Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė ji dokonce veřejně označila za „prokremelskou“. Přesto, některé z jejích domnělých přístupů k Rusku se neodlišují od pozic, které zaujímají Německo či Francie.

S handicapy týkající se mládí a nedostatku zkušeností se musela vyrovnávat už v době, kdy zasedla (únor 2014) do křesla šéfky diplomacie ve vládě premiéra Mattea Renziho. Byla teprve třetí ženou v této funkci a také nejmladší poválečnou italskou ministryní zahraničí.

Narodila se 16. června 1973 v Římě, jejím otcem byl režisér Flavio Mogherini. Vystudovala na římské univerzitě La Sapienza, diplomovou práci obhájila na téma vztah náboženství a státu v islámských zemích. Během studií se angažovala v kampaních proti apartheidu, genderové diskriminaci a jaderným zbraním. V mládí patřila k radikální levici, postupně přešla k levému středu.

Politickou kariéru odstartovala v roce 1996 v mládežnické organizaci Levicových demokratů (DS), v jejichž předsednictvu zasedla v roce 2001.

Od roku 2003 začala v rámci Levicových demokratů působit v zahraniční sekci, kde měla odpovědnost za vztahy s mezinárodními hnutími a politickými stranami. Postupně se vypracovala na koordinátorku zahraničního odboru, aby následně přešla do kanceláře předsedy Piera Fassiniho s gescí zahraničních záležitostí a mezinárodních vztahů. V tomto období se zaměřovala na vývoj situace v Iráku, Afghánistánu a mírový proces na Středním východě.

Po založení italské Demokratické strany v říjnu 2007 se stala členkou kanceláře předsedy Waltera Veltroniho, s nímž spolupracovala již během jeho římského primátorování.

V prosinci 2008 byla zvolena do italské Poslanecké sněmovny ve volebním obvodu Benátsko. Mandát poslankyně obhájila v únoru 2013.

Léta udržovala kontakty s americkými demokraty. Je velká příznivkyně amerického prezidenta Baracka Obamy.

Počátkem roku 2015 začala na internetu kolovat nedatovaná fotografie, na níž je Mogheriniová s rudým šátkem na krku po boku někdejšího palestinského prezidenta Jásira Arafata.

Je vdaná a má dvě dcery - Caterinu (2005) a Martu (2010).