Narodil se 23. března roku 1971 v Praze. Po střední škole se krátce živil jako elektromechanik, poté se stal obchodním manažerem. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové a Vysokou školu finanční a správní v Praze. Je ženatý, má tři děti. Jeho koníčkem je sport a hudba, léta hraje na bicí v rock´n´rollové skupině Screwballs.

Politická kariéra se pro Vodrážku otevřela v roce 2002, kdy byl zvolen starostou městské části Praha 13, o čtyři roky později se dostal do zastupitelstva Hlavního města Prahy. V pražské ODS je Vodrážka vedle radního Milana Richtera představitelem nové generace občanských demokratů. V roce 2007 se ucházel o post šéfa pražské organizace, nicméně svoji kandidaturu těsně před volbou stáhl.

Jeho hvězda vylétla nad obzor na volebním Kongresu ODS v roce 2008, kde spolu zkřížili meče předseda strany Mirek Topolánek a tehdejší první místopředseda, ambiciózní Pavel Bém. Ten při svém tahu na nejvyšší stranický post vsadil na tvrdou kritiku svého šéfa, stejnou kartou pak nešetřil ani Topolánek. Pražský primátor Bém měl podporu tehdejší mocné bašty ODS Prahy a středních Čech, ve volbě však drtivě prohrál.

Ze starosty Prahy 13 Topolánkovou pravou rukou

Otevřel se tak prostor pro neznámého starostu Prahy 13, který měl vytlačit Béma z úzkého vedení. Vodrážku zvolil kongres za prvního místopředsedu, čímž se zklidnila situace, protože Praha získala v grémiu významný hlas. Role se Vodrážka ujal s tím, že bude v grémiu figurovat jako rozhodčí, který urovnává spory.

Zcela neznámý už touto dobou ale Vodrážka nebyl. Do povědomí veřejnosti se už předtím zapsal nevybíravými příměry pro návrh Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny na Letné. Vodrážka blob přirovnal k „žabímu hlenu“ a vyjádřil obavu, aby „nad Prahou nevznikl jakýsi chrchel“. Později ale tvrdil, že má pro Kaplického projekt u Stodůlek pozemek.

Nový stranický post vynesl Vodrážku v roce 2009 na první místo pražské kandidátky do Sněmovny. Strana jej pak pasovala na svého experta na problematiku životního prostředí. Na volby si však musel ještě počkat, protože Ústavní soud říjnový termín voleb zrušil s tím, že poslanci k němu dospěli protiústavní cestou.

Položil Topolánka „blb z Horní Dolní“?

Vodrážkovi se ale nelíbilo, že strana investovala již značnou část prostředků do kampaně a prohlásil, že stát by měl náklady kompenzovat z kapes daňových poplatníků. Pobouřil tím nejen veřejnost, ale i celou stranu. Vrcholní představitelé se od jeho prohlášení distancovali.

„To byste příště mohli citovat blba z Horní Dolní a vydávat jeho slova za názor ODS,“ uvedl k tomu Topolánek. Přestože výrok nebyl podle něj nikterak adresný, rozvířili se v médiích spekulace o možném ochlazení vztahu mezi oběma politiky. Topolánek i Vodrážka to odmítali. Vodrážka se za svou neopatrnost veřejně omluvil, zároveň rozeslal všem členům ODS omluvnou SMS zprávu, což ho vyšlo na 36 tisíc korun.

Předseda ODS Mirek Topolánek s prvním místopředsedou Davidem Vodrážkou

Mirek Topolánek s Davidem Vodrážkou

FOTO: Lukáš Táborský, Právo

Významnou roli pak sehrál v březnu roku 2010, kdy se Topolánek svými neomalenými výroky na adresu Židů, katolíků a voličů Jiřího Paroubka ocitl pod palbou kritiky a ozvaly se první hlasy volající po jeho rezignaci. Jedním z nich byl právě Vodrážka. Přestože Bém svého předsedu zprvu hájil, po jednání pražské ODS o odvolání Topolánka svolaném na popud Vodrážky Pražané obrátili.

To zřejmě mělo na většinu členů výkonné rady, která měla k věci zaujmout stanovisko, rozhodující vliv. Po hlasování řídil radu Richter, během jednání pak byla Topolánkovi vyslovena výzva k rezignaci. „Jestli jsem měl někde nešťastnou ruku, bylo to v personálních otázkách, což se nakonec potvrdilo,“ hodnotil poté Topolánek.

Vodrážka později v ČT vysvětloval, že Topolánkovi po celou dobu kryl záda, ale míra trpělivosti byla prý završena. Připomněl při tom výrok o „blbovi z Horní Dolní“, kvůli němuž podle svých slov čelil mediální polemice o své inteligenci.

Podle stanov se měl po Topolánkově pádu ujmout vedení strany, odmítal ale, že by měl kdy ambice stanout v čele ODS. Topolánek nicméně předal navzdory vnitřním regulím kompetence Petru Nečasovi.

Vodrážka nakonec neuhájil ani svoji pozici prvního místopředsedy, ačkoli měl podporu šéfa strany Nečase i regionálních lídrů. Na kongresu v roce 2010 krátce po volbách do Sněmovny zcela propadl a na jeho místo nastoupila Miroslava Němcová, kterou nominovala pouze její organizace na Vysočině. Podle některých delegátů měl zásadní podíl na Vodrážkově prohře jeho zpackaný nominační projev.