Hlavní obsah

Charta 77

Foto: Profimedia.cz
Článek

Charta 77 vznikla na protest proti nedodržování základních lidských práv a svobod v totalitním Československu. Autoři úvodního prohlášení a lidé kolem nich utvořili neformální opoziční skupinu, která stála v čele protirežimního boje.

Protestní text vznikl koncem roku 1976. Všeobecná nevole vůči tehdy již téměř třicetileté totalitní vládě komunistů byla shrnuta v prohlášení, jež bezprostředně reflektovalo neplnění dohody o dodržování základních lidských práv a svobod. Jedním z impulsů bylo zadržení členů kapely Plastic People Of The Universe kvůli údajnému výtržnictví.

K dodržování základních lidských práv a svobod se Československo zavázalo podpisem Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Dohodu potvrzoval závěrečný dokument helsinské konference podepsaný v roce 1975. Oba dokumenty nabyly v Československu platnosti v březnu následujícího roku, zveřejněny byly o půl roku později ve sbírce zákonů.

K Chartě patří každý, kdo ji podporuje

Podle úvodního prohlášení je Charta 77 „volné, neformální a otevřené společenství lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování občanských a lidských práv v naší zemi i ve světě.“

Foto: Profimedia.cz

Odpůrcům režimu v čele s Václavem Havlem, jedním z prvních mluvčích Charty 77, se podařilo koncem 80. let svrhnout komunistické vedení. Na snímku s odcházejícím československým premiérem Ladislavem Adamcem.

Skupina podle svých slov „není organizací, nemá stanovy, stálé orgány a organizačně podmíněné členství. Patří k ní každý, kdo souhlasí s její myšlenkou, účastní se její práce a podporuje ji.“ Jedinou oficiální funkcí uvnitř Charty byl post mluvčího, jehož obsazení se pravidelně měnilo. Prvními mluvčími byli zvoleni Jan Patočka, Václav Havel a Jiří Hájek.

Právě proto, že Charta neměla žádnou organizaci, nemohla být oficiálně stíhána jako opoziční subjekt.

Zveřejnění paktů nám s novou naléhavostí připomíná, kolik základních občanských práv platí v naší zemi zatím - bohužel - jen na papíře.
Prohlášení Charty 77

Na sepsání úvodního prohlášení se podíleli Václav Havel, Ludvík Vaculík, Petr Uhl, Pavel Kohout, Jiří Němec, Jiří Hájek a Zdeněk Mlynář. Text vyjadřoval nespokojenost nad neplněním dohodnutých norem obsažených v podepsaných aktech.

„Svobody a práva, jež tyto pakty zaručují, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí, a jejichž uzákonění může významně pomoci humánnímu rozvoji naší společnosti. Vítáme proto, že ČSSR k těmto paktům přistoupila. Jejich zveřejnění nám ale s novou naléhavostí připomíná, kolik základních občanských práv platí v naší zemi zatím - bohužel - jen na papíře,“ stojí v textu.

Autoři poukazovali zejména na nedodržování článku o svobodném projevu, na šikanu lidí, jejichž názory se odlišovaly od oficiálních stanovisek státu, a na centralizaci politické moci.

Podporovatelé neušli přísným represím

Hotový text se v úvodní fázi akce nešířil. Jeho autoři ale sbírali první souhlasné podpisy. Teprve počátkem následujícího roku šli autoři s prohlášením na veřejnost: dokument předali třem redakcím západních novin. 6. ledna 1977 jej na svých stránkách zveřejnil francouzský deník Le Monde a otištěn byl také v Británii a Německu.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Jiří Dienstbier patřil mezi nejznámější chartisty

Dokument se následně začal šířit i po Československu. O věhlas celého prohlášení se mimoděk postarali sami komunisté, kteří Chartu od jejího počátku napadali v tisku.

Jak se dalo čekat, signatáři a podporovatelé Charty se stali terčem brutální represe. Čelili vyhazovům z práce a škol, zastrašování, špiclování, domovním prohlídkám, zavírání do vězení. Na mnohé režim zatlačil skrze jejich rodiny a blízké. Jan Patočka zemřel na mrtvici po několikahodinovém výslechu StB. Za týden po zveřejnění textu putovali do vězení Václav Havel a novinář Jiří Lederer.

V reakci na vydání Prohlášení Charty spustili komunisté podpisovou akci nazývanou mezi lidmi jako Anticharta. Signováním dokumentu Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru lidé - často pod nátlakem - odmítli chartisty a vyjádřili loajalitu režimu. Někteří byli v seznamech signatářů vedeni, aniž by dokument podepsali.

Umělci byli pozváni do Národního divadla a tam museli Antichartu podepsat. Jejich záběry pak režim používal jako demonstraci odporu proti prohlášení Charty známými osobnostmi. Mnozí ze signatářů Anticharty přitom ani netušili, co podepisují, protože prohlášení začínalo větou "Přihlašuji se k provolání československých výborů uměleckých svazů." Mnozí následně podpis odvolali.

Československý disent inspiroval zahraničí

Až do pádu komunismu v roce 1989 se pod Prohlášení Charty 77 podepsalo celkem 1883 lidí. Skupina během svého působení vydala na šest set dokumentů vztahujících se k situaci ve společnosti, které se tajně šířily prostřednictvím samizdatů nebo rozhlasu. Po pádu režimu proběhlo ještě několik setkání chartistů, 3. listopadu 1992 byla ale činnost Charty 77 oficiálně ukončena.

