Od té doby se ISS neustále rozšiřuje o nové moduly se specifickými účely. Stanice byla trvale obývána od roku 2000 dvěma až třemi kosmonauty. Po rozšíření od roku 2009 pojme šest osob.

ISS slouží k vědeckým účelům, které zahrnují širokou škálu výzkumů od vlivu mikrogravitace na lidský organismus, experimenty z oblasti biologie a fyziky i vývoj nových materiálů a technologií.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

FOTO: fotobanka Profimedia

Dokončení je naplánováno na rok 2010

Dokončení stanice je naplánováno na rok 2010, ale tento termín může být posunut. Již při její stavbě se především Rusko potýkalo s finančními problémy. Nyní Spojené státy plánují na rok 2010 až 211 vyřazení raketoplánů ze služby a nemají dosud plnohodnotnou náhradu v podobě nového kosmického dopravního prostředku, který by dopravoval k ISS posádky na vystřídání a zásoby. Stanice by se tak stala závislá na stařičkých ruských sojuzech, ačkoli Japonci a Evropané vyvíjejí vlastní kosmické plavidlo pro lety k ISS.

Po svém dokončení se má stanice skládat z celkem 36 modulů, segmentů a samostatných zařízení. Životnost ISS není pevně stanovena, ale předpokládá se, že sehraje klíčovou úlohu při uvažovaném budování základny na Měsíci a také při vyslání lidí na Mars.

ISS se během 10 let potýkala se vznikajícími technickými závadami. Mimo jiné se notebooky na stanici v roce 2008 nakazily počítačovým virem. A v roce 2009 nově ji také několikrát ohrozily úlomky vesmírného odpadu, tedy prolítávající úlomky ze zničených družic a stupňů raket, které postupně přibývaly během dobývání vesmíru.

Stanici vlastní pět kosmických agentur americká NASA, Ruská kosmická agentura (RKA), Evropská kosmická agentura (ESA – ovšem pouze 10 zemí, ostatní země včetně České republiky nejsou v projektu zapojeny přímo), Kanadská kosmická agentura (CSA) a Japonská kosmická agentura (JAXA). Do projektu je ještě přímo zapojena Brazilská kosmická agentura prostřednictvím smlouvy s NASA. Celkové náklady na vybudování stanice se odhadují na 100 až 130 miliard dolarů (kolem dvou biliónů korun).

Parametry ISS
Hmotnost: okolo 400 tun po dokončení
Rozpětí: 73 m (podél osy hlavního nosníku)
Délka: 44,5 m (podél osy modulů)
Výška: 27,5 m
Obytný objem: 425 m³

Sovětská vesmírná stanice Mir

ISS je sice zatím největší, ale ne první dlouhodobě obydlená stanice na oběžné dráze.  O celých dvanáct let dříve vyslal Sovětský svaz na orbit stanici Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“).  V letech 1986 až 1996 se zařízení konstrukčně založené na lodi Saljut postupně rozrůstalo o moduly Kvant-1, Kvant-2, Kristal, Spektr, Priroda a DM. Zásobování stanice, která po dokončení vážila 250 tun,  zajišťovaly lodě Sojuz a Progress. Do června 2000 se zde vystřídalo více než sto kosmonautů ve 28 dvoj- až tříčlenných posádkách, kteří zde provedli téměř 23 000 experimentů. Opuštěný Mir byl nakonec 23. března 2001 naveden do atmosféry, kde shořel.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

FOTO: fotobanka Profimedia