Dassault Rafale

Rafale je francouzský víceúčelový dvoumotorový bojový letoun čtyřapůlté generace, který existuje ve dvou základních verzích, v pozemní a v palubní. Primární úlohou je stíhání, takže je vysoce obratný, což je dáno aerodynamickou koncepcí, kdy je delta křídlo v přední části trupu doplněno kachními plochami jako u Gripenu.

Francouzský letoun Rafale vyvíjela společnost Dassault od počátku 80. let, poté co opustila program na společný evropský bojový letoun nové generace, z něhož se později stal Eurofighter Typhoon. Francie upřednostňovala menší a lehčí stroj, protože prvotním plánem bylo nahradit palubní letouny F-8 Crusader a pozemní bitevníky Jaguar. Měl ale nahradit i palubní útočné Super Etendardy a Mirage.

Přestože se původně vyvíjely dva různé typy, nakonec se podařilo požadavky sjednotit a v roce 1985 vzlétl technologický demonstrátor Rafale A, který ale místo plánovaných francouzských motorů SNECMA měl americké motory z F-18 Hornet.

Na počátku devadesátých let vzlétly prototypy všech tří vyvíjených verzí, jednomístného stíhače Rafale A, odvozené dvoumístné verze B, určené nejen k výcviku, ale také pro útoky na pozemní cíle, a jednomístného palubního stíhače Rafale M. Vývoj původně plánované dvoumístné námořní verze N byl zastaven.

Sériové stroje byly vyráběny od roku 1998. Do výzbroje byl v roce 2000 zařazen palubní stíhací Rafale M, protože bylo potřeba nahradit Crusadery. Ve službě námořnictva je od roku 2002. V roce 2004 byly dodány první stroje letectvu, do činné služby byly obě pozemní varianty zařazeny v roce 2006. Francie objednala celkem 294 letouny Rafale všech verzí.

Rafale využívá delta křídlo, které bylo typickým poznávacím znamením Dassaultových konstrukcí od proslulé Mirage III. Kvůli vyšší obratnosti je však v přední části trupu doplněno kachními plochami. Další odlišností, připodobňující Rafale k F-16, je středoplošná koncepce a jedna svislá ocasní plocha.

Letoun pohání dvojice dvouproudových motorů SNECMA M88-2, které mají nahradit vylepšené M88-3 s výkonem 87 kN. Drak je zhotoven z hliníkových slitin, ale velký podíl na něm má i titan a uhlíkové a aramidové kompozity, které snižují hmotnost a také odraz letounu na obrazovce radaru. Kvůli snížení míry zjistitelnosti stroje radarem byly použity na povrchu materiály absorbující radarové paprsky. Stroj však nemá tvar a priori odrážející radarové paprsky jako letouny kategorie stealth.

Obranný systém Spectra ale monitoruje ozáření letadla nepřátelskými radiolokátory a z výsledků vyvozuje patřičná opatření. Rafale dále využívá vícerežimový radar RBE2 s pevnou anténou, který má velký dosah a dokáže sledovat až 16 vzdušných cílů naráz. Inerciální navigační systém, využívající soustavu gyroskopů, byl doplněn o přijímač GPS.

Ovládání je elektroimpulsní (fly-by-wire) a klasický knipl nahrazují dva joystiky koncepce HOTAS (Hands On Throttle And Stick), kdy jsou všechny důležité ovládací prvky umístěny na řídicí a plynové páce. Kokpit je vybaven jedním víceúčelovým multifunkčním displejem a třemi menšími displeji. Některé funkce se ovládají hlasem.

Letoun je osazen kanonem GIAT 791 ráže 30 mm. Unese až osm tun výzbroje. Nosí rakety vzduch-vzduch MICA, Magic II a nové Meteor. K útokům na pozemní cíle jsou určeny laserem naváděné bomby Paveway a proti ranvejím se používají rakety Apache. Rafale může nosit i střely s plochou dráhou letu Storm Shadow nazývané v zemi galského kohouta Scalp, protilodní střely Exocet, které se ukázaly být mocnou zbraní ve válce o Falklandy, a rakety s jadernou hlavicí ASMP A.

Rafale byl od počátku koncipován i jako nosič jaderných zbraní. Francie se nevzdala ideje svrhávat jaderné zbraně z letadel, supersonické bombardéry Mirage IV v této roli nahradili Mirage 2000N a ty mají vystřídat Rafaly.

Rafale se dosud účastnil dvou konfliktů. Stroje z letadlové lodi Charles de Gaulle i letiště v Kandaháru se účastnily akcí nad Afghánistánem. V roce 2011 byly využity při útocích na Libyi, zatím ale není známo, zda libyjská letadla zničená na zemi jdou na vrub Mirage 2000 nebo Rafalů. V Afghánistánu většinou operovaly oba typy společně, kdy Mirage sloužily jako návodčí a ozařovaly cíl laserovým paprskem sloužícím k navádění bomb Paveway.

Rafale byl několikrát nabízen pro export - hovořilo se i o zařazení do české výzbroje. V posledních letech několik kusů odkoupily Egypt, Indie a naposledy v roce 2019 i Katar.  K lednu 2016 mělo francouzské letectvo 89 strojů a francouzské námořnictvo 30 strojů.