V nezávazném hlasování v listopadu 2014 se 80 procent voličů vyslovilo pro odtržení od Španělska. Další referendum se konalo 1. října 2017, které španělská vláda opět označila za nelegální. Pro nezávislost regionu v něm hlasovalo téměř 90 procent voličů.

Autonomní oblast Katalánsko se rozkládá na území o rozloze přes 32 tisíc kilometrů čtverečních. Tvoří tak zhruba 6,5 procenta rozlohy Španělska. Žije zde přibližně 7,5 miliónu osob, tedy asi 16 procent obyvatel Španělska. Po Andalusii se tak jedná o druhou nejlidnatější autonomní oblast země.

Úředními jazyky jsou katalánština a španělština. Katalánština je románský jazyk podobný francouzštině, hovoří jím asi 10 miliónů lidí, a to nejen ve Španělsku, ale i v Andoře, Francii a na Sardinii.

Katalánský premiér Carles Puigdemont

Katalánský premiér Carles Puigdemont

FOTO: Jordi Bedmar, ČTK/AP

Jako autonomní oblast má Katalánsko vlastní vládu, parlament, vlajky i znaky. Symbolem regionu je vlajka, zvaná Estelada, s pěti žlutými a čtyřmi červenými vodorovnými pruhy a bílou pěticípou hvězdou na modrém trojúhelníkovém poli na levé straně.

Historie

Pro autonomii Katalánