Hillary Clintonová si dokázala jít tvrdě za svým cílem. Mladá vítězka populárního televizního kvízu se později stala vlivnou právničkou a političkou.

Její kariéru média roky srovnávala s kariérou jejího manžela, v devadesátých letech prezidenta Spojených států. Hillary Clintonová se kvůli němu několikrát vzdala lákavých nabídek a opakovaně manželovi veřejně odpustila nevěru.

Stoupenci o ní tvrdí, že je pracovitá a odpovědná; kritici zase, že je vypočítavá a chladná.

Hillary Clintonová v roce 1953

Hillary Clintonová v roce 1953

FOTO: fotobanka Profimedia


Ve čtrnácti chtěla k NASA

Clintonová, rozená Rodhamová, se narodila 26. října 1947 v Chicagu v rodině obchodníka a republikánského konzervativce.

Ve svých čtrnácti letech zatoužila stát se první astronautkou v historii amerického vesmírného létání; v roce 1962 napsala dopis do NASA, v němž se nabízela pro příští let. Dostala však zápornou odpověď s tím, že nepočítají se ženami, a od té doby začala podnikat vše pro to, aby změnila druhořadé postavení ženy v americké společnosti.

V šestnácti letech odjela studovat a začala se starat sama o sebe. Tehdy byla přesvědčena, že jedině konzervativci mohou udělat maximum pro Ameriku a pro ženy, a proto se zapojila do volební kampaně republikána Barryho M. Goldwatera (kandidoval proti demokratovi Lyndonu B. Johnsonovi).

Ve své práci pro republikány pak pokračovala dále, ale později začala ve svém přesvědčení kolísat.

Z republikánky demokratka

Silně na ni zapůsobil rok 1968, kdy celý svět obletěly nové ideály volnosti, svobody a naděje. Její smýšlení především ovlivnila válka ve Vietnamu, v níž bojovali i její kamarádi.

Začala studovat práva na Yaleově univerzitě (podařilo se jí získat stipendium díky výbornému prospěchu), kde se poprvé setkala s Billem Clintonem, který jako aktivista Demokratické strany už tehdy uvažoval o profesionální politické dráze ve straně prezidenta Kennedyho.

Bill Clinton a Hillary Clintonová v roce 1975

Bill Clinton a Hillary Clintonová v roce 1975

FOTO: fotobanka Profimedia

Během studií na Yaleově univerzitě byla už Rodhamová známá po celých Spojených státech, a to jako vítězka populárního televizního kvízu College Bowl; její fotografie se objevila vedle snímků hollywoodských hvězd na stránkách časopisu Life.

Později získala prestižní práci ve výboru pro vyšetřování aféry Wattergate ve Washingtonu. Tato práce jí otevřela dveře do nejrenomovanějších advokátních kanceláří, ona však odjela do Arkansasu za Billem, kterého si vzala v roce 1975.

Uvažovala o vstupu do vojenského námořnictva, byla však odmítnuta kvůli špatnému zraku, nevyhovujícímu věku a také proto, že je žena.

Pak se stala vůdčí osobností Fondu na ochranu dětí.

Self-made woman

Současně stoupala Billova hvězda, Clinton se stal guvernérem státu Arkansas (1978–92). Clintonovou si ještě v té době okolí dobíralo kvůli jejímu zjevu (nenalíčené oči schovávala za silnými čočkami brýlí, oblékala se do mohutných bezbarvých svetrů a pytlovitých sukní) a feministickým tendencím (Clintonová si po svatbě a narození dcery ponechala své dívčí příjmení). Zašlo to tak daleko, že jí média v roce 1980 přičítala neúspěch manželovy druhé kandidatury na guvernéra.

Po znovuzvolení Billa Clintona do úřadu guvernéra státu Arkansas v roce 1983 stála po jeho boku "nová" Hillary; odbarvila si vlasy, brýle vyměnila za kontaktní čočky, pořídila si nový šatník a přijala manželovo příjmení. Stala se uznávanou advokátkou, jejíž agenda zahrnovala hlavně obchodní právo, a spolumajitelkou a jednou z ředitelek advokátní kanceláře Rose Law Firm, Little Rock (hl. město státu Arkansas). Působila též jako jedna z ředitelek velkého konglomerátu obchodů Wal-Mart.

