Christine Madeleine Odette Lallouetteová se narodila v Paříži na Nový rok 1956 do rodiny univerzitního profesora.

V mládí se závodně věnovala synchronizovanému plavání, byla dokonce členkou reprezentačního družstva.

Získala stipendium do USA, kde pracovala jako stážistka u kongresmana Williama Cohena. Na prestižní Pařížské univerzitě a elitní vysoké škole pro správní úředníky (ENA) pak vystudovala práva a politologii.

Christine Lagardeová

Christine Lagardeová

FOTO: Charles Platiau, Reuters

Po studiích začala v roce 1981 pracovat v americké právnické společnosti Baker & McKenzie. Přes vedoucí pařížské pobočky tohoto právního giganta se vypracovala až na vrchol, do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy.

Z ministryně šéfkou MMF

Poté, co opustila právnickou firmu, odešla do státních služeb. V roce 2005 se stala ministryní zahraničního obchodu a o dva roky později ministryní zemědělství a rybolovu, odkud po měsíci přesídlila do čela ministerstva financí. Stala se tak první francouzskou ministryní financí a zároveň nejdéle sloužícím šéfem resortu financí od konce druhé světové války. V roce 2009 byla dokonce označena za nejlepšího ministra financí v eurozóně.

Když na jaře roku 2011 po vypuknutí sexuální aféry odstoupil Dominique Strauss-Kahn z postu ředitele MMF, Lagardeová se stala jednou z nejvážnějších kandidátek na jeho nástupce. Navzdory tlakům zejména rozvojových států, aby byla porušena tradice, kdy se do čela MMF volí Evropané (naopak do čela Světové banky Američan), získala podporu USA, Ruska i Číny. 5. července 2011 tak stanula jako první žena na pět let v čele MMF. Časopis Forbes ji poté zařadil do první desítky nejvlivnějších žen světa.

Stejně jako jejího předchůdce v novém postu ji ale dostihla údajná trestná činnost. Brzy po nástupu bylo nařízeno její vyšetřování pro podezření z jednání proti zájmu státu v roce 2008. Jako ministryně financí mohla údajně zneužít svého postavení v kauze francouzského podnikatele Bernarda Tapieho, jenž na státu v arbitráži vysoudil odškodné ve výši 285 miliónů eur (asi 6,8 miliardy korun). Podle Tapieho jej francouzská banka Crédit Lyonnais připravila o velkou sumu při prodeji firmy Adidas.