Chu Ťin-tchao je mužem dvou tváří: navenek společenský, ale přesto opatrný v tom, co dělá. Svým jednáním napříč politickou kariérou se profiluje jednak jako liberál s myslí otevřenou pro reformy, jednak jako konzervativec, který neotálí se zbraní v ruce vyrukovat proti demonstrantům.

"Dobrý vůdce by měl podporovat demokracii, ale také být schopen v kritickém okamžiku přijmout rázná opatření,"  nechal se kdysi slyšet. I přes jeho občasné sklony k otevřené politice a demokratickým krokům se jej však nevyplácí podceňovat, jeho rozkazům naslouchá celá pětina obyvatel zeměkoule. Je navíc pánem v současnosti nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě. Čína v posledních třiceti letech prošla ohromnou změnou a stala se přední světovou velmocí.

Čínský prezident Chu Ťin-tchao s prezidentem USA Barackem Obamou na zahradě Bílého domu

Čínský prezident Chu Ťin-tchao s prezidentem USA Barackem Obamou na zahradě Bílého domu

FOTO: Reuters

Chu, pod jehož vedením se Čína vzpamatovala z posledního hospodářského šoku dříve a efektivněji než západní mocnosti, nastoupil v březnu 2008 druhé pětileté období v prezidentském úřadě, zároveň od roku 2002 sedí v čele Komunistické strany Číny.

Hlavním prezidentovým úkolem je upevnit silnou pozici Číny. Za tímto účelem Chu podporuje ekonomické reformy svého předchůdce a spolehlivě brání čínskou měnovou politiku. Dá se říci, že spojil moc komunistické partaje s kapitalismem, aby tak ještě více posílil vládu jedné strany. Analytici se shodují, že přece jen o něco povolil uzdu totalitnímu režimu a posunul lid do popředí zájmu země.

Ačkoli ale za jeho vlády doznala Čína větší otevřenosti vůči světu, i nadále pokulhává v otázce lidských práv nebo svobody tisku. Chu si navíc zakládá na zostřeném dozoru nad internetem, který by mohl ohrozit výhradní moc komunistů.

Kariérista, jehož na výsluní vynesl masakr v Tibetu

Jeho politickou kariéru nastartovala aféra v Tibetu, kde vykonával funkci šéfa oblastního výboru strany. Když koncem 80. let příznivci Dalajlámy vytáhli na protest do ulic Lhasy, vyhlásil zde Chu stanné právo a tvrdě proti nim zasáhl. Dlouhou dobu pak proti místním uplatňoval ten nejostřejší přístup. Někteří Tibeťané dokonce věří, že měl prsty v náhlém úmrtí pančenlamy, jejich druhého nejvyššího duchovního vůdce.

Ruský a čínský prezident Dmitrij Medvěděv a Chu Ťin-tcho v Pekingu

Ruský a čínský prezident Dmitrij Medvěděv a Chu Ťin-tcho v Pekingu

FOTO: Jason Lee, Reuters

Zejména tato zkušenost jej v roce 1992 katapultovala do stálého výboru Komunistické strany. Už tehdy se o něm mluvilo jako o možném prezidentském nástupci Ťiang Ce-mina. V roce 1998 se stal viceprezidentem Číny a v následujícím volebním období již stanul v čele Čínské lidové republiky.

Prezentuje se skromným a hospodárným způsobem života. Politicky čilý prezident utváří svůj veřejný profil způsobem, jaký je u komunistických papalášů obvyklý: předvádí se jako jeden z lidu. Už ho tak bylo vidět, jak jede do práce na kole, potřásá si rukama s horníky v uhelných dolech nebo jak sedí ve stanu s mongolskými pastevci. Nelze mu však upřít výrazný pokrok státu, ať už ekonomický nebo i jiný.

V roce 2010 jej časopis Forbes pasoval do role nejmocnějšího muže planety, čímž ukončil dlouhou hegemonii Spojených států. Spoluúčast čínského vládce je už několik let nezbytná v řešení globálních otázek.

Jako prezident byl například u olympijských her v roce 2008, které se dají považovat za výrazný okamžik v procesu přibližování Číny okolnímu světu. Ačkoli je jasné, že v případě Chua se nedá mluvit o zálibě ve sportu, nýbrž o příležitost demonstrovat sílu Číny.

Britský premiér Gordon Brown s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem

Britský premiér Gordon Brown s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem

FOTO: Diego Azubel/Pool, Reuters

Chuovým životem je politika

První vůdce Číny, jehož politická kariéra započala až po převratu v roce 1949, působí často tajemně a na informace o své osobě je skoupý. Údaje o jeho rodném městě se rozcházejí, stejně tak o jeho původu nebo současném bydlišti. Příležitostně uspořádá tiskovou konferenci a za dobu svého prezidentování poskytl novinářům pouze jediný rozhovor. Co se týče jeho soukromí, dovídáme se jen o jeho zálibě v ping-pongu a společenských tancích. Se svou ženou Li Jung-čching, která je profesí architektka, mají dvě děti, dceru a syna.

Chu Ťin-tchao se narodil 21. prosince 1942, podle oficiálního zdroje v Ťi-si v provincii An-chuej na východě země. Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua absolvoval obor konstrukce vodních elektráren a po promoci v roce 1964 vstoupil ke komunistům.

Když v roce 1966 nastala Mao Ce-tungova kulturní revoluce, byl Che stejně jako další vzdělané "živly" poslán na převýchovu do chudé provincie Kan-su, kde pracoval na projektování hydroelektrárny. Tam si snaživého a nadějného mladíka povšimli komunističtí hodnostáři a poslali jej do Pekingu, aby velel mládežnickým organizacím.

V roce 1985 byl jmenován vůdcem provincie Kuej-čou a o tři roky později mu byl jako prvnímu nevojákovi do rukou svěřen celý Tibet. Tam došlo brzy po jeho příjezdu k vlně demonstrací za nezávislost provincie, jež Chu krvavě potlačil. Poté se údajně kvůli vysokohorské nemoci vrátil do Pekingu a v roce 1992 byl jmenován mezi sedm nejvýše postavených mužů KS.