Daň z nemovitých věcí se jako jediná daň platí na rok dopředu a skládá se z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Poté se násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, případně místním koeficientem. Výše daně z nemovitých věcí se tak liší podle řady ukazatelů, jednotlivé konkrétní druhy pozemků a staveb mají rozdílný základ daně a sazbu daně.

U pozemků obecně záleží na tom, v jaké lokalitě (katastrálním území) se daný pozemek nachází, jakou má výměru a o jaký druh pozemku se jedná. U zdanitelných staveb a jednotek je zase směrodatné, v jak velké obci se předmětná stavba nebo jednotka nachází, jak velkou má zastavěnou (podlahovou) plochu, kolik má dalších nadzemních podlaží a především k jakému účelu slouží (k bydlení, rekreaci či podnikání, příp. k jakému podnikání).

Každá obec má navíc možnost ovlivnit výši daně změnou příslušného koeficientu, který je jí podle zákona přiřazen podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Takže například daň ze staveb je ve velkých městech vyšší než v malých obcích. Obdobně se to týká stavebních pozemků.

Obec má dále možnost obecně závaznou vyhláškou navýšit daň ze všech nemovitých věcí na území celé obce prostřednictvím tzv. místního koeficientu, kterým se násobí daň za jednotlivé druhy nemovitých věcí. Tento místní koeficient může nabýt hodnoty 2, 3, 4, 5. Koeficient 5 si pro rok 2016 zvolilo 17 obcí. Pro místní koeficient se v roce 2016 rozhodlo 573 obcí.

Přiznání k dani z nemovitosti

Přiznání k dani z nemovitých věcí se podává pouze po jejím nabytí, případně po jejím prodeji, či pokud se kolem ní něco podstatného změní.

Povinnost podat daňové přiznání mají například lidé, kteří na již v minulosti přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud tím současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně ke zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Přiznání musí podat i ten, kdo vybudoval třeba jen přístavek nebo přeměnil pozemek v zasíťovanou parcelu.

V případě, že k žádným změnám v předchozím roce nedošlo, člověk přiznání nepodává a pouze počká na pokyn od finančního úřadu k zaplacení požadované částky. Finanční úřady každý rok od konce dubna automaticky rozesílají složenky, lidé pak musí daň zaplatit do konce května.

Přiznání k dani z nemovitých věcí se musí podat do začátku února. Stejně jako u všech daňových přiznání je možné s podáním otálet ještě pět pracovních dnů po nejzazším termínu, aniž by poplatníkovi byla vyměřena pokuta. Poté už následuje sankce 0,05 procenta stanovené daně za každý další den prodlení, nejvýše však pět procent vyměřené daně. Pokuty nižší než 200 korun se však nepředepisují.

Složenkou lze daň zaplatit na kterékoli poště. Je však možné ji uhradit i bezhotovostním převodem na bankovní účet finančního úřadu. V tom případě se použijí údaje pro placení daně uvedené na složence, liší se pouze konstantním symbolem, který je pro placení složenkou 1149, pro platbu převodem 1148.

Poplatníci mohou také provést úhradu daně v pokladnách územních pracovišť finančních úřadů. Daň z nemovitých věcí je sloučena do jedné částky za všechny nemovité věci poplatníka, které se nachází na území příslušného kraje nebo hlavního města Prahy.

Na každé složence je uveden název a číslo bankovního účtu místně příslušného finančního úřadu, na který je nutné daň zaplatit. Na oddělitelné části složenky (nikoliv na složence samotné) je uvedena celková výše daně na příslušný rok, splatná příslušnému finančnímu úřadu, a také výše případného přeplatku nebo nedoplatku.

Má-li poplatník nemovitosti, které se nacházejí v ČR na území dvou nebo více krajů (tj. v obvodech místní působnosti dvou nebo více finančních úřadů), obdrží od finanční správy jednu obálku, ve které budou vloženy jednotlivé složenky pro placení daně za všechny příslušné finanční úřady.

Nepřesáhne-li výše daně z nemovitých věcí částku 5000 korun, je v uvedené lhůtě splatná celá daň najednou. Je-li daň vyšší než 5000 korun, je splatná ve dvou splátkách (květnové a listopadové), avšak poplatník ji může zaplatit i najednou.

Od roku 2016 mají lidé možnost platit daň z nemovitých věcí prostřednictvím soustředěné inkasní platby obyvatelstva, tzv. SIPO.

V roce 2015 vybraly finanční úřady na dani z nemovitosti 10,31 miliardy korun, o rok dřív to bylo 9,91 miliardy korun. Výnosy daně z nemovitých věcí se na celkovém příjmu obcí dlouhodobě podílejí v průměru 4 až 5 procenty. Příjmy z této daně mohou obcím zvyšovat velké průmyslové či rekreační areály, které leží na jejich území.

 Užitečné odkazy, koeficienty:
Přehled formulářů pro finanční správu
https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces
Přehled koeficientů k dani z nemovitostí http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nemovitych-veci/informace-stanoviska-a-sdeleni/2012/prehled-koeficientu-k-dani-z-nemovitosti-3981
Vyhledávání koeficientů pro podání k dani z nemovitých věcí
 http://adisreg.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_reg/dne/koef/vyhledani.faces

Komerční sdělení


Zprávy dne

Zaorálek: Vylámali jsme si zuby na migrační krizi

FOTO: Novinky

23. 10. ČSSD musí projít hlubokou změnou a pro lidi se znovu stát garancí jistoty, řekl v rozhovoru pro pondělní Právo poražený lídr Lubomír Zaorálek. Největší chybu vidí v tom, že soc. dem. nedokázala u tématu migrační krize plnit tradiční roli,... Celý článek Zaorálek: Vylámali jsme si zuby na migrační krizi »

Vybrané články

23. 10. Aktualizováno Předseda hnutí SPD Tomio Okamura a místopředseda Radim Fiala vyšel z pondělního večerního jednání s představiteli ANO se slovy, že...

23. 10. Sedmadvacetiletý Skot Jamie Harron, který čelil trestu až tří roků vězení za to, se v Dubaji dotkl boku jiného muže, do vězení nepůjde....

23. 10. Aktualizováno Politické strany a hnutí pokračovaly v pondělí v povolebním vyjednávání. Lídr vítězného hnutí ANO Andrej Babiš se v podvečer sešel...