Narodil se 26. května 1949 v britském městě Chippenham. Vzdělání se mu dostalo ve městě Newport, kde navštěvoval Adams' Grammar School.

Před vstupem do politiky byl zaměstnán v mnoha odborových organizacích, mezi něž patřila například National Union of Public Employees (NUPE). Při zaměstnání studoval vysokou školu, avšak neúspěšně.

Politické začátky

V roce 1966 vstoupil do Labouristické strany a také do její mládežnické organizace Mladí socialisté. V roce 1974 byl zvolen zastupitelem v rámci londýnského obvodu Haringey a o sedm let později se podílel na neúspěšné kampani bývalého ministra průmyslu Tonyho Benna na místopředsedu Labouristické strany. V témže roce byl zvolen tajemníkem labouristické místní organice v obvodě Islington.

Poslanec

V roce 1982 jej Labouristická strana vybrala jako svého kandidáta v londýnském volebním okrsku Islington North. O rok později byl následně zvolen poslancem a v témže roce se přidal k parlamentní skupině Socialist Campaign Group, v níž se sdružuje levicové křídlo Labouristické strany. V rámci okrsku Islington North byl během následujících let sedmkrát znovuzvolen.

Aktivista

V osmdesátých letech obhajoval neprávem odsouzené za terorismus, které soudy později shledaly nevinnými. V téže době se stal známým odpůrcem tehdejšího apartheidu v Jihoafrické republice a členem organizace Anti - Apartheid Movement.

V souvislosti s odporem k apartheidu byl v roce 1984 zatčen během demonstrace před sídlem South Africa House. Proslavil se rovněž svými antifašistickými názory, s nimiž často vystupoval na demonstracích, a také svým členstvím v Amnesty International, v jejímž rámci vedl kampaň za souzení diktátora Augusto Pinocheta.

Za aktivistu byl považován i ve vlastní straně, proti níž mezi lety 2001 až 2010 hlasoval ve 24 procentech případů. V roce 2001 byl zvolen do řídícího výboru protiválečné koalice, která se stavěla proti válce v Afganistánu a Iráku, a v roce 2011 byl zvolen jejím předsedou. V roce 2006 byl jedním z dvanácti labouristických poslanců, kteří podpořili návrh na vyšetřování války v Iráku, čímž se postavil proti oficiálnímu směřování vlastní strany.

Předseda Labouristické strany

Ve funkci předsedy Labouristické strany vystřídal v září roku 2015 tehdejšího předsedu Eda Milibanda se ziskem téměř 60% hlasů, čímž se oficiálně stal také vůdcem britské opozice.

Corbynovi labouristé usilovali před referendem většinou o setrvání BritánieEvropské unii. Média ale Corbyna kritizovala, že kampaň za pokračující členství Spojeného království v EU vedl „vlažně“.

Přesto však zachovával Corbyn chladnou hlavu a po brexitu pouze oznámil, že je třeba se s výsledkem smířit.

Lídr labouristů Jeremy Corbyn a londýnský starosta Sadiq Khan při kampani za zachování členství

Lídr labouristů Jeremy Corbyn (vlevo) a londýnský starosta Sadiq Khan při kampani za zachování členství

FOTO: Stefan Wermuth, Reuters

V souvislosti s lidovým hlasováním ohledně vystoupení z EU čelil bezprecedentní vzpouře stranických kolegů, kteří požadovali jeho odchod z čela strany. Dvě poslankyně strany proto navrhly hlasovaní o důvěře, v jehož rámci se proti Corbynovi vyjádřilo 172 labouristických poslanců a 60 pro. Stávající předseda však na rozdíl od premiéra Davida Camerona odmítl odstoupit a poukázal na své zvolení téměř 60 procenty členské základny.

V září 2016 tak proběhlo stranické hlasování na post předsedy labouristů, v němž Corbyna vyzval poslanec Owen Smith. Jeremy Corbyn post předsedy obhájil. Nad svým rivalem zvítězil v poměru 61,8 ku 38,2 procenta. Corbyn tak překvapivě získal ještě větší podporu než v předchozím roce.

Corbyn ve stranickém hlasování získal téměř 62 procent odevzdaných hlasů.

Corbyn ve stranickém hlasování získal téměř 62 procent odevzdaných hlasů.

FOTO: Peter Nicholls, Reuters

Jeremy Corbyn je potřetí ženatý a má tři děti. Je znám pro svou oblibu jízdy na kole.

Oficiální stránky
http://www.jeremycorbyn.org.uk/
Facebookhttps://www.facebook.com/JeremyCorbynMP/
Twitter
https://twitter.com/jeremycorbyn