Zřejmě ale právě proto si jej energický a výbušný Sarkozy vybral za předsedu vlády. Značná část Sarkozyho programu přitom nese Fillonův rukopis.

„Bude jakýmsi spojujícím elementem, pokud by Sarkozy za sebou zanechal spálenou zemi,“ charakterizoval chladného pragmatika Fillona jeden z jeho spolupracovníků.
V Sarkozyho Svazu pro lidové hnutí (UMP) je Fillon představitelem levého křídla. Proto se mu někdy přezdívá „sociální gaullista“ a je také přijatelným partnerem pro vyjednávání s mocnými francouzskými odbory.

Svého času měl blízko k bývalému prezidentovi Jacquesu Chirakovi. V roce 2005, kdy se uvnitř UMP rozhořel boj o prezidentskou kandidaturu mezi Sarkozym a Chirakovým favoritem, tehdejším premiérem Dominiquem de Villepinem, se však Fillon přidal k Sarkozymu. To byl zřejmě další důvod, proč si jej dnešní šéf Elysejského paláce po svém vítězství v roce 2007 vybral za premiéra.

Uspěl s reformou penzijního systému

Do vlády však Fillon, právník z depertamentu Sarthe na severozápadě Francie, nenastupoval jako žádný nováček. V minulosti zastával hned čtyři ministerské funkce, přičemž největší úspěchy slavil jako ministr práce a sociálních věcí. V roce 2003 uplatnil své krédo „smířit ekonomickou výkonnost se sociální spravedlností“ a prosadil důležitou reformu penzijního systému, která zahrnovala prodloužení doby přispívání do důchodového fondu a srovnání příspěvků zaměstnanců veřejného a soukromého sektoru.

„Až se bude bilancovat Chirakova éra, nevzpomenou si lidé na nic jiného než mou důchodovou reformu,“ prohlásil poněkud neskromně Fillon.

Naopak později jako ministr školství si řádně spálil prsty. Také v tomto resortu se pokusil o zásadní reformu, když se rozpomněl na „starou školu“ a například ochabující znalosti žáků z mateřského jazyka chtěl léčit mj. psaním diktátů, učením básniček nazpaměť.

Tento projekt, jenž zahrnoval také reformu maturitních zkoušek a omezování výdajů na školství,  však udusily mohutné studentské protesty, které vyústily v roce 2005 v jeho odchod z vlády. Tady nastal i moment jeho spojení se Sarkozym, který už tehdy hýřil ambicemi na prezidentský úřad.

Učarovaly mu Ferrari a okruh v Le Mans

Se Sarkozym pojí Fillona i právnické vzdělání. Narodil se 4. března 1954 v Le Mans. V roce 1972 se stal bakalářem filozofie, o čtyři roky později vystudoval veřejné právo na univerzitě v Le Mans a ve studiu pokračoval i na Pařížské univerzitě Reného Descarta. Má diplom z práva a politických věd.

Politickou kariéru začínal Fillon v polovině 70. let. V roce 1981 poprvé získal parlamentní mandát a v roce 1983 se stal starostou města Sablé-sur-Sarthe na západě země, kde působil až do roku 2001. V 90. letech úřadoval jako ministr pro vysoké školství a výzkum a poté i jako ministr informací a pošt.

Od roku 1980 je Fillon, muž s hustým obočím a nesmělým úsměvem, ženatý s Welšankou Penelope Clarkeovou, s níž má pět dětí. Ve volném čase se věnuje alpinismu, fotbalu a kondičnímu běhu, je ale také náruživým řidičem. Už řadu let se každoročně v polovině června účastní závodu 24 hodin Le Mans za volantem Ferrari v soutěži starších vozidel.