Julija Volodymyrivna Tymošenková se narodila 27. listopadu 1960 jako Julija Grigjanová v průmyslovém Dněpropetrovsku, který se nachází v převážně rusky hovořícím východě Ukrajiny.

Vystudovaná ekonomka a kybernetička byla v roce 1996 poprvé zvolena do parlamentu, ve vládě pak měla odpovědnost za energetický a palivový sektor. K této oblasti měla plynová princezna, jak se také Tymošenkové někdy přezdívá, vždy blízko. Brzy po studiích se stala ředitelkou závodu Ukrajinskij benzyn a v polovině 90. let založila společnost Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU).

Do parlamentu byla poprvé zvolena v roce 1996. Od roku 1998 zasedala ve sněmovně za stranu Hromady Pavla Lazarenka, jejíž byla místopředsedkyní. Lazarenko jí pomohl i v byznysu, když během svého premiérského období povýšil JESU na vrchního dodavatele energie v zemi. Tehdy se také stala údajně jednou z nejbohatších osob na Ukrajině. Když Lazarenko v roce 1998 utekl do USA, změnila název strany na Baťkivščyna (Otčina).

V letech 1998 až 2000 byla předsedkyní parlamentního rozpočtového výboru.

Oranžová revoluce

V roce 2004 se stala jednou ze dvou hlavních osobností tzv. oranžové revoluce na Ukrajině. Po opakování sporného druhého kola prezidentských voleb se stal hlavou státu Viktor Juščenko. Tymošenková, která ho podporovala, se stala začátkem roku 2005 premiérkou, i když jí někteří vyčítali přílišný radikalismus a nesouhlas s ústavními změnami.

Její vztahy s dosavadním spojencem a novopečeným ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem záhy zhořkly. Prezident v září 2005 odvolal její vládu kvůli údajnému nedostatku týmového ducha a samotnou premiérku kvůli podezření z korupce.

Ukrajinská premiérka Julija Tymošenková

Julija Tymošenková v době, kdy byla premiérkou

FOTO: Gleb Garanich , Reuters

Spor ale oslabil prozápadní síly na Ukrajině. Tymošenková se sice do premiérského křesla se vrátila v roce 2007, koaliční vládu s její stranou Blok Julie Tymošenkové tehdy utvořila slabá Naše Ukrajina prezidenta Viktora Juščenka. Napjatý vztah mezi premiérkou a prezidentem však nadále přetrval a vláda čelila opakovaně pádu.

Počátkem roku 2010 jí jen těsně uniklo prezidentské křeslo, vítězem voleb se prorusky orientovaný Viktor Janukovyč a parlament ovládla jeho Strana regionů.

Problémy se zákonem

Tymošenková opakovaně čelila obviněním z korupce. Už koncem ledna 2001 byla odvolána z funkce vicepremiérky kvůli obvinění z padělání dokumentů, daňových úniků a krádeží ruského zemního plynu.

V letech 1995-1997, kdy stála v čele JESU údajně vydávala plyn ukradený Rusku za nakoupený prostřednictvím britské společnosti a exportovala ho, přičemž zisk ve výši 1,8 miliardy dolarů ukryla v zahraničí. Následně strávila několik týdnů ve vyšetřovací vazbě, načež byla v březnu 2001 propuštěna kvůli špatnému zdravotnímu stavu a pochybení vyšetřovatelů. Případ byl poté několikrát obnoven a v roce 2005 ukrajinská generální prokuratura zastavila všechna stíhání Tymošenkové na Ukrajině.

V roce 2004 na ni byl vydán mezinárodní zatykač kvůli údajnému uplácení činitelů ruského ministerstva obrany v polovině 90. let.

Julija Tymošenková

Julija Tymošenková bez svého klasického copu.

FOTO: Alexander Prokopenko/Pool, Reuters

V prosinci 2010 byla obviněna za zneužití fondů ve výši kolem 300 miliónů dolarů, které Ukrajina získala v roce 2009 za prodej 30 miliónů nevyužitých emisních povolenek Japonsku.

V lednu následujícího roku ji generální prokuratura vyšetřovala kvůli údajnému zneužití moci. Nevýhodným nákupem sanitek měla stát připravit o více než šest milionů eur.

Místo prezidentského křesla vězení

Po porážce v prezidentských volbách v roce 2010 proti ní bylo zahájeno trestní stíhání v souvislosti s uzavřením nevýhodných smluv o dodávkách zemního plynu z Ruska, které Tymošenková dohodla s Vladimirem Putinem roku 2009. V říjnu roku 2011 ji soud poslal na sedm let do vězení.

Julija Tymošenková v charkovské věznici

Julija Tymošenková v charkovské věznici

FOTO: Reuters

Většina západních zemí se tehdy proti rozsudku ohradila a označila jej za vykonstruovaný. I tak Tymošenková putovala za mříže. Její manžel Oleksandr dostal azyl v České republice, odkud chtěl politicky působit proti ukrajinskému režimu a koordinovat aktivity exilových organizací.

V době, kdy byla ve vězení, bylo proti ní zahájeno další stíhání kvůli JESU, tentokrát proto, že dluh firmy byl převeden na stát.

Proces se však už neuskutečnil. Tymošenková byla ve vězení nemocná a v únoru 2014 se po útěku Viktora Janukovyče do Ruska dostala na svobodu, když parlament zrušil paragraf trestního zákoníku, podle něhož byla odsouzena.

Následně oznámila, že chce kandidovat v prezidentských volbách.