Escherichia coli je jedním z nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry. Jedná se o anaerobního parazita, jenž se živí zbytky potravy svého hostitele. Má tvar bičíkaté tyčinkovité bakterie. Objevil ji v roce 1885 německo-rakouský pediatr a bakteriolog Theodor Escheric.

Přítomnost bakterie v tlustém střevě je nezbytná pro správné fungování trávicích procesů. Vyskytuje se však několik jejích kmenů, z nichž některé mohou být patogenní. Ty se dělí na základě mechanismů, jimiž působí na buňky střeva, na enterotoxigenní (ETEC), enterohemoragické (EHEC), enteroinvazivní (EIEC), enteropatogenní (EPEC) a enteroagregativní (EAEC).

Bakterie E.coli (EHEC)

Bakterie E.coli (EHEC)

FOTO: fotobanka Profimedia

Patrně nejnebezpečnějším kmenem E. coli je EHEC, který produkuje verotoxin a může kromě krvácivých průjmů způsobit vážné postižení ledvin vedoucí až k úmrtí. Inkubační doba tohoto typu bývá 3 až 8 dní, což je ze všech patogenních kmenů nejdéle.

Bakterie se fekálním znečištěním dostává do vody, kde může přežít řadu týdnů. Často se proto využívá jako indikátor fekálního znečištění pitné vody.

V minulosti desítky epidemií, při některých umírali lidé

Patogenní kmeny mohou způsobit dva typy onemocnění. První z nich se projevuje záněty a infekcemi, druhý bývá provázen průjmovým onemocněním. K nakažení může dojít buďto fekálně-orální cestou nebo konzumací kontaminovaných potravin či vody. Prevencí před nákazou je proto zejména důkladná hygiena a skladování potravin v chladu. V případě nákazy se doporučuje mimo jiné pravidelný pitný režim, kterým se předejde odvodnění.

Escherichia coli v minulosti vyvolala několikrát závažné epidemie. První z nich vypukla roku 1982 ve Spojených státech. Od té doby proběhlo několik desítek různě velkých epidemií.

V roce 1996 například ve Skotsku došlo k největší epidemii, jakou do té doby ve Velké Británii vyvolaly kontaminované potraviny. Na vině tehdy bylo špatně uvařené hovězí maso a nakazilo se na 400 osob, z nichž zhruba dvě desítky zemřely. Ještě horší dopad měla tentýž rok nákaza v Japonsku, kde bylo postižených zhruba 8 tisíc lidí. Nákaza se nevyhnula ani skandinávským zemím nebo Kanadě.

Naposledy o sobě dala E.coli vědět v Německu v květnu 2011.