Článek
Německá politička Erika Steinbachová, bývalá členka CDU a stranická mluvčí pro lidská práva a humanitární pomoc, patřila mezi ostré kritiky postojů kancléřky Angely Merkelové v uprchlické krizi. Bývalá dlouholetá předsedkyně Svazu vyhnanců je známá razantními postoji, v nichž obhajuje práva sudetských Němců a zasazuje se o zrušení takzvaných Benešových dekretů.
Nebere si příliš servítky a pro ostré slovo nejde daleko. Chování vlády Angely Merkelové v migrační krizi označila Steinbachová za diktaturu. "Všechno bez souhlasu Spolkového sněmu. Jako v nějaké diktatuře," napsala na Twitteru.
Kancléřce současně klade za vinu za výrazné oslabení křesťanských demokratů (CDU) v zemských volbách, které se konaly v roce 2016 v Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku. "Naši pilní lidé, kteří bojovali v zemských volbách, se stali oběťmi migrační politiky spolkové vlády," komentovala výsledky Steinbachová.
Ze strany v roce 2017 odešla právě kvůli politice Angely Merkelové.
Masivní příliv běženců do Německa komentovala vypůjčeným citátem zesnulého exkancléře Helmuta Schmidta, který se kdysi negativně vyjádřil k příchodu cizinců do Spolkové republiky. Steinbachová ve svém tweetu napsala: "Nemůžeme strávit více cizinců, to bude boží dopuštění." Bývalý kancléř to prohlásil roku 1981 na jednom shromáždění Německého odborového svazu.
Zveřejnila také fotografii blonďatého dítěte obklopeného davem dívek s tmavou pletí, které se ho podle textu pod obrázkem ptají, odkud pochází. Fotka prý ukazuje budoucnost Německa v roce 2030.
„Češi za války skoro netrpěli”
Politička nečeří jen domácí politickou scénu, ale dlouhé roky polarizovala česko-německé vztahy a také vztahy mezi Německem a Polskem.Bývalý šéf polské diplomacie Władysław Bartoszewski, který přežil Osvětim, o ní kdysi řekl: „Pro někoho pěkná blondýna, pro jiné blonďatá bestie.”
Steinbachová v roce 1991 hlasovala v Bundestagu proti uznání hranice na Odře a Nise mezi Německem a Polskem stanovené po druhé světové válce. Velmi ostře vystupovala proti Česko-německé deklaraci z roku 1997.
Dcera vojáka německé Luftwaffe, která se narodila nedaleko Gdaňsku, proslula výroky o tom, že Češi "za druhé světové války skoro vůbec netrpěli". V rozhovoru, který v roce 2010 poskytla Českému rozhlasu, zopakovala, že se s tehdejším Československem zacházelo podstatně jinak než s Polskem a Němci se za okupace chovali v českých zemích zdrženlivěji.
V rozhovoru prohlásila, že se Češi během války měli jako v bavlnce. Tvrzení opřela o prohlášení svého manžela, který řekl, že v Čechách na konci války viděl ve výlohách vyrovnanou čokoládu a pralinky.
Před vstupem Česka do Evropské unie chtěla po německé vládě, aby "kvůli porušování lidských práv" zablokovala vstup Čechů do unie. Dlouhodobě usiluje o zrušení dekretů prezidenta Edvarda Beneše a tvrdí, že Evropská unie udělala chybu, když přijetí Česka do unie nepodmínila vypořádáním se s dekrety.