Narodil se 11. ledna 1961 v Prachovicích. Již jako nezletilý se dopouštěl majetkové trestné činnosti. Klec poprvé spadla krátce po oslavách jeho plnoletosti. Po odpykání trestu za vykrádání chat se však na svobodě příliš neohřál a brzy mířil zpět do cely. Tentokrát na celých 11 let za nedovolené ozbrojování, loupežné přepadení policistů, krádeže jejich zbraní i vozidla. Neuplynuly ale ani 3 roky z trestu, když dal ředitel věznice na doporučení vězeňské komise a přerušil výkon trestu na dobu tří dnů. Možná ho toto klepnutí razítkem budí dodnes. Jiří Kajínek se totiž do věznice nevrátil, místo toho spáchal onen hrůzný čin.

30. května 1993. Datum, kdy se stala událost, za kterou Kajínek pyká za mřížemi. Podle rozsudku nejméně 12 výstřely usmrtil plzeňského podnikatele Štefana Jandu (†27) a jeho osobního strážce Juliána Pokoše (†30). Těžce zranil i dalšího Jandova osobního strážce Vojtěcha Pokoše (25), kterého se ale lékařům podařilo zachránit a následně se stal hlavním svědkem v Kajínkově případu.

Štefan Janda měl vydírat pražského podnikatele Antonína Vlasáka kvůli nevyrovnaným dluhům a Kajínka si měl za sto tisíc korun najmout k Jandovu zastrašení. Kajínek však dohodu „překročil“.

Pokusy o útěk

Kajínek se o útěk z vězení snažil celkem třikrát, z toho první dva pokusy byly policií odhaleny již v začátcích. 23. června 1998 vydal Krajský soud v Plzni rozsudek o doživotním odnětí svobody a Kajínek byl poslán do věznice Mírov - místa, které bylo považované za věznici, ze které nelze uniknout. Kajínkovi se to však 29. října 2000 podařilo.

Jiří Kajínek u Krajského soudu v Plzni. Snímek z roku 2005

Jiří Kajínek u Krajského soudu v Plzni.

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

Zprávy o Kajínkově útěku z Mírova zburcovaly celou českou společnost. V českých televizích se objevily záběry z pražského sídliště ze zásahu Útvaru rychlého nasazení při Kajínkově dopadení. Od tohoto incidentu se jeho „zaječí sklony” již znovu neprojevily.

 Snahy o revizi Kajínkova trestu

Jiří Kajínek se opakovaně snaží o obnovu svého procesu. Podal  několik ústavních stížností, vždy však se zamítavým výsledkem. Stížnost k Nejvyššímu soudu podali také tři ministři vnitra - Pavel Rychetský, Jaroslav Bureš a Pavel Němec. Ani oni neuspěli. O milost žádal Kajínek i prezidenty Václava Havla a Václava Klause. Nedostal ji.

Po 15 letech ve vězení však došlo ke změně. 10. prosince 2015 Kajínek znovu žádá o obnovu procesu a podává ústavní stížnost. Zatímco dříve se Kajínek chtěl po případném znovuotevření procesu zabývat otázkou své viny, tentokrát měl v úmyslu dosáhnout nižšího trestu. Doživotí dostal i proto, že znalci vyloučili možnost jeho nápravy. Nyní chtěl Kajínek pomocí nového posudku dokázat, že jeho resocializace je možná. Podle krajského soudu to ale není důvod k obnově řízení.

Pochybnosti o vině

Kajínkův případ překypuje spekulacemi a v podstatě rozděluje českou společnost vedví. Jedna část zarytě trvá na jeho vině, zatímco ti druzí tvrdí, že se Kajínek stal obětí komplotu a vraždy nespáchal.

Na sociální síti Facebook dokonce existuje skupina „Stránky na podporu Jiřího Kajínka - www.jirikajinek.cz“ čítající zhruba osm tisíc členů. Nejen mezi lidmi, ale i v médiích se začala zdůrazňovat jeho vysoká inteligence a zpochybňovat kriminální činnost. „Kauza Kajínek je odrazem naší společnosti, nevzdáme to a budeme dále pokračovat," reagoval pro Právo na další ze zamítavých výsledků jeden z Kajínkových přívrženců.

Jiří Kajínek v kultuře

Na podzim roku 2000 student Marek Blahuš vytvořil počítačovou hru „Hlídej si svého Kajínka“. V této jednoduché hře je vaším úkolem udržet Kajínka za mřížemi věznice Mírov co nejdéle.

Knih o Kajínkově případu naleznete na našem trhu poměrně velké množství. Například „Jiří Kajínek: vrah nebo oběť?“ nebo „Pravda o Kajínkovi“ od autorů Josefa Klímy a Janka Kroupy jsou publikacemi zabývajícími se nesrovnalostmi v Kajínkově případu. Knihu sepsal i sám Kajínek pod názvem Můj život bez mříží.

Jiří Kajínek, Můj život bez mříží

Jiří Kajínek, Můj život bez mříží

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Filmové zpracování bylo očekáváno již delší čas. Petr Jákl se tohoto svého debutového díla zhostil v roce 2010. Hlavního „hrdinu“ - Kajínka v něm ztvárnil ruský herec Konstantin Lavroněnko.

Nová DVD

Konstantin Lavroněnko v roli Kajínka