Odborným právním časopisem National Law Journal byla jmenována mezi stovkou nejvlivnějších právníků USA a její příjmy byly čtyřikrát vyšší než příjem jejího manžela ve funkci arkansaského guvernéra.

Bill Clinton a Hillary Clintonová v roce 1980

Bill Clinton a Hillary Clintonová v roce 1980

FOTO: fotobanka Profimedia

V právnických časopisech bojovala za to, aby i neplnoletým a dětem byla jakožto právnickým osobám přiznána alespoň nějaká svéprávnost a ony měly možnost obrátit se na soud na obranu proti zneužívání a špatnému zacházení. Byla předsedkyní ženského výboru advokátní komory.

První dáma po boku záletníka

Během předvolební kampaně svého muže na funkci prezidenta USA vyšla najevo i Billova dvanáctiletá nevěra. Manželé Clintonovi se v kritickém období vystavili palbě otázek žurnalistů na televizní obrazovce. On přiznal svou chybu a ona mu před zraky miliónů diváků nabídla opět důvěru: "Jsem tady, protože miluji Billa. Respektuji ho, věřím tomu, co vytvořil a co jsme udělali společně. A když to někomu nestačí, dobře, ať mu nedává svůj hlas."

Hillary Clintonová se dočkala i vřelého objetí od svého manžela Billa.

Hillary Clintonová se dočkala i vřelého objetí od svého manžela Billa.

FOTO: Mike Stone, Reuters

Clintonových osm let v Bílém domě poznamenaly skandály, které vyšetřovali prominentní právníci blízcí republikánům. Hillary jako vůbec první dáma USA vypovídala před velkou porotou o Whitewateru* – případu finančních podvodů v realitním podniku, jehož se s manželem účastnila. Obvinění proti ní nakonec nepadla.

Navenek tvrdá první dáma byla s manželovou nevěrou konfrontována znovu v lednu 1998, kdy zaměstnankyně Bílého domu Monica Lewinská oznámila poměr s prezidentem. Clintonová nejprve prohlašovala, že je to účelová kampaň konzervativců. Clinton ale později aféru přiznal a ji čekalo ponížení. Manželství nicméně vydrželo, i když v té době ještě kniha Christophera Anderse spekulovala o jejím vztahu s bývalým právníkem Bílého domu Vincentem Fosterem.

Role první dámy USA Clintonové nestačila. Rozhodla se pro dráhu senátorky za stát New York. Do Senátu byla zvolena v listopadu 2000, čímž se stala vůbec první chotí amerického prezidenta, která byla zvolena do veřejného úřadu. V listopadu 2006 Clintonová mandát obhájila.

Senátorka Clintonová vystupovala jako umírněná demokratka. V roce 2003 však hlasovala pro invazi do Iráku, i když následně kritizovala prezidenta George W. Bushe za „eskalaci“ konfliktu a vyzvala ke stažení ze země.

Za první prezidentku ji nechtěli

V roce 2008 se rozhodla kandidovat do Bílého domu sama. Snaha vystoupit z manželova stínu a vrátit mu i jeho nepřátelům předchozí políčky – i to byl jeden z motivů, kterými média vysvětlovala její kandidaturu.

Senátorka Hillary Clintonová se raduje z vítězství

Senátorka Hillary Clintonová se raduje z vítězství

FOTO: Gary Hershorn , Reuters

Clintonová měla velkou podporu a snad by se byla stala první prezidentkou USA, nebýt jiného silného uchazeče v táboře Demokratické strany, Baracka Obamy. Clintonová s ním vedla snad nejvyrovnanější primárky v amerických dějinách a boj vzdala až v samém jejich závěru, když už republikáni měli svého kandidáta do voleb měsíce vybraného.

