Podle Zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny předstoupí vždy vláda nejpozději 30 dní po svém jmenování před poslance, kteří nadpoloviční většinou hlasují o vyslovení důvěry. Tento postup se jako nepovinná zvyklost provozoval od vzniku Československé republiky, v roce 1948 se pak stal z ústavy povinným. Přitom až do rozpadu Československa mohli poslanci vyslovit nedůvěru i jednotlivým členům kabinetu.

V případě, že poslanci dvakrát za sebou nevyslovením důvěry (má stejnou váhu jako vyslovení nedůvěry) neposvětí jmenované vlády, jmenuje prezident předsedu třetí vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Pakliže ani tentokrát vláda nezíská důvěru, může prezident rozpustit Sněmovnu a vyhlásí předčasné volby.

Vláda může Poslaneckou sněmovnu požádat o hlasování o důvěře i kdykoli jindy během funkčního období. Totéž platí pro poslance: v případě, že alespoň čtvrtina z nich (50 poslanců) předloží písemný návrh. Předseda Sněmovny pak neprodleně svolá schůzi dolní komory k jeho projednání. Pokud poslanci vysloví nedůvěru vládě nebo jí nevysloví důvěru, vláda podá demisi, kterou prezident musí přijmout. Pokud tak vláda neučiní, prezident ji odvolá.