V rámci inkluze se v jedné třídě spolu vzdělávají děti zdravotně postižené, nadané, děti cizinců, děti jiného etnika i majoritní společnosti. Pedagog rozděluje svou pozornost všem dětem rovnocenně, bez rozdílu. Různorodost kolektivu, kde se každý jedinec stává objektem individualizovaného přístupu, považuje inkluze za přínos pro všechny žáky.

Kritici však bojují protiargumentem, že na školu, která je inkluzivní, jsou kladeny vyšší nároky spojené s širokou heterogenitou složení jejích žáků. Změnou by podle nich muselo projít prostředí školy, pomůcky, nesměli by chybět ani asistenti či externí odborníci a nezbytná by byla i péče o duševní zdraví jak učitelů, tak žáků.

Ministryně školství Kateřina Valachová v květnu 2016 upozornila na nutnost přípravy intenzivního řešení skutečných problémů české vzdělávací soustavy, a to zejména na nutnost dokončit změny ve financování regionálního školství, dát mu potřebnou stabilitu a předvídatelnost a navyšovat finanční prostředky pro učitele.

Principy inkluzivního vzdělávání

Podle serveru inkuze.cz mají inkluzivní školy potenciál nabízet ve výuce rozmanitost a poskytnout prostor pro navazování přátelství, vzájemný respekt a porozumění.

Principy inkluzivního vzdělávání
všichni žáci a pracovníci školy jsou stejně důležití
žáci se zapojují do školní kultury, vzdělávacího procesu a komunity
školní prostředí, politika a praxe se mění tak, aby byla zohledněna různorodost žáků
odstraňují se překážky v učení a zapojují se všichni studenti, tedy nejen ti, kteří mají určité postižení či jsou označeni jako „studenti se speciálními vzdělávacími potřebami“
rozdíly mezi studenty jsou vnímány jako inspirace pro výuku, nikoliv jako problém, který je třeba vyřešit
respektuje se právo žáků na vzdělávání v místě, kde žijí
dochází ke zkvalitňování škol pro potřeby žáků i učitelů
podporují se vzájemně prospěšné vztahy mezi školami a okolní komunitou
inkluze ve vzdělávání je jedním z aspektů inkluze ve společnosti
zdroj: inkluze.cz

Propagátoři

Jedním z hlavních podporovatelů inkluzivního vzdělávání i škol, které se snaží o integraci dětí s různými speciálními potřebami v rámci projektu Férová škola, je Liga lidských práv.

Organizace Člověk v tísni se zase zaměřuje zejména na podporu vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách.

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity zařadila inkluzivní vzdělávání do nové koncepce společného pedagogicko-psychologického základu pro studenty učitelství platné od září 2016. Nová forma zahrnuje vyučování v menších seminárních skupinách a také koncepci, v rámci níž budou všichni studenti od druhého ročníku doučovat děti ze sociálně znevýhodněného prostředí přímo v rodinách a nízkoprahových zařízeních.

Odpůrci

Nejeden speciální pedagog se domnívá, že vzdělávání běžných dětí společně s dětmi lehce mentálně postiženými v jedné třídě nebude fungovat. Proti nim však hovoří zastánci škol, v nichž se tyto děti již běžně učí. Tyto školy jsou však podle odborníků silně finančně zatíženy.

Plány inkluze důrazně kritizoval i prezident Miloš Zeman. „Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umisťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba,“ sdělil Zeman.

„Jsem proti inkluzi a vím, že multikulturalisté mě napadnou, že jsem rasista. Vůbec ne. Z hlediska duševní pohody těch dětí je daleko lepší, když budou existovat...ono se tomu říká praktická třída, protože to je méně dehonestující než předchozí známý název. Takže chcete-li znát můj názor, vůbec se mi to nelíbí a jsem proti inkluzi” dodal.

Novela zákona

Již 13. 2. 2015 schválili poslanci novelu školského zákona, která mimo jiné definuje podpůrná opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které se vzdělávají v běžných školách. Zákon s vyznačením změn naleznete zde.

20. dubna 2016 se na jednání senátu část senátorů snažila pozměňovacím návrhem odložit o rok spuštění změn v inkluzi, což doporučil i školský výbor.

Senátoři namítali, že školy na příliv žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jimž by měli pomáhat asistenti, nejsou připraveny. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové žádný příliv nehrozí a novela má garantovat mimo jiné i finanční podporu rodičům, dětem i školám. „Nebudou se vykrádat kapsy učitelů, aby se zaplatili asistenti pedagoga,“ zdůraznila Valachová.

Nárok dětí s handicapem na vzdělávání v běžných školách zákon zaručuje už od roku 2005. Reálně se většina dětí s různými problémy už nyní vzdělává v běžných školách. „Lze říct, že školy nemají žádnou systémovou ani finanční podporu pro speciální vzdělávací potřeby dětí, které už nyní ve třídách jsou. Budou tam 30. června, budou tam 1. září,“ dodala ministryně.