Nejprve avizovala, že zůstane v Senátu, později názor změnila a naznačovala, že by nepohrdla křeslem viceprezidentky. Nakonec přijala nabídku prezidenta Obamy na post šéfky diplomacie. Z něj nakonec odešla ještě před koncem Obamova druhého  mandátu, nedlouho po smrti své matky v únoru 2013. Oficiálně odcházela proto, že byla unavená. Už tehdy se však spekulovalo, že se chce znovu pokusit o prezidentský úřad. To se o dva roky později potvrdilo, když Clintonová opět ohlásila, že chce kandidovat v prezidentských volbách na podzim 2016. Ve své kampani se zaměřuje na obyčejné Američany – rodiny, menšiny, pracující.

„Budu kandidovat na prezidentku. Běžní Američané potřebují šampiona a já chci být ten šampion. - H.” napsala na svůj twitterový účet Clintonová. V dubnu ještě nebylo jisté, kdo všechno se bude o nejvyšší funkci ucházet. 

V primárkách narazila na tuhý odpor levicového senátora Bernieho Sanderse, kterého ale brzdil nedostatek podpory stranických volitelů. Jejím konkurentem se nakonec stal kandidát Republikánské strany Donald Trump, který se s ní pustil do otevřeného boje. Na veřejnost začaly vyplouvat různé kontroverze, nařčení a nahrávky z minulost, dokonce i e-maily ze soukromého účtu Clintonové, které se otevřely jen pár dnů před volbami.

Clintonové jistě nepomohly ani spekulace o jejím zdravotním stavu. Na vzpomínkovém shromáždění k 15. výročí teroristických útoků v New Yorku a Washingtonu utrpěla záchvat slabosti a musela shromáždění opustit. Poté bylo oznámeno, že byla slabost způsobena zápalem plic.

Záběry Čecha Zdeňka Gaždy, které obletěly svět.

Trump nakonec Clintonovou velmi těsně porazil, a stal se tak 45. prezidentem USA. Trump získal necelých 48 procent, Clintonová 47,3 procenta.

Rodina a jiné

Clintonová má s manželem jedinou dceru Chelsea (*27. 2. 1980). Není bez zajímavosti, že vždy vedle mužova příjmení užívá i své dívčí.

Je autorkou řady statí, předmluv, článků a knih pro dospělé i děti. Články z let 1995 až 2000 o lidech, s kterými se setkala na cestách, vyšly souborně v knize Talking It Over. Za memoár Living History z roku 2003 vyinkasovala dosud nejvyšší zálohu předem, a to osm miliónů dolarů.

Je nositelkou množství vyznamenání a za dramatizaci své knihy It Takes a Village: And Other Lessons Children Teach Us získala i cenu Grammy v kategorii nehudební nahrávky.

 * Whitewater
Skandál Whitewater nebo též Whitewatergate se týkal Billa a Hillary Clintonových a jejich spolupracovníků Jima a Susany McDougalových z Whitewater Development Corporation, zkrachovalé společnosti podnikající v 70. a 80. letech minulého století s nemovitostmi a půdou.

McDougalovi byli obžalovaní kvůli obchodům s pozemky. Manželé Clintonovi do jejich společnosti investovali se ztrátou spoustu peněz. Clintonovi nikdy obviněni nebyli.

David Hale v listopadu 1993 zažaloval prezidenta Clintona, že ho z někdejší pozice guvernéra Arkansasu donutil k nezákonné půjčce McDougalové ve výši 300 tisíc dolarů.

Jeho nařčení bylo zpochybnitelné, neboť protiřečilo Haleově dřívější výpovědi pro FBI. Hale navíc v minulosti vytvářel fiktivní společnosti, díky nimž se snažil dostat k federálním penězům. Clintona nařkl poté, co byl kvůli této své činnosti obviněn.

Termín Whitewater se občas používá také v souvislosti s dalšími spornými případy z doby Clintonova prezidentství, zvláště s tzv. Travelgate, Filegate a okolností smrti prezidentova poradce Vincenta Fostera.