DPH spočívá na principu odvedení daně dodavatelem z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, v podstatě z toho, o kolik cena zboží stoupne. Do státního rozpočtu tak plyne rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní. Daň může být za jistých podmínek naopak vrácena odběrateli.

V roce 2016 bylo na DPH vybráno téměř 250 miliard korun, což spolu se spotřební daní tvořilo přes 33 procent příjmů státního rozpočtu.

V poslední době je posilován význam DPH, jako i nepřímých daní celkově, na úkor daní přímých. Jednou z výhod DPH je totiž fakt, že tato daň zůstává lépe skryta spotřebiteli, na rozdíl od přímých daní.

Dalším argumentem pro větší uplatnění DPH je fakt, že je zdaňována spotřeba a ne příjem, jako u daní přímých. DPH má však i svoje negativa. Zvýšení DPH pocítí více domácnosti s nižším příjmem a DPH má tak v podstatě sestupný charakter.

V současnosti má DPH tři sazby. S platností od 1. ledna 2015 má základní sazbu ve výši 21 procent, kam spadá většina zboží a služeb včetně dodávek elektřiny a plynu nebo i dětské pleny, a dvě snížené sazby.

První snížená sazba je ve výši 15 procent a patří pod ní například potraviny, některé zdravotnické pomůcky, hromadná doprava či zdravotnické a pečovatelské služby.

Do druhé snížené sazby ve výši 10 procent pak spadají knihy, kojenecká výživa, léky pro lidi a zvířata či zvláštní výživa pro lidi s celiakií. Od roku 2017 sem spadají i noviny a časopisy.

Stát si v minulých letech vybral cestu jak snížit schodek státního rozpočtu za pomoci zvýšení DPH, místo aby například zvolil možnost výrazněji snížit státní výdaje. Pokles HDP lze tak z velké části připsat na vrub příliš silné restriktivní fiskální politice (zvýšení daní), když se vyšší daně podepsaly pod pokles spotřeby domácností.

Fenomén zvyšování sazeb DPH však není jen českou cestou. Stejně si počínají i jihoevropské země od Portugalska přes Španělsko a Řecko. Rovněž tamní vlády se snaží tímto způsobem snížit schodky veřejných financí.

Z ekonomického pohledu se jedná v podstatě o dost kontraproduktivní a rozporuplnou činnost, jež má v podstatě jediný cíl, kterým je snížit schodek veřejných financí. Společnosti jako takové však růst DPH na neúměrně vysoké hodnoty nic pozitivního nepřináší.

Vývoj sazby DPH od vzniku samostatné ČR
období
základní sazba1. snížená sazba
 2. snížená sazba
1. 1. 1993 – 31. 12. 1994
23 %
5 %
 -
1. 1. 1995 – 30. 4. 2004
22 %
5 %
 -
1. 5. 2004 – 31. 12. 2007
19 %
5 %
 -
1. 1. 2008 – 31. 12. 2009
19 %
9 %
 -
1. 1. 2010 – 31. 12. 2011
20 %
10 %
 -
1. 1. 2012 – 31. 12. 2012
20 %
14 %
 -
1. 1. 2013 – 31. 12. 2015 21 %
15 %
 -
od 1. 1. 2015
21 %
15 %
10 %