Krajní pravice posílila v Maďarsku především po násilných pouličních protestech proti levicové vládě premiéra Ference Gyurcsányho v roce 2006. Policie nasadila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Jobbik byl svou protivládní a protiromskou rétorikou stále populárnější.

Předseda Jobbiku Gábor Vona, druhý v pořadí po Dávidu Kovácsovi, jenž stranu vedl od jejího vzniku do roku 2006, založil polovojenskou organizaci Maďarská garda. Ta organizovala protiromské pochody a získávala podporu obyvatel především na chudším severovýchodě země.

Příslušníci Maďarské gardy, kterou zakázal soud.

Příslušníci Maďarské gardy, kterou zakázal soud.

FOTO: fotobanka Profimedia

Po vleklém soudním sporu byla Maďarská garda v roce 2009 zakázána a rozpuštěna. Navzdory tomu se její členové nadále objevují na veřejnosti v uniformách gardy. Vona způsobil skandál, když v roce 2010 složil poslanecký slib ve vestě, která je součástí gardistické uniformy.

Koncem května 2010 napsal deník Népszabadság, že Jobbik plánuje zřídit organizaci podobnou zakázané Maďarské gardě.

Gábor Vona složil poslanecký slib ve vestě, která je součástí uniformy zakázané Maďarské gardy.

Gábor Vona složil poslanecký slib ve vestě, která je součástí uniformy zakázané Maďarské gardy.

FOTO: fotobanka Profimedia

Konzervativní, nacionalistická a euroskeptická strana Jobbik se netají představami o změně stávajících hranic na úkor sousedních států. Požaduje přehodnocení trianonské mírové smlouvy, na jejímž základě přišlo Maďarsko o rozsáhlá území, která připadla sousedním zemím.

Do parlamentních voleb šla strana Jobbik s heslem Radikální změna a očekává se, že bude nejtvrdším oponentem vlády Viktora Orbána.

Jobbik je od roku 2009 zastoupen též v Evropském parlamentu, kde má tři křesla. S podobně smýšlejícími evropskými stranami Jobbik také tvoří Alianci evropských národních hnutí.