V hlavním městě Egypta žije přes 17 miliónů obyvatel, za což mu náleží titul nejlidnatějšího města Afriky. Navíc je oblíbenou destinací turistů i místních, kteří do Káhiry dojíždějí za prací.

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Hlavní centrum civilizace v převážně pouštním Egyptě funguje od dávných časů jako spojení mezi Evropou, Afrikou a Středním východem. Vlivem různých kultur je také Káhira značně různorodá, ačkoli většina jejích obyvatel se hlásí k egyptskému původu. Nejčastěji se jedná o sunnitské muslimy, svůj domov tu však má i rozsáhlá koptická komunita, jejíž víra vychází z raného křesťanství.

Součástí aglomerace jsou pyramidy i Sfinga

Středisko egyptského obchodu a průmyslu se nachází v severovýchodní části země. Z jihu, západu a východu je obehnané pouští, severní hranici tvoří rozlehlá delta Nilu. Pro celou tamní aglomeraci se užívá označení Velká Káhira. Jedním ze správních celků, které ji tvoří, je Gíza, domov nejslavnějších pyramid a Velké sfingy. K městu náleží také několik menších ostrovů na Nilu.

Řeka roztíná město vedví. Například vlastní Káhira se rozprostírá jen na východním břehu. Ten zdobí tradiční starobylá architektura převážně s islámským odkazem, ačkoli se zde usídlila také křesťanská komunita koptů. Západní část aglomerace tvoří zemědělské oblasti. V blízkém okolí Nilu se nachází nejmodernější stavby, jelikož se v této oblasti vlivem pohybů na řece začalo stavět teprve nedávno.

STŘEDA: Přes přetrvávající nepokoje v Egyptě turistický ruch žije. Na snímku je muž, jenž pronajímá turistům velbloudy, před Velkou pyramidou v Gize.

Velká pyramida v Gize.

FOTO: Reuters

Za centrum metropole se považuje náměstí Tahrir, ležící na východním břehu nejdelší řeky v Africe. Po jeho kruhovém obvodu sídlí většina významných tamních objektů. Patří k nim například Egyptské muzeum, které ve svých prostorách ukrývá na stovky tisíc různých historických artefaktů.

Oáza uprostřed pouště

V Káhiře se nachází jedna ze dvou podzemních drah na Černém kontinentu. Slouží od roku 1987 a denně převeze kolem dvou miliónů lidí. Kromě metra jezdí v Káhiře také tramvaje a autobusy, které však nedosahují velké kvality. Ulice bývají často přeplněné auty, jež se vysokou měrou podílejí na celkově špatném ovzduší a smogu. Káhirská doprava je známá svou chaotičností, na silnicích obvykle nebývají ani semafory a přechody.

Luxor je častým cílem zahraničních turistů. Kvalita budov ve městě je však mizivá.

Luxor je častým cílem zahraničních turistů

FOTO: fotobanka Profimedia

Na území egyptské metropole se soustřeďuje kultura i politika celého arabského světa. Mimo to se může pochlubit vysokou úrovní vzdělávacích institutů. Na jeho území se nachází řada kvalitních univerzit včetně nejstarší islámské univerzity Al-Azhar, jež pochází z roku 970 a dodnes si uchovává prestiž nejdůležitějšího střediska zabývajícího se studiem a výkladem islámu.

Dlouhou tradici má tamní kinematografie, někdy se dokonce Káhiře přezdívá Hollywood Středního východu. Každoročně zde probíhá Káhirský mezinárodní filmový festival.

Dějiny hlavního města

Oficiální založení Káhiry se datuje do roku 969, třebaže na jejím území se nacházela různá osídlení již několik tisíc let předtím. Nedaleko odtud ležel Memfis, hlavní město starověkého Egypta.

Pohřebiště vládců s 68 hrobkami je největší turistickou atrakcí.

Pohřebiště vládců s 68 hrobkami je největší turistickou atrakcí v Gíze.

FOTO: Petr Červenka

Moderní historie města tedy začíná v době, kdy na Egypt zaútočili chalífové z rodu Fátimovců. Ti dobyli stát a postavili město al-Qáhira (Vítězné město), které postupně rozkvétalo.

Na počátku 16. století Káhiru ovládli Turci, pod jejichž nadvládou ztratila svůj dosavadní politický význam. Z Egypta se ale museli klidit v roce 1798, kdy celá oblast padla do rukou Napoleonovi.

Během devatenáctého století se město vyvíjelo především pod Evropským vlivem, později se dostalo pod nadvládu Britů, kteří se ze země stáhli teprve po první světové válce. Po ní nastal rozvoj města a populační boom, který z Káhiry udělal jedno z nejlidnatějších světových měst.