Vůbec první let uskutečnil 29. října 1923 pilot Karel Brabenec z Prahy do Bratislavy na letounu Aero-A14. Tato letadla dostala firma od armády. Společně s nimi přišli i piloti. Letoun byl ale nevyhovující, protože mohl kromě pilota přepravit pouze jednoho cestujícího se zavazadlem. Během let učinila firma několik pokusů dostat do výbavy jiné stroje. Až francouzský stroj Farman Goliath F-60 byl schopen přepravit 12 lidí. Na palubě měl i toaletu.

V roce 1929 se ČSA staly členem mezinárodního sdružení leteckých dopravců IATA a postupně začaly provozovat lety do evropských metropolí jako byl Záhřeb (1930), Bukurešť (1933), Moskva (1936), Řím, Paříž a Budapešť (všechny 1938). Česká letadla dostala mezinárodní označení OK.

Logo ČSA
FOTO: archiv

V roce 1937 začalo fungovat letiště na pražské Ruzyni a stalo se domovským přístavem aerolinek.

Firma v roce 1939 po okupaci zanikla. Činnost byla obnovena po válce pod názvem Československé aerolinie.

Už v roce 1947 proběhly první mezikontinentální lety, konkrétně do egyptské Káhiry a turecké Ankary.

FOTO: ČSA

Po roce 1948 nastal výrazný útlum. Mnoho destinací do západní Evropy bylo zrušeno, zůstalo jen několik do spřátelených zemí. Omezil se počet zaměstnanců a výrazně spadl počet cestujících. Ve výbavě byly letouny české a především sovětské výroby. Od roku 1949 stroje Iljušin Il-12 a Lisunov Li-2 a později Il-18 a Il-62.

V polovině 50. let se firma opět zvedla, do výbavy postupně přibývaly stroje typu TU, šlo o typy TU-104 a posléze Tu-154. Létalo se i se strojem Jak-40. Rostl i počet destinací. Začalo se s dálkovými lety, v roce 1960 podnikla firma významný let do indonéské Jakarty, v roce 1962 se uskutečnil první let přes Atlantický oceán do kubánské Havany. Od roku 1970 byla v provozu linka do New Yorku a kanadského Montrealu.

Největší havárie ČSA

V roce 1975 zaznamenaly ČSA největší havárii v historii. V Sýrii spadl letoun Iljušin Il-62. Stroj narazil do písečné duny. Přesná příčina nebyla nikdy vyšetřena, pravděpodobné ale je, že pilot ztratil přehled o tom, jak je vysoko. V letadle zemřelo 126 lidí, dva náraz přežili. Neštěstí se stalo na cestě z Prahy do Teheránu, stroj měl přistání v syrském Damašku, kam ale nedoletěl. Havaroval čtyři minuty před přistáním. Po nárazu do duny začal hořet.

Letoun ČSA Iljušin Il-62

Letoun ČSA typu Iljušin Il-62, který se v roce 1975 zřítil u syrského Damašku.

FOTO: www.vliegtuighomepage.nl

 

Vývoj v 90. letech

V roce 1992 byly ČSA přeměněny na akciovou společnost s většinovou účastí státu. Byl zrušen i zákon, podle něhož byly jedinou firmou, která mohla provozovat leteckou dopravu. Základní jmění bylo podle informací z obchodního rejstříku 2,7 miliardy korun.

Původní logo ČSA do roku 2007

Původní logo ČSA do roku 2007

FOTO: archiv

V roce 1992 také vznikl pokus posílit firmu zahraniční účastí. Volba padla na dopravce Air France. ČSA se právě kvůli tomu změnily na akciovou společnost. Spolupráce ale dlouho nevydržela, za dva roky jí byl konec. Společnosti se ale rozešly v dobrém.
Během 90. let se rozšiřovaly počty letadel i destinací. Milníkem byl rok 2001, kdy společnost vstoupila do aliance SkyTeam.

Další členové SkyTeamu
Air France, Aeroflot, Aeromexico, Alitalia, China Southern, Continental Airlines, Delta Airlines, Korean Air, KLM, Northwest Airlines

Nová letadla

V 90. letech do firmy přibyly první stroje západní výroby. Tím prvním byl Airbus A310-300, o jejichž koupi se začalo jednat už v roce 1989. Dodány ale byly se zpožděním a firma při dalších nákupech zvolila společnost Boeing. Jejich letadla 737 měla nahradit dosluhující TUčka. Ta definitivně dolétala v roce 1997, kdy už firma měla ve výbavě stroje ATR-42, ATR-72 na vnitrostátní lety a Boeingy 737. Těch bylo na přelomu tisíciletí celkem 19.

Boeing 737

Boeing 737

FOTO: ČSA

V roce 2003 vypsala firma, tehdy pod vedením Jaroslava Tvrdíka, výběrové řízení na nové stroje. Tendr vyhrál Airbus. Podal výhodnější nabídku, i když potřeba přeškolit piloty rozdíl smazala. ČSA dostaly 12 nových letadel Airbus A319 a A320 za zhruba 11 miliard korun a avizovaly, že v budoucnu počítají spíše se stroji této značky.

Boeing byl v 90. letech jejich výsostným dopravcem. Airbus ale dostal příležitost ne úplně překvapivě. Americký výrobce byl už nějakou dobu investorem v podniku Aero Vodochody. Čekalo, že provoz Aera rozjede, což se ale nestalo. Navíc se proslýchalo, že Američané zabránili tomu, aby se Jaroslav Tvrdík stal šéfem Aera, když se pro něj hledalo uplatnění. Tvrdík ale odmítl, že by šlo o mstu.

Airbus A319

Airbus A319

FOTO: ČSA


Flotila ČSA v roce 2010 
Airbus A319-100  7
Airbus A320-200  8
Airbus A321-200  2
Boeing 737-400  8
Boenig 737-500  10
ATR72-202  4
ATR42-320/500  8

Hospodaření

České aerolinie byly v roce 1992 zřízeny se základním kapitálem 2,7 miliardy korun. Od té doby zisky nikdy výrazně nezvýšily, byly spíše ve ztrátě. V posledních letech udělaly i několik nestrategických rozhodnutí a nyní se potácejí na hraně existence.

Kromě velkých výdajů na zaměstnance a vysoký počet letadel se do problémů dostaly kvůli nevýhodnému nákupu paliva v době, kdy ceny ropy stoupaly. Za draho nakoupily a toto palivo odebíraly ještě v době, kdy ceny paliv padaly. Na drahá paliva ale doplácely aerolinky po celém světě.

Během roku 2009 se debatovalo o privatizaci firmy. Prodej vyhlásila vláda Mirka Topolánka. Přihlásili se čtyři zájemci - konsorcium Unimex a Travel Service, dopravce  Air France-KLM a společnosti Odien AV III a Darofan ze skupiny Aeroflot. Dvě poslední byly vyřazeny, KLM-AirFrance se stáhla sama a konsorcium Unimex-Travel Service nabídlo miliardu korun. To už se ale tušilo, že firma se neprodá. Kabinet Jana Fischera v říjnu nabídku konsorcia neschválil a prodej tím skončil i formálně. Bylo jasné, že společnost má velké finanční problémy.

Z vedení firmy odešel Radomír Lašák a začal ji řídit šéf Letiště Praha Miroslav Dvořák. Zastavil projekt nízkonákladových linek Click4Sky, který s velkou pompou spustilo minulé vedení, a ohlásil, že ČSA nízkonákladových pokusů zanechá a bude pouze klasickým dopravcem. Pokusil se také prodat charterové lety, neúspěšně.

Kromě těchto přeměn firma prodala velkou část svého majetku. V letech 2006-2008 se zbavila například jednoho z hangárů, firem ČSA Cargo a ČSA Catering či několika letadel. Ani příjmy z prodejů ale firmu nevytrhly. V roce 2008 byla zisková jen díky rozsáhlým prodejům majetku. V roce 2009 se společnost propadla do obrovské ztráty ve výši 3,7 miliardy korun.

Propojování ČSA a letiště Praha pokračovalo. V listopadu 2010 vláda schválila vznik jedné společnosti Český aeroholding, pod kterým obě fungují. Společnost v vznikla v březnu 2011 a spadá pod ministerstvo financí.

Zisky a ztráty ČSA v posledních letech (v mil. Kč)
2001 -456
2002 -60,2
2003 70,6
2004 324
2005-496
2006-396
2007 207
2008500
2009 -3 700

Zdroje: www.csa.cz; Osmdesát let (nejen) na české obloze, Svět vědy 15.12.2003

Propojení s letištěm, ani oddělení společností, které přímo nesouvisely s dopravou, ale firmě příliš nepomohlo. V roce 2010 sice vykázala zisk 76 miliónu korun, bylo to ale proto, že prodala majetek za 2,7 miliardy korun. V roce 2011 se ČSA opět propadly do ztráty 241 miliónů, ač prodaly majetek za 870 miliónů.

Nezávislý znalec podle týdeníku Ekonom při převodu majetek odhadl cenu ČSA na 148 miliónu korun. Zlomek toho, co si vláda od ČSA slibovala.

Další informace o firmě ČSA najdete na firmy.cz.