Eurokomisaři mají iniciativní a kontrolní roli. V EU jsou něco jako vláda, opravdovou volenou vládu vzešlou z parlamentu však Unie nemá.

Výkonným orgánem je právě Evropská komise, která přichází s návrhy a je motorem celého chodu společenství. Komise připravuje návrhy nových evropských zákonů, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

Co Komise dělá? Evropská komise má čtyři hlavní úkoly:
1. předkládat návrhy zákonů Parlamentu a Radě
2. řídit a provádět politiku EU a plnit rozpočet
3. vymáhat evropské zákony (společně se Soudním dvorem)
4. zastupovat Evropskou unii na mezinárodní scéně, např. při sjednávání dohod mezi EU a jinými zeměmi.

Komisaři jsou svými státy do své funkce navrhováni. Nesmějí však přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy EU.

V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní komisaři jsou společně jmenováni Radou EU, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy.

Komise zastupuje EU navenek

Komise sleduje dodržování práva EU a může například proti členskému státu, který neplní své povinnosti, zahájit příslušné řízení. V oblasti hospodářské soutěže může udílet pokuty přímo i jednotlivým osobám.

Komise je tím orgánem, který zastupuje Evropskou unii navenek, včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. Spravuje z převážné části rozpočet EU.

Sídlem Komise je Brusel, ale má kanceláře i v Lucemburku, zastoupení ve všech
zemích EU a delegace v mnoha hlavních městech po celém světě.

Lisabonská smlouva mění počet eurokomisařů

Stejně jako Parlament a Rada, byla i Evropská komise ustavena v 50. letech 20. století na základě zakládajících smluv EU.

Podle Lisabonské smlouvy, jíž se reformují instituce EU, se od roku 2014 zavádí pravidlo, že ne každý stát v Komisi bude mít své zastoupení a že právo vybírat komisaře budou mít dvě třetiny členů a toto právo bude rotovat.

Rozhodnutí je z hlediska fungování Unie pouze kosmetickou úpravou, v optice národních politik se však jedná o významné politické rozhodnutí. Možná i z toho důvodu využila Evropská rada právo stanovit vlastní počet eurokomisařů, které ji Lisabonská smlouva uděluje, a rozhodla se ponechat počet odpovídající počtu členských států.

Od roku 2014 je komisařů celkem 28 (po přistoupení Chorvatska), stejně jako zemí EU.

Nová Komise je jmenována každých pět let, do šesti měsíců po volbách do Evropského parlamentu. Postup je následující:
* Vlády členských států se společně dohodnou na tom, koho pověří za nového předsedu Komise.
* Pověřeného předsedu Komise pak schválí Parlament.
* Pověřený předseda Komise si po jednání s vládami členských států vybere další členy Komise.
* Nový Parlament pak s každým členem vede pohovory a vydá své stanovisko ohledně celého týmu. Když je nová Komise schválena, může oficiálně začít pracovat.

Lisabonskou smlouvu jako poslední podepsal český prezident Václav Klaus, který proti ní měl dlouhodobé výhrady. Podle něj snižuje váhu členských zemí a kompetence ještě více přenáší do Bruselu.

Prvním komisařem za Českou republiku se hned po vstupu do EU stal Pavel Telička. O pár měsíců později jej v nově vznikající (tzv. první Barrosově) komisi nahradil Vladimír Špidla.

Pavel Telička

Pavel Telička

FOTO: Jakub Peršín, Právo

José Manuel Barroso pak vedl komisi i v druhém období od roku 2010 do roku 2014, za Česko v komisi tehdy zasedal Štefan Füle.

Štefan Füle při vystoupení před europoslanci

Štefan Füle

FOTO: Petr Horník, Právo

Současnou eurokomisařkou za Česko je Věra Jourová, někdejší ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), kde byla za hnutí ANO 2011. Její agendou je spravedlnost, ochrana spotřebitelů a otázka rovnosti pohlaví.

Věra Jourová (ANO)

Věra Jourová (ANO)

FOTO: Petr Horník, Právo

Vláda České republiky ji na post eurokomisařky do vznikající komise Jeana-Claudea Junckera nominovala 21. července 2014. Do funkce Jourová nastoupila 1. listopadu 2014, kdy byla nová Evropská komise schválena.

Resorty Evropské komise
Předseda
viceprezident, zlepšování právní úpravy, interistitucionální vztahy, právní stát
viceprezident, vysoká představitelka pro zahraničí a bezpečnostní politiku (ministr zahraničí)
viceprezident, jednotný digitalní trh
viceprezident, energetická unie
viceprezident, euro a sociální dialog, finanční stabilita a služby a unie kapitálových trhů
viceprezident, pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost
Ostatní resorty
rozpočet a lidské zdroje
evropská politika sousedství a jednání o rozšířen
obchod
mezinárodní spolupráce a rozvoj
opatření v oblasti klimatu a energetika
životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov
zdraví a bezpečnost potravin
migrace, vnitřní věci a občanství
zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilita
hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla
humanitární pomoc a řešení krizí
zemědělství a rozvoj venkova
doprava
vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky
spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů
vzdělávání, kultura, mládež a sport
regionální politika
hospodářská soutěž
výzkum, věda a inovace
bezpečnostní unie
digitální ekonomika a společnost