Maaas pochází ze Saarlouis, města u francouzských hranic. Narodil se v roce 1966 do středostavovské rodiny, otec byl voják z povolání, matka švadlena. Má ještě dva mladší bratry. Dostalo se mu důkladné katolické výchovy. Po maturitě na gymnáziu a následné vojenské službě pracoval rok jako výrobní asistent. V roce 1989 začal studovat na Sárské univerzitě právní vědy, studium úspěšně absolvoval v roce 1996.

Politik je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dvě děti. Podruhé se oženil v roce 2016 s herečkou Natalií Wörnerovou.  

Do sociální demokracie vstoupil v roce 1989 a vzápětí už jeho hvězda stoupala. Poprvé usedl v parlamentu v roce 1996. V letech 1998 až 1999 byl ministrem životního prostředí, energetiky a dopravy v zemské vládě v Sársku, v letech 2012 až 2013 tamním ministrem hospodářství, práce, energetiky a dopravy a současně vedl parlamentní skupinu SPD v zemském sněmu Sárska (1999 - 2013). V letech 2012 až 2013 byl také vicepremiérem sárské zemské vlády. Od roku 2000 také vede sociální demokraty v Sársku.

V letech 2013 až 2017 zastával post spolkového ministra spravedlnosti a ochrany spotřebitele ve třetí vládě kancléřky Angely Merkelové.

V zahraničí není příliš znám, na domácí scéně se zviditelnil radikálními postoji během čtyř let v úřadu ministra spravedlnosti.

Stál za prosazením zákona, podle kterého hrozí sociálním sítím pokuta až 50 miliónů eur (1,3 miliardy eur), pokud nebudou důsledně mazat protiprávní obsah. Tento právní předpis má ale i řadu odpůrců, kteří se obávají ohrožení svobody slova. Kritici tohoto zákona, který byl schválen loni, Maasovi s odkazem na antiutopický román 1984 George Orwella vzkázali, že by svůj úřad měl přejmenovat na ministerstvo pravdy.

Ostře kritizoval východní členy EU za neochotu přijímat uprchlíky na základě kvót. V případě Maďarska loni navrhl, aby EU potrestala Budapešť, pokud se svého konfrontačního kurzu nevzdá. Reagoval tak na prohlášení šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa, který po zamítnutí žaloby Budapešti a Bratislavy proti systému přerozdělování běženců podle kvót řekl, že Maďarsko chce samo rozhodovat, kdo v zemi může žít. „Porušení verdiktu Soudního dvora EU by mělo mít finanční následky. Kdo odmítá evropskou soudržnost v otázce uprchlíků, nemůže počítat s evropskou solidaritou ve finančních otázkách,“ řekl Maas.

Protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD), která se po volbách v září 2017 stala třetí nejsilnější stranou v německém parlamentu, označil Maas za neonacisty.