V současné době je uznáváno pět druhů infekčních hepatitid A, B, C, D, E. Občas mluví i o hepatitidě G, která je však lidskému organismu neškodná a v tomto případě je sice člověk hostitelem tohoto viru, ale nedochází u něj k zánětu jaterní tkáně.

Nejčastěji se s označením hepatitida setkáme v případě zánětu jater vyvolaného viry, může ji způsobit ale řada mikroorganismů, stejně jako může být součástí některých vnitřních chorob. Záněty jater mohou také nastat u uživatelů drog, alkoholiků, či některých léků.

Virus hepatitis typu E

Virus hepatitis typu E

FOTO: fotobanka Profimedia

Nemoc může probíhat ve formě akutní nebo chronické. Akutní forma je charakteristická náhlým začátkem s výraznými obtížemi, ale většinou po dvou měsících ustává a jen vzácně vede k selhání funkce jater. Chronická hepatitida nejčastěji vznikne přechodem z akutního onemocnění.

Hlavním rizikem je u ní vznik vleklého onemocnění poškozujícího játra a velmi často způsobuje nebezpečné komplikace. Choroba se často projevuje jako běžná chřipka. Pacienty sužují zvýšené teploty, bolestmi kloubů a svalů, únava, nevolnosti, nechutenství, zvracení, neurčité bolesti břicha doprovázené průjmy. Jak akutní, tak chronická podoba nemoci vyžaduje u pacientů vysokou míru odříkání. Jsou spojené s přísnou dietou, úplným vynecháním alkoholu a třeba smažených výrobků.

Výskyt hepatitidy v Česku 2000-2009

2000200120022003200420052006200720082009
Virová hepatitida A6143251271147032213212816481104
Akutní hepatitida B604457413370392361307307306247
Virova hepatitida E12131221363735436599
Virová hepatitida C6377988588468688441022980974836

V Česku jsou nejrozšířenějšími typy A a B. U "áčka" - známého pod lidovým názvem jako nemoc špinavých rukou - následuje hospitalizace, opakované odběry krve, mnohaměsíční rekonvalescencí s omezením sportovních a někdy i profesních aktivit. Šíří se fekálně orální cestou, často kontaminací potravin z rukou, které nebyly umyté po vykonání velké potřeby. Inkubační doba je patnáct až padesát dnů.

Béčko se přenáší infikovanými tělními tekutinami, například krví a spermatem. Do těla se dostává poraněnou kůží nebo sliznicí, přičemž k proniknutí viru do organismu stačí i malá oděrka. Typ B vede v řadě případů k poškození, případně i selhání jater, nezřídka pacient umírá na cirhózu nebo rakovinu jater.Nejlepším způsobem, jak se chorobě bránit, je očkování.

Proti "áčku" i "béčku" existuje jedna vakcína. U zdravých lidí jsou její účinky prakticky doživotní. Investice se pohybuje řádově v tisících korunách. Základní očkování probíhá ve třech dávkách. První se podá v termínu, který si člověk zvolí, druhá o měsíc později a třetí dávka šest měsíců po dávce první.

Vakcína proti hepatitidě B

Vakcína proti hepatitidě B

FOTO: fotobanka Profimedia

Lékaři očkování doporučují pře každou cestou do exotických krajin, z hlediska rychlého šíření po Evropě ale doporučují jeho nasazení i v ČR.

Proti dalšími typu rozšířenému v ČR, typu C, očkování neexistuje. Toto virové onemocnění je ale léčitelné, podchytí-li se včas. V opačném případě vede nezřídka k transplantaci jater v důsledku cirhózy. Ta postihuje zhruba pětinu pacientů. Zákeřnost nemoci spočívá v jejím pozvolném postupu, kdy řada nakažených několik desítek let nemusí o své nemoci vůbec vědět.

Také "céčko" se přenáší krví. Mezi ohrožené skupiny patří narkomani po použité stejných jehel, ale také zákazníci tetovacích salónů. Jak u "béčka", tak u "céčka" se vyléčí podle odhadů polovina pacientů. Jejich léčba je ale velmi finančně náročná.

Další informace:
http://www.zloutenky.cz/
http://www.zloutenka-c.cz/
http://www.virova-hepatitida.cz/
Státní zdravotní ústav