Eurofighter nazvaný později Typhoon byl od počátku osmdesátých let vyvíjen jako letoun, který má nahradit Tornado nejen při útocích na pozemní cíle, ale i jako stíhačka. Podobně jako u jeho předchůdce se několikrát změnilo, které země se na jeho vývoji budou podílet.

Francie projekt opustila a vyvinula vlastní stroj Rafale, naopak Španělsko se k projektu po pauze vrátilo.

Typhoon je stejně jako předchůdce dvoumotorový, je však jednomístný a má jinou aerodynamickou koncepci. Má delta křídlo doplněné na přední části trupu malými řídícími plochami, jde tedy koncepci kachna, jakou má i Gripen nebo Rafale. Plochy na přídi odstraňují nedostatky jinak výhodné koncepce delta křídla, umožňují snížit úhel náběhu při startu a přistání a zkrátit tak délku obou manévrů.

Německý Eurofighter Taifun

Německý Eurofighter Taifun

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Zvyšují také obratnost. Koncepce zajišťuje záměrnou nestabilitu, aby byl stroj s elektroimpulsním řízením co nejobratnější. Počítač kontroluje, aby pilot neprovedl manévry, které by mohly skončit ztrátou vztlaku, kdy by se letoun dostal mimo letovou obálku.

Koncepce je blízká původnímu německého projektu TFK 90, Britové ale odmítli některé ultramoderní prvky, jako byly vektorovatelné výstupní trysky.

Britský Eurofighter EF-2000 Typhoon na jihoitalské základně NATO Gioia del Colle

Britský Eurofighter EF-2000 Typhoon na jihoitalské základně NATO Gioia del Colle

FOTO: Giampiero Sposito, Reuters

Konsorcium firem BAE, EADS a Alenia Aeronautika nakonec vybralo těžší variantu dvoumotorového stroje a ne lehký soubojový stíhač kategorie Gripenu, což byla zvažovaná druhá alternativa. Důvodem bylo zachovat kapacitu pro útoky proti pozemním cílům, které po pádu železné opony nabyly na důležitosti. Hlavním úkolem už není čelit modernímu letectvu rovnocenného soupeře, jak tomu bylo v bipolárním světě, ale nasazení v asymetrických konfliktech, kde jsou důležité právě přesné útoky na pozemní cíle.

Německý Eurofighter Taifun

Německý Eurofighter Taifun

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Typhoon poháněný motory Eurojet EJ 200 dosahuje maximální rychlosti 2 500 kilometrů za hodinu, při letu nad hladinou moře pak 1 470. Unese 7,5 tuny výzbroje.

V devadesátých letech se v souvislosti s pádem východního bloku vývoj zpomalil. Sjednocené Německo v rámci úspor uvažovalo, že od projektu ustoupí ve prospěch lehčího letadla. V nových podmínkách se musely i rozšiřovat možnosti stroje, aby měl širší uplatnění. Posilovaly se schopnosti útoků na pozemní cíle.

I tak ale počet objednaných kusů z celkových osmi set značně klesl, což vedlo k růstu ceny jednoho letadla. V Británii klesl z 250 kusů na 160, v Německu z 250 na 143, v Itálii ze 165 na 96 a ve Španělsku ze stovky na 73.

Bojové letouny Typhoon F2 patřící britskému letectvu

Bojové letouny Typhoon F2 patřící britskému letectvu

FOTO: Pavel Karban, Právo

Podařilo se však najít i zahraniční odběratel, Rakousko si koupilo 15 strojů a Saúdská Arábie 72

Vlastnosti a výzbroj

Pro vzdušné souboje je Typhoon vybaven 27 mm revolverovým kanonem Mauser. Pod křídly může nést rakety vzduch-vzduch Sidewinder, Sparrow ale také modernější AMRAAM a evropské Iris R.

K útokům na pozemní cíle jsou určeny střely Maverick, HARM i střely s plochou dráhou letu Storm Shadow a protitankové rakety Brimstone. Nést může kromě klasických pum i přesnou munici naváděnou laserem, tedy pumy Paveway nebo GPS, jako je JDAM.
Jeho dopplerovský radar Captor je odvozen se staršího námořního radaru Sea Vixen určeného pro námořní Harriery. Umožňuje útoky raketami za hranicí viditelnosti i útoky na několik pozemních cílů současně.

Eurofighter

Eurofighter

FOTO: www.eurofighter.com,


Je také vybaven i pasivním zařízením pro detekování a sledování infračerveného záření Pirate, Může tak najít letouny podle tepla emitovaného motory. Systém se ale dá využít i při útocích na pozemní cíle. Jeho výhodou je, že na rozdíl od radaru je systém pasivní, takže nepřispívá k odhalení Typhoonu.

Kokpit je skleněný, vybavený průhledovými displayi. Piloti mohou používat i přilbové zaměřovače. K ovládáni se nepoužívá běžný knipl, ale systém HOTAS, kdy jsou všechny ovládací prvky soustředěny na jednom místě, jedna páka s tlačítky slouží k ovládání letadla a zbraňových systému, druhá k řízení tahu motorů.

První konflikt, kterého se Typhoony účastnily, byla v roce 2011 akce v Libyi.

Technické údaje
Délka15,96 m
Rozpětí10,95 m
Výška
 5,28 m
Prázdná hmotnost11 150 kg
Vzletová hmotnost
 23 500 kg
Motorydva Eurojet EJ200
Tah motoru60 kN
Tah motoru s přídavným spalováním89 kN
Rychlost2495 km/h
Rychlost u země1470 km/h