Jak-42 (nazvaný podle konstruktéra Alexandra Jakovleva a stejnojmenné firmy, jež ho vyráběla) zkonstruovali Sověti, aby navázali na úspěch lehkého trojmotorového dopravního letounu Jak-40.

První let nového stroje se uskutečnil 7. března 1975, do služby byl středně těžký dopravní letoun zařazen o pět let později. Vykazoval totiž řadu nedostatků. Jeho výroba skončila v roce 2002. Do té doby se vyrobilo 179 kusů tohoto stroje.

V červnu 1982 konstrukční nedostatky zapříčinily nehodu letounu na lince Leningrad-Kyjev, při níž zahynulo 132 lidí (největší počet obětí, jaký si vyžádala nehoda tohoto typu letounu). Provoz letadel Jak-42 byl okamžitě zastaven až do roku 1984.

Letoun Jak-42

Letoun Jak-42

FOTO: fotobanka Profimedia

Letoun je dlouhý 36,7 metru, vysoký 9,8 metru a rozpětí křídel činí 34,9 metru. Na jeho palubu se vejde kromě dvou pilotů až 126 pasažérů. Letoun je schopen vyvinout cestovní rychlost až 750 km/h. Pohánějí jej tři dvouproudové motory Lotarev D-36 s maximálním tahem po 64 kN.

V průběhu let stroj prošel řadou modernizací. Vznikla také verze pro nákladní dopravu.

V současné době mají letouny Jak-42 ve svém leteckém parku kromě Ruska jen aerolinky arménské, kubánské a ukrajinské. V polovině 90. let měla letouny Jak-42 pronajaty společnost Škoda Air pro charterové lety z Brna.

Poslední známou nehodou letounu Jak-42 se stala v květnu 2003 havárie ukrajinských aerolinek na tureckém pobřeží nedaleko černomořského přístavu Trabzon, při níž zahynulo 12 členů posádky a 62 španělských vojáků, kteří se vraceli domů ze služby v mezinárodních mírových jednotkách v Afghánistánu.

Jak-42
 
Délka
36,38 m
Výška
9,83 m
Rozpětí
34,88 m
Maximální vzletová hmotnost
54 000 kg
Maximální rychlost
810 km/h
Maximální dolet
4000 km