Narodil se 4. ledna 1966 ve Vídni. Vzdělání získal na Vídeňské univerzitě, na níž vystudoval žurnalistiku a komunikaci. Po ukončení studia pracoval jako novinář se zaměřením na ekonomiku.

Na počátku devadesátých let 20. století se stal asistentem sociálnědemokratického státního tajemníka pro veřejnou službu Petera Kostelky. Poté, co byl Kostelka zvolen šéfem stranické parlamentní frakce, vykonával Kern mezi lety 1994 až 1997 funkci tiskového mluvčího a vedl stranickou kancelář.

Výkonný ředitel rakouských státních drah

Roku 2010 se stal výkonným ředitelem rakouských státních drah ÖBB. Ty o dva roky později slavily 175. výročí založení společnosti Nordbahn, která byla původním rakouským železničním dopravcem. Kern tehdy zahájil výstavu týkající se spolupráce zmíněné společnosti s Třetí říší nazvanou „Zamlčené roky - železniční a národní socialismus v Rakousku 1938-1945“.

Ve svém projevu označil dané období za „nejtemnější část historie společnosti“ a dodal, že „jsme povinni si ji připomínat a dále přispívat k vyrovnání se s minulostí. Bez ohledu na to, jak neuvěřitelné se nám tyto události mohou dnes zdát, musíme tyto časy uznat jako součást historie ÖBB“. Výstava byla později uvedena také v budově Evropského parlamentu v Bruselu.

Za svou mimořádnou angažovanost ve věci připomenutí historie společnosti obdržel v roce 2013 od Vídeňské izraelské společnosti medaili Marietty a Friedricha Torbergových.

Roku 2014 byl jmenován předsedou Společenství evropských železničních společností. Během uprchlické krize v roce 2015 organizoval přepravu stovek tisíc uprchlíků z Balkánského poloostrova, díky čemuž je považován za stoupence uprchlické politiky Angely Merkelové.

Rakouský kancléř

Počínaje rokem 2014 byl opakovaně zmiňován jako jeden z možných nástupců tehdejšího kancléře Wernera Faymanna.

V roce 2016, poté, co Faymann rezignoval na všechny své funkce, byl vedle manažera Gerharda Zeilera postaven jako možný kandidát na post spolkového kancléře. V květnu téhož roku byl odcházejícím prezidentem Heinzem Fischerem Kern skutečně jmenován a následně v červnu byl zvolen předsedou SPÖ.

Rakouský kancléř Werner Faymann

Bývalý rakouský kancléř Werner Faymann

FOTO: Leonhard Foeger, Reuters

Na své první tiskové konferenci požadoval změnu stylu spolupráce v rámci stávající koaliční vlády a potvrdil svůj postoj k uprchlické krizi.

Navzdory svému původnímu povolání manažera jmenoval novými ministry Sonju Wehselyovou a Jörga Leichtfrieda, kteří byli považováni za členy levicového křídla SPÖ. Jmenování Wehselyové, jež byla známa svými silně promigrantskými názory, však během uprchlické krize vyvolalo značné kontroverze, díky čemuž se sama nakonec rozhodla zůstat pouze radní ve Vídni.

Svou tajemnicí jmenoval muslimku a bývalou předsedkyni Palestinsko-rakouské společnosti Munu Duzdarovou, která byla známa jako ostrá kritička Izraele, s čímž byla rakouská židovská komunita značně nespokojena.

Za jeho vlády bylo přijato několik zákonů zpřísňujících migraci, například limit na počet přijatých uprchlíků. Přijat byl za jeho vlády i zákaz zahalování tváře. Kritizoval také americké sankce proti Rusku a hájil plynovod Nord Stream 2, přivádějící ruský plyn do Německa po dně Baltu.

Kancléřem byl do 18. prosince 2017, protože v září 2017 oznámil, že odejde z funkce a bude kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019.