Foto: Profimedia.cz

Odpůrci režimu v čele s Chartou 77 nakonec dosáhli svého. Po mohutných listopadových protestech v roce 1989 padl totalitní režim.

Charta vyvolala ohlas i v zahraničí. Nedlouho po jejím zveřejnění v listu Le Monde vznikl v Paříži Mezinárodní výbor na podporu zásad Charty 77 v Československu. Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení vyjádřilo zneklidnění nad způsobem, kterým vláda v Československu zachází se stoupenci lidských práv.

Některé země si ji později vzali za vzor: ve Spojeném království byla roku 1988 sepsána Charta 88, o devět let později Charta 97 v Bělorusku a v roce 2008 Charta 08 v Čínské lidové republice.

Nejznámější osobnosti Charty
Václav Havel
Jan Patočka
Petruška Šustrová
Alexandr Vondra
Dana Němcová
Rudolf Battěk
Jiří Dienstbier
Marta Kubišová
Stanislav Devátý
Jan Ruml
Ludvík Vaculík
Pavel Landovský
Petr Uhl

Státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se v Česku vztahují ke dvěma historickým milníkům, jež od sebe dělí půl století: uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 a začátek sametové revoluce 17. listopadu 1989.

Související témata:

Články k tématu

Zemřel básník Pavel Zajíček

Zemřel český básník, textař, výtvarník a jeden z nejvýznamnějších představitelů českého undergroundu Pavel Zajíček. Oznámil to na Facebooku majitel...

Zemřela Juliana Jirousová

Ve věku 79 let zemřela výtvarnice a signatářka Charty 77 Juliana Jirousová. O úmrtí v sobotu informovala na sociální síti X, dříve Twitteru, Knihovna Václava...

My disidenti z periferie

Chartu 77 podepsalo do roku 1989 téměř 1900 lidí včetně Stanislava Pitaše a Jiřiny Dostálové. Jan Piňos bojoval s režimem o kus dál, v Brně. Všichni patří...

Zemřel Milan Balabán

V pátek zemřel ve věku 89 let duchovní, básník a signatář Charty 77 Milan Balabán. Uvedla to Česká televize (ČT). Za totality byl Balabán perzekvován. Po pádu...

Dobročinná aukce - Se srdcem na dlani

Od 22. listopadu do 7. prosince je široké veřejnosti, milovníkům výtvarného umění a sběratelům otevřená předaukční výstava 422 děl v sídle University Karlovy....

Charta Story jako múzický fenomén

U příležitosti čtyřicátého výročí podpisu Prohlášení Charty 77 vznikla výstava Charta Story, kterou lze vidět až do 19. ledna 2019 v pražském Salmovském...

Vláda se přihlásila k hodnotám Charty 77

Vláda nemůže být úspěšná, pokud svá rozhodnutí nebude poměřovat s hodnotami, které představuje Charta 77. To je část prohlášení, ke kterému se na svém...

Štefan Švec: Charta hic

Na historii je pěkné, že je to vlastně současnost, žije v nás, je v nás vtělená, jsme jejím výsledkem. A nedávná historie vyrábí současnost ještě jinak. Třeba...

Před 40 lety byla založena Charta 77

Svoboda projevu, svoboda náboženství, dodržování lidských práv. Principy, po kterých před čtyřiceti lety v tehdejší Československé socialistické republice...

Při výuce o Chartě 77 mají učitelé volnost

Učitelé mají volnost, jak budou seznamovat žáky s Chartou 77. Rámcové vzdělávací programy totiž neobsahují podrobnosti, jaká konkrétní témata se mají vyučovat....

Zemřel mluvčí Charty 77 Miloš Hájek

V Praze ve čtvrtek ve věku 94 let zemřel historik, účastník protinacistického odboje a jeden z mluvčích Charty 77 Miloš Hájek. Jeho život mapoval pohnuté...

Život seniorů si zaslouží pozornost

Snad se začne blýskat na lepší časy a naše společnost se bude více zajímat o problémy a život svých seniorů. Určitě bychom chtěli potkávat spokojené seniory,...

Zemřel mluvčí Charty 77 Jan Štern

Ve věku 87 let zemřel v úterý někdejší mluvčí Charty 77, novinář a publicista Jan Štern. Za svého života si prošel útrapami nacistického koncentračního tábora...

Jedinečná kniha o smyslu Nadace Charty 77

Unikátní soubor dopisů dramatika, disidenta i politika Václava Havla a jaderného fyzika, zakladatele Nadace Charty 77 Františka Janoucha z let 1978 až 2001...

Vyjde nejrozsáhlejší edice o Chartě 77

Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd v těchto dnech vydává první souborné vydání všech textů známých jako dokumenty Charty 77. Třísvazková vědecká edice...

Před třiceti lety vznikla Charta 77

O víkendu uplyne 30 let od zveřejnění textu prohlášení Charty 77, občanského sdružení, které za komunistického režimu bojovalo za rozšíření občanských...

Ponižování dětí a Vánoce ve vězení

Jaké byly chartistky - disidentky, manželky, spolupracovnice a spolubojovnice petičního hnutí z konce 70. let, mohou diváci České televize poznávat od 7....

Chramostová v televizní inscenaci o Chartě 77

Premiéru nového televizního filmu P.F. 77 uvádí v neděli Česká televize. Pod ním jsou podepsáni režisér Jaroslav Brabec a jako scenáristé dramatik Pavel Kohout...