamil Horký.

Předsedové strany
Kamil Horký28. června 2009 - 24. října 2009
Ivan Bartoš
24. října 2009 - 25. června 2013
Jakub Michálek
25. června 2013 - 7. září 2013
Ivan Bartoš
7. září 2013 - 6. června 2014
Jan Michailidu
6. června 2014 - 2. srpna 2014
Lukáš Černohorský
2. srpna 2014 - 2. dubna 2016
Ivan Bartoš
od 2. dubna 2016
Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš v rozhovoru pro deník Právo.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

Úspěchy

V běžných předvolebních průzkumech na jaře 2010 nebyla strana vůbec uváděna, avšak v samotných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 Piráti překvapili a získali 42 323 hlasů (0,80%), a umístili se tak na 11. místě.

V roce 2012 postavili Piráti do senátních voleb tři kandidáty, z nichž byl jeden - Libor Michálek zvolen senátorem, čímž se Pirátská strana stala parlamentní stranou.

V komunálních volbách v roce 2014 uspěla strana v několika obcích i městských částech. V Praze získala 4 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a celkově se počet zvolených zastupitelů, které nominovali Piráti, vyšvihl na 34.

Ve volbách nanečisto, které Člověk v tísni pořádal před sněmovními volbami v roce 2013 na 434 středních školách, by volby vyhrála TOP 09 se 17,8 procenta, která by však jen o 39 hlasů předběhla právě Českou pirátskou stranu.

V simulaci evropských voleb na školách v roce 2014 s více než 19 procenty už Česká pirátská strana vyhrála.

A právě podpora osmnácti a devatenáctiletých prvovoličů může ve volbách na podzim roku 2016 pořádně zamíchat kartami.

„Prvovoliči těžko rozhodnou, kdo volby vyhraje, ale mohou pomoci některým subjektům dostat se k moci,“ řekl Právu sociolog Jan Herzmann.

Svoboda internetu

Úspěch si strana mohla připsat za podíl v zamítnutí kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství). Smlouva měla zajistit mezinárodní systém pro vynucování duševního vlastnictví.  V únoru 2012 proti ní protestovaly tisíce lidí.

O dva měsíce později přesvědčili Piráti tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, aby se zavázal, že smlouvu předloží Ústavnímu soudu, což se v minulosti stalo pouze v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Nakonec byla ACTA zamítnuta velkou většinou Evropského parlamentu.

V únoru 2012 přišla strana s návrhem ústavního zákona, který by zaručoval svobodu internetu bez zásahů státu. Piráti jsou proti jakékoliv cenzuře internetu, sledování nebo odpojování uživatelů a porušování síťové neutrality.

Svobodný přístup k informacím

V roce 2010 dala strana po vzoru WikiLeaks vzniknout obdobě serveru nazvanou PirateLeaks, která zveřejnila několik utajovaných dokumentů, poslední však pouze rok po založení.

V roce 2011 spustila strana komunitní web, který propojoval filmy s recenzemi. Na stránkách www.tipnafilm.cz mohli zájemci nalézt žebříčky, recenze filmů i odkazy na stažení celých děl roztřízených podle kvality. Projekt s heslem „Odkaz není zločin” byl nekomerční.

Ostře vystoupili Piráti proti poslanci Janu Farskému v roce 2011, když spolu s poslanci ODS navrhl přílepek k loterijnímu zákonu, podle nějž by museli poskytovatelé internetového připojení pod hrozbou desetimiliónové pokuty blokovat weby zahraničních sázkových společností a všechny weby s jejich reklamou. Piráti proti tomuto kroku vyhlásili kampaň, jejich petici Internet bez cenzury podepsalo během několika dní téměř třináct tisíc lidí a poslanci návrh zamítli.

Ochrana soukromí

Ostře se strana vyhrazovala proti mobilním operátorům a jejich povinnosti sledovat a ukládat data o mobilní komunikaci a internetovém připojení svých klientů. Zákon o sledování komunikace zrušil Ústavní soud na počátku roku 2012 jako protiústavní.

Později strana kritizovala evropský projekt INDECT, podle kterého by se mělo sledovat a vyhodnocovat podezřelé chování obyvatel a propojovat informace získané z kamerových systémů s údaji získanými z internetu. 20. října 2012 se Piráti připojili k protestům pořádaným napříč Evropou a sama uspořádala demonstrace celkem v šesti městech České republiky. 

Kopírování

Straně se nelíbilo používání pojmu „autorské právo“ v případě, kdy se nejednalo o autora, ale o obchodní model nahrávacích společností a vydavatelů. Připomněly ministerstvu kultury, že v dnešním digitálním světě nejsou autorské zákony respektovány a ani by neměly být nijak vynucovány, protože brání v digitalizaci kulturního bohatství. Navíc se jim nelíbilo, že „autorské zákony“ chrání autory i například 70 let po jejich smrti, čímž přináší zisk pouze několika korporacím - monopolům a navrhli, aby se „zákon nazýval pravým jménem, tedy kopírovací zákon“.

Legalizace drog

V letech 2010, 2012 i 2013 se strana účastnila pochodů za legalizaci marihuany. Piráti požadují přehodnocení Jednotné úmluvy o omamných látkách, konec prohibice drog, jejich regulaci a zdanění. Podle nich je současná drogová situace tristní, protože místo státu na drogách vydělávají zločinci a uživatelé jsou trestáni.

Ilustrační foto předvolební plakát Pirátské strany Za Prahu travnatější

Ilustrační foto předvolební plakát Pirátské strany Za Prahu travnatější

FOTO: Milan Malíček, Právo

Proti rasismu

Piráti vystupovali proti konání akcí Dělnické strany, které jsou kritické vůči chování romské menšiny. Server Romea.cz potvrdil, že Piráti svými akcemi (protidemonstracemi, blokádami a snahou o zákaz či rozpuštění takových akcí), sehráli důležitou roli.

Piznam

Koncem dubna 2012 spustili Piráti na hlavní stránce svého webu portál Piznam, jehož vzhled nebyl nepodobný vyhledávači Seznam.cz. Chtěli tak otevřít debatu téma kopírování na internetu. Médii proběhla informace, že bude Seznam Piráty žalovat. Ten se však zachoval přesně opačně. Tah strany označil za marketingovou recesi a poskytl Pirátům překreslené logo vytvořené jejich fontem.

O České pirátské straně
Oficiální stránky
https://www.pirati.cz/
Facebook
https://www.facebook.com/ceska.piratska.strana/?fref=ts
Twitter
https://twitter.com/PiratePartyCZ