Instituce dalajlámy je poměrně mladou záležitostí. Dosud se na tomto postu vystřídalo pouze 14 mužů, z nichž první dva získali titul až posmrtně. První dalajláma byl vybrán v roce 1578.

Instituce dalajlámy

Dalajláma je nejvyšším světským představitelem Tibetu a zároveň hlavou školy Gelugpa, hlavní ze čtyř škol tibetského buddhismu. Až do roku 1959, kdy Tibet obsadili Číňané, plnil navíc funkci hlavy státu. Jeho oficiální sídlem je palác Potala v hlavním městě Lhase.

Buddhisté věří, že dalajláma je převtělením předchozího dalajlámy, který je vtělením bódhisattvy, osoby, jež dosáhla nirvány, ale rozhodla se vrátit na zem, aby pomohla ostatním dosáhnout blaženého stavu.

Setkání dalajlamy s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Setkání dalajlamy s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

FOTO: POOL, Reuters

Hledání nového dalajlámy je poměrně složitá záležitost a může trvat i několik let. Tímto úkolem jsou pověřeni zpravidla nejvyšší lámové, kteří po smrti stávajícího dalajlámy hledají chlapce, jenž věkem odpovídá datu úmrtí předchozího. Takovému chlapci pak předloží řadu předmětů, z nichž některé náležely poslednímu dalajlámovi. Pokud mladý kandidát rozpozná ty pravé, považuje se to za znak reinkarnace. Hoch poté projde speciální výchovou a následně je uveden do dalajlámovského úřadu.

Tändzin Gjaccho

Čtrnáctým dalajlámou byl v roce 1950 zvolen Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho. Nalezen byl jako dvouletý poté, co se v roce 1935 narodil v chudých poměrech ve vesnici Tagccher v severovýchodním Tibetu. Lámové vyslaní podle předpovědi na místo jeho bydliště údajně v příbytku jejich rodiny rozpoznali svá zjevení, a když vybranému chlapci předložili řadu předmětů, vybral ty, které patřily poslednímu dalajlámovi a křičel, že patří jemu.

Dalajláma

Dalajláma v Praze

FOTO: Michaela Říhová, Právo

To bylo dostačující znamení, a tak brzy nastoupil složitou přípravu ve Lhase, která zahrnovala například výuku filosofie, medicíny a metafyziky. Do úřadu byl Lhamo Döndub, jak zní rodné jméno čtrnáctého dalajlámy, uveden ve věku patnácti let, právě uprostřed svárů mezi Tibetem a Čínou. Ty vyvrcholily v roce 1959, kdy nespokojení Tibeťané vytáhli do ulic, kde jich tisíce nalezly svou smrt.

Dalajláma spolu se spoustou svých přívrženců uprchl do Indie, kde jej přivítal tehdejší ministerský předseda Džaváharlál Néhrú. Významný indický politik svolil k ustanovení exilové vlády v podhůří Himaláje v městečku Dharamsala, kde Tändzin Gjaccho a jeho stoupenci vytvořili společnost, v niž přežívá tibetská kultura, jazyk i víra.

Tändzin Gjaccho je prvním dalajlámou, který vycestoval na Západ. Svým přístupem a jednáním se postaral o výraznou popularizaci buddhismu a otázky tibetského osvobození.

V roce 1989 obdržel Nobelovu cenu za mír, čímž byla oceněna jeho nenásilná politika vůči Číně. Sám se zřekl násilí a jako jednu z mála forem protestu uznává například hladovku.

V posledních letech se několikrát zmínil o tom, že by se jeho nástupce nemusel volit tradičním způsobem, ale proběhla by moderní, demokratická volba.