Nový přepadový stíhací letoun se stal vůbec prvním francouzským strojem s potlačovanou stabilitou a elektro-impulsivním řízením fly-by-wire. Ten pomocí postranních joysticků oproti klasickým kniplům blíže spolupracuje s elektronikou, čímž lze mimo jiné zabránit překročení letových limitů. Bylo postaveno pět prototypů. První z nich vzlétl v roce 1978. Do služby se Mirage 2000 dostal o šest let později, když nahradil stávající Mirage III a doplnil Mirage F1.

Křídlo letounu má tvar delty o rozpětí devět metrů. Sklopné náběžné hrany společně s fly-by-wire systémem zvýšily jeho celkovou ovladatelnost. Stroj má jednu směrovou ocasní plochu a žádné vodorovné ocasní plochy. Trup je vyroben převážně z hliníkových slitin s titanovými a uhlíkovými žebry. Letoun bývá vybaven pevným nástavcem pro tankování za letu.

Čtveřice francouzských bojových letounů Mirage 2000.

Čtveřice francouzských bojových letounů Mirage 2000.

FOTO: Mihai Barbu, Reuters

Původní motor SNECMA M53 byl nahrazen vylepšeným M53-P2 a místo původních radarů byly použity radary Thomson CSF-ESD, které jsou schopny během vzdušného boje detekovat až 24 cílů, osm z nich současně sledovat a proti čtyřem zároveň útočit. Kokpit nejnovější verze Mirage 2000-5 je již zcela digitální.

Mirage 2000C
 
Délka
   14,36 m
Výška
     5,20 m
Rozpětí
     9,13 m
Hmotnost prázdného letounu
   7 500 kg
Maximální rychlost
   2 300 km/h
Dolet
 18 000 km

Letoun je vybaven dvojicí 30mm rychlopalných kanonů DEFA 554. K dispozici je také 9 závěsných bodů o celkové nosnosti až 6 300 kg.

Poprvé byly tyto francouzské stroje nasazeny ve válce v Perském zálivu v roce 1991. Bylo použito 12 letounů Mirage 2000C, ale do bojů nezasáhly. Později zasáhly také v mírových misích v bývalé Jugoslávii nebo při bojích v Afghánistánu. Naposledy byly nasazeny v roce 2011 v Libyi.

Kromě domácí Francie používají letouny Mirage 2000 také Brazílie, Egypt, Indie, Katar, Peru, Řecko, Spojené arabské emiráty nebo Tchaj-wan.

Zdroj: www.vojsko.net