Třetí slovenský prezident Ivan Gašparovič je vystudovaným právníkem. Narodil se 27. března 1941 v obci Poltár poblíž Zvolena. Po studiích na bratislavské Univerzitě Komenského a habilitaci na Karlově univerzitě pracoval několik let na městských a okresních prokuraturách. V době normalizace také přednášel na Katedře trestního práva, kriminologie a kriminalistiky na Právnické fakultě Univerzity Komenského.

Na jeho minulosti leží škraloup v podobě členství v KSČ, kam vstoupil ve svých sedmadvaceti letech. Dnes říká, že to byl jen projev podpory Dubčekova Pražského jara. V současnosti se mu však vytýká, že na pozici vedoucího prezidentské kanceláře obsadil někdejšího komunistického ministra spravedlnosti Milana Čiče.

Radičová s Ivanem Gašparovičem

Iveta Radičová s Ivanem Gašparovičem

FOTO: fotobanka Profimedia

Po revoluci se stal Gašparovič prorektorem bratislavské univerzity a rovněž přednášel na Karlově univerzitě, kde byl také členem vědecké rady.

Ženatý otec dvou dospělých dětí měl vždycky blízko ke sportu. V éře Československa působil více jak dvacet let jako místopředseda svazu ledního hokeje a patřila mu také funkce místopředsedy hokejového oddílu TJ Slovan Bratislava.

V letech 1990 - 1992 byl generálním prokurátorem ČSFR a coby předseda Slovenské národní rady se podílel na přípravě slovenské ústavy. Později čtyři roky předsedal Národní radě Slovenské republiky.

Stálice slovenské politiky

Dlouhou dobu byl Gašparovič stínem a předpokládaným následovníkem prvního slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. Již v roce 1992 vstoupil do jeho Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), čímž jeho politická kariéra začala prudce stoupat. Po deseti letech však kvůli neshodám z partaje vystoupil a založil Hnutí za demokracii (HZD), kterému do roku 2004 předsedal. Hnutí však nebylo úspěšné, v následujících třech volbách se ani jednou neprobojovalo do parlamentu.

Prezident Václav Klaus ukazuje euro, které dostal od slovenského kolegy Gašparoviče.

Prezident Václav Klaus ukazuje euro, které dostal od slovenského kolegy Gašparoviče.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Post partajního lídra tehdy přenechal Jozefu Grapovi. Prezidentského úřadu se ujal v červnu 2004 poté, co nejprve v prvním kole přímých voleb překvapivě vyřadil Eduarda Kukuna z SDKÚ a posléze deklasoval i bývalého slovenského premiéra a svého někdejšího kolegu Vladimíra Mečiara. Nebylo to však prvně, co seděl v prezidentském křesle. Ještě předtím, v roce 1998, byl na několik měsíců úřadem pověřen namísto odstoupivšího Michala Kováče.

Prezidentský mandát se rozhodl obhájit i pro následující pětileté období. V roce 2009 se za podpory nejsilnější vládní strany Smer Roberta Fica a nacionalistické SNS Jána Sloty postavil ve druhém kole prezidentských voleb opoziční kandidátce Ivetě Radičové (SDKÚ). Zvítězil s jedenáctiprocentní převahou, což z něj učinilo prvního slovenského prezidenta, který zemi vládl více jak jedno volební období.