Ve městě o rozloze 57,48 kilometru čtverečního žije téměř 62 tisíc obyvatel, z nichž více než šestnáct procent se hlásí k jiné než české národnosti.

Největší skupinu tvoří Slováci těsně následovaní Poláky. Velký podíl národnostních menšin odráží polohu města. Leží na hranici s Polskem.

Samotná moderní Karviná pak vznikla roku 1948 sloučením Fryštátu (německy Freistadt; dnešní historické centrum), Karviné (dnes Karviná-Doly), Darkova, Ráje, a Starého Města. Později byly připojeny ještě Louky nad Olší.

Do města tehdy v rámci budování těžkého průmyslu začaly plynout tisíce nových lidí. Pro jejich potřeby vznikala rozsáhlá panelová sídliště. Karviná tak má podle některých zdrojů dodnes primát v podílu obyvatel bydlících v panelových domech.

Od krajského města Ostravy je vzdálena pouze 18 kilometrů a řada lidí tak za prací dojíždí i tam. Díky vysoké koncentraci průmyslu patří ovzduší v regionu k nejvíce znečištěným v ČR. Ten se dodnes také vyrovnává s kdysi rozsáhlou těžbou černého uhlí.

FOTO: Drahoslav Ramík, ČTK

Historie

Území dnešní Karviné bylo osídleno již v pravěku, o čemž mimo jiné svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.

První písemné zmínky o městu jsou z roku 1268, kdy se o tomto území zmiňuje listina opolského knížete Vladislava. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 pak obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov).

O rozvoj oblasti se starala strategická obchodní cesta z Uher do Pobaltí. Od poloviny 15. století byla městu přiznána řada práv: mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví.

V 16. století se region stal baštou evangelické víry, což předurčilo strádání tamních obyvatel během třicetileté války. Po jejím skončení následovala výměna obyvatel, rekatolizace.

O další rozkvět se postaral až nález černého uhlí v 2. polovině 18. století. Cenná surovina do Karviné přilákala investory. K rozvoji města přispěla později také výstavba železničních tratí: Severní dráha císaře Ferdinanda v Petrovicích, Košicko-bohumínská dráha v dnešní části Doly a v roce 1898 i Karvinská Místní dráha KFNB se stanicí Fryštát, dnes Karviná - město.

Důležitost města dodnes připomíná rozsáhlé nádraží.

Důležitost města dodnes připomíná rozsáhlé nádraží.

FOTO: Wikimedia.org/Petr Štefek

Tehdejší majitelé panství – hraběcí rod Larisch-Mönnichů – měli významné postavení u císařského dvora, což se také odráželo při budování Karvinska.

Po vzniku Československa se oblast stala rozbuškou. Nárokovaly si ji jak československé úřady, tak ty polské. Spor o Těšínsko ukončila po krátké válce mezinárodní arbitráž.

V ní území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím na město. Napjaté vztahy ale pokračovaly.

Po Mnichovské dohodě zabrali Poláci již dříve nárokované území. Těšili se z něj ale zhruba rok. Po porážce Polska zabralo bohatou oblast Německo. V roce 1944 došlo ke sloučení měst, Fryštátu a obcí Starého Města, Ráje a Darkova v jeden územní celek s názvem Karwin-Friestadt.

Po osvobození začala vznikat nová podoba Karviné, v ní v 80. letech 20. století žilo až 80 tisíc obyvatel.

Náměstí Budovatelů v Karviné

Náměstí Budovatelů v Karviné

FOTO: www.karvina.org,

Centrem dnešního města je již zmiňovaný Fryštát, který byl původně samostatným městem a prvním nositelem městského práva.

Územní členění

Karviná se člení na 6 katastrálních území, na kterých leží 9 místních částí. Z nichž jedna - Karviná-Doly, má v sobě primát v měnění názvu za posledních 150 let, kdy údaj sleduje Český statistický úřad.

Jméno měnila hned sedmkrát: Karwin, Karvinná, Karviná, Karvín, Karviná-Doly, Karviná 2-Doly, Doly.

Členění
Darkov – část Lázně Darkov
Karviná-Doly – část Doly
Karviná-město – části Fryštát, Hranice, Mizerov, Nové Město
Louky nad Olší – část Louky
Ráj – část Ráj
Staré Město u Karviné – část Staré Město

Architektura

Většina významných památek, které se v Karviné dochovaly, stojí především na území městské památkové zóny.

Lázně Darkov

Od poloviny 19. století se v Karviné začalo vedle průmyslu a těžby rozvíjet i lázeňství založené na léčivé jodobromové vodě objevené díky hledání nových ložisek uhlí. Vznikly Lázně Darkov. Jejich první lázeňská sezona byla zahájena v roce 1867.

Jejich založení pak předcházelo vědecké prozkoumání přírodního léčivého zdroje, jodobromové vody solanky, kterou již dříve znali místní lidé v podobě léčivé studánky a využívali ji v přírodním léčitelství. Využívala se především pro léčbu pohybového ústrojí a cévního systému.

Lázně Darkov

Lázně Darkov

FOTO: czechtourism.cz,

Nyní lázně tvoří dvě léčebná zařízení: Léčebna Darkov v Karviné–Darkově a Rehabilitační sanatorium v Karviné–Hranicích ze 70. a 80. let 20. století. Nové budovy pak byly zprovozněné v letech 1976, 1980 a 1989 pod názvem Rehabilitační sanatorium.

Zámek Fryštát

Historie zámku, který stojí na pozemku obývaném šlechtou po staletí, je spjata především s knížecí rodinou těšínských Piastovců a s jeho posledními majiteli, hraběcím rodem Larisch-Mönnichů.

Měl jej v držení od roku 1792 do roku 1945. Současná podoba vznikla v empírovem stylu koncem 18. století. Jsou v ní ovšem dochovány i zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby.

Od roku 1997 je zámek po rozsáhlé rekonstrukci přístupný veřejnosti. Nabízí prohlídku zaměřenou na život šlechty na přelomu 19. a 20. století. Zámecký park ve Fryštátě založený v roce 1804 patří k výjimečným přírodně-krajinářským pokladům města. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin.

Fotky jsou vystaveny na zámku Fryštát, který najdete v historickém centru Karviné.

Zámek Fryštát najdete v historickém centru Karviné.

FOTO: Archiv zamek-frystat.cz

Za držení hraběte Jindřicha začátkem 20. století hostil zámek Fryštát mnoho význačných osobností - především následníka rakouského trůnu arcivévodu Ferdinanda d´Este, německého císaře Viléma II. a bulharského cara Ferdinanda.

Součástí panství a majetku Larischů byly i černouhelné doly. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a stal se majetkem československého státu. Od té doby byl užíván generálním ředitelstvím OKD, později zde byl umístěn Městský národní výbor. V současnosti jej vlastní město Karviná.

kostel Povýšení sv. Kříže

Farní kostel s gotickým jádrem stojí Karviné-Fryštátě. Pochází z počátku 14. století, s "moravskou kaplí" z roku 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z roku 1577

Karvinská Místní dráha KFNB

Železniční trať z roku 1898 dnes připomínají již jen některé části bez kolejí, most přes říčku Mlýnku a objekty bývalé zastávky Lázně Darkov a Ráj na území památkové zóny. V městské části Nové Město pak celá zachovalá železniční stanice Fryštát a přilehlé průmyslové objekty.

Průmysl

Sepětí města s průmyslem dokazuje i současnost. Město se snaží rozvíjet svůj potenciál zejména v průmyslové zóně Karviná Nové Pole.

Pozemek v jeho vlastnictví má nyní 45 hektarů. Specifikem je jeho umístění v příhraničním regionu tří zemí. Investoři tak mohou využít místní dostupné pracovní síly, množství dodavatelů a odběratelů v příhraničním regionu tří států a velký trh místních spotřebitelů.

V současnosti v zóně podnikají například firmy:

Shimano Czech Republic, s.r.o. - výroba cyklistických komponentů, rybářského vybavení a dalších sportovních potřeb

Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o. - výroba zakázkových chirurgických operačních setů, dále jednorázových chirurgických pomůcek a roušek

Dexon Czech, s.r.o. - výroba elektro-akustických zařízení

Lift Component, s.r.o. - vývoj, výroba a prodej výtahů a výtahových komponentů

Stant Manufacturing, s.r.o. - výroba motorových součástek pro automobilový a letecký průmysl

Baumann Springs s.r.o. - vývoj, výroba a prodej kovových pružin a příslušenství

SEJONG Czech s.r.o. - výroba tlumičů a výfukových systémů pro motorová vozidla

Ekologie

Díky vysoké koncentraci těžkého průmyslu patří ovzduší v Karviné mezi nejvíce znečištěné v ČR. Podle Státního zdravotního ústavu vede zejména ve znečištění benzopyrenem.

Smog v Ostravě

Špatné ovzduší trápí město pravidelně

FOTO: Archiv Novinky

Některé části města se také potýkají s důsledky hlubinné těžby uhlí. Jde například o takzvané poddolování narušující statiku budov.

Zdroje: Český statistický úřad, Lázně Darkov, Ministerstvo vnitra ČR, Oficiální informační server statutárního města Karviná, Wikipedie, Zámek Fryštát