Narodil se 20. dubna 1937 v Kladně, vystudoval žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Burgundské univerzitě v Dijonu si vysloužil titul doctor honoris causa. Začínal jako redaktor a komentátor v Československém rozhlase. Pracoval také jako zpravodaj v západní Evropě, na Dálném východě a v USA.

V roce 1970 byl za svou účast na Pražském jaru a celkově za odpor k sovětské invazi propuštěn z rozhlasu a vyloučen ze Svazu novinářů i z KSČ, v které byl od roku 1958. Začal se živit jako dokumentátor Projektového ústavu VHMP.

Archivní snímek ze 17. prosince 1989 - tehdejší ministři zahraničních věcí ČSSR a Rakouska Jiří Dienstbier (vpravo) a Alois Mock (vlevo) symbolicky přestřihují dráty na čs.-rakouských hranicích mezi Hatěmi a Kleinhaugsdorfem.

Archivní snímek ze 17. prosince 1989 - tehdejší ministři zahraničních věcí ČSSR a Rakouska Jiří Dienstbier (vpravo) a Alois Mock (vlevo) symbolicky přestřihují dráty na čs.-rakouských hranicích mezi Hatěmi a Kleinhaugsdorfem.

FOTO: Vít Korčák, ČTK

Byl jedním ze signatářů Charty 77 a také jejím mluvčím. V letech 1979 - 1982 pak seděl ve vězení za svou činnost ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Stejně dopadl Václav Havel, Václav Benda, Petr Uhl nebo Otka Bednářová.

Po návratu na svobodu pracoval jako řezač kovů, topič a noční hlídač. A nadále brojil proti režimu. Podílel se například na založení Československého helsinského výboru, patřil do Hnutí za občanskou svobodu, Nezávislého mírového sdružení a Kruhu československo-polské solidarity. Rovněž vydával samizdatové noviny a časopisy.

Po převratu působil ve vládě jako ministr zahraničních věcí, byl poslancem a mimo to v devadesátých letech předsedal straně Svobodní demokraté (později SD-LSNS). Následně se stal také zastupitelem Prahy. Přednášel na univerzitách v USA, Praze a Jeruzalémě a pracoval jako zvláštní zpravodaj OSN v Jugoslávii. Od roku 2005 dělá ředitele Trustee Reuters Founders Share Company.

Jiří Dienstbier

Jiří Dienstbier

FOTO: Petr Horník, Právo

V roce 2000 kandidoval na Mladoboleslavsku do Senátu, ovšem mandát se mu podařilo získat teprve v roce 2008 na Kladensku. Při obou pokusech kandidoval jako nestraník za ČSSD.

Publikoval stovky komentářů a esejů, vydal množství knih a napsal několik divadelních her. Rovněž obdržel řadu významných českých i zahraničních ocenění. Například Medaile TGM, Maltézský kříž či Medaile prezidenta Italské republiky.

Jiří Dientsbier patřil mezi kritiky politiky Václava Klause a v roce 2008 se dokonce spekulovalo o jeho možné kandidatuře na hlavu státu.

Čestná stráž u rakve Jiřího Dienstbiera

Čestná stráž u rakve Jiřího Dienstbiera

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Ve věku 73 let po dlouhé nemoci zemřel 8. ledna 2011.