Francouzský letoun Rafale vyvíjela společnost Dassault od počátku 80. let, poté co opustila program na společný evropský bojový letoun nové generace, z něhož se později stal Eurofighter Typhoon. Francie upřednostňovala menší a lehčí stroj, protože prvotním plánem bylo nahradit palubní letouny F-8 Crusader a pozemní bitevníky Jaguar. Měl ale nahradit i palubní útočné Super Etendardy a Mirage.

Přestože se původně vyvíjely dva různé typy, nakonec se podařilo požadavky sjednotit a v roce 1985 vzlétl technologický demonstrátor Rafale A, který ale místo plánovaných francouzských motorů SNECMA americké motory z F-18 Hornet.

Francouzský bojový letoun Dassault Rafale

Francouzský bojový letoun Dassault Rafale

FOTO: fotobanka Profimedia

Na počátku devadesátých let vzlétly prototypy všech tří vyvíjených verzí, jednomístného stíhače Rafale A, odvozené dvoumístné verze B, určené nejen k výcviku ale také pro útoky na pozemní cíle, a  jednomístného palubního stíhače Rafale M. Vývoj původně plánované dvoumístné námořní verze N byl zastaven.

Sériové stroje byly vyráběny od roku 1998. Do výzbroje byl v roce 2000 zařazen palubní stíhací Rafale M, protože bylo potřeba nahradit Crusadery. Ve službě námořnictva je od roku 2002.  V roce 2004 byly dodány první stroje letectvu, do činné služby byly obě pozemní varianty zařazeny v roce 2006. Francie objednala celkem 294 letouny Rafale všech verzí.

Konstrukce

Rafale využívá delta křídlo, které bylo typickým poznávacím znamením Dassaultových konstrukcí od proslulé Mirage III. Kvůli vyšší obratnosti je však vepředu trupu doplněno kachními plochami. Další odlišností, připodobňující Rafale k F-16, je středoplošná koncepce a  jedna svislá ocasní plocha.

Letoun pohání dvojice dvouproudových motorů SNECMA M88-2, které mají nahradit vylepšené M88-3 s výkonem 87 kN. Drak je zhotoven z hliníkových slitin, ale velký podíl na něm má i titan a uhlíkové a aramidové kompozity, která snižují hmotnost a snižují také odraz letounu na obrazovce radaru. Kvůli snížení míry zjistitelnosti stroje radarem byly použity na povrchu materiály absorbující radarové paprsky. Stroj však nemá tvar a priori odrážející radarové paprsky, jako letouny kategorie stealth.

Obranný systém Spectra ale monitoruje ozáření letadla nepřátelskými radiolokátory a z výsledků vyvozuje patřičná opatření. Rafale dále využívá vícerežimový radar RBE2 s pevnou anténou, který má velký dosah a dokáže sledovat až 16 vzdušných cílů naráz. Inerciální navigační systém, využívající soustavu gyroskopů, byl doplněn o přijímač GPS.

Ovládání je elektroimpulsní (fly-by-wire) a klasický knypl nahrazují dva joystiky koncepce HOTAS (Hands On Throttle And Stick), kdy jsou všechny důležité ovládací prvky umístěny na řídicí a plynové páce. Kokpit je vybaven jedním víceúčelovým multifunkčním displejem a třemi menšími displeji. Některé funkce se ovládají hlasem.

Výzbroj

Letoun je osazen kanonem GIAT 791 ráže 30 mm. Unese až osm tun výzbroje. Nosí rakety vzduch-vzduch MICA , Magic II a nové Meteor. K útoků na pozemní cíle jsou určené laserem naváděné bomby Paveway a proti ranvejím se používají rakety Apache. Rafale může nosit i střely s plochou dráhou letu Storm Shadow nazývané v zemi galského kohouta Scalp, protilodní střely Exocet, které se ukázaly být mocnou zbraní ve válce o Falklandy, a rakety s jadernou hlavicí ASMP A.

Rafale byl od počátku koncipován i jako nosič jaderných zbraní. Francie se nevzdala ideje svrhávat jaderné zbraně z letadel, supersonické bombardéry Mirage IV v této roli nahradili Mirage 2000N a ty mají vystřídat Rafaly.

Letoun Rafale na francouzské válečné lodi Charles de Gaulle

Letoun Rafale na francouzské válečné lodi Charles de Gaulle

FOTO: Benoit Tessier, Reuters

V boji

Rafale se dosud účastnil dvou konfliktů. Stroje z letadlové lodi Charles de Gaulle i letiště v Kandaháru se účastnily akcí nad Afghánistánem. V roce 2011 byl byly využity při útocích na Libyi, zatím ale není známo, zda libyjská letadla zničená na zemi jdou na vrub Mirage 2000 nebo Rafalů. V Afghánistánu většinou operovaly oba typy společně, kdy Mirage sloužila jako návodčí a ozařovala cíl laserovým paprskem sloužícím k navádění bomb Paveway.

Rafale byl několikrát nabízen pro export - hovořilo se i o zařazení do české výzbroje - dosud však nebyl nikým objednán, a tak je nadále pouze ve službách francouzských ozbrojených sil.

Technické údaje
Délka15,27
Rozpětí10,8
Výška5,34
Prázdná hmotnost9500 a 10 196 kg dle verze
Maximální vzletová hmotnost 22 200 až 24 500 dle verze
Motor dva proudové SNECMA M88-2
Tah50 kN
Tah s přídavným spalováním75,62 kN
Maximální rychlost2 390
Maximální rychlost u země1390
Dolet
 3700 km
Dostup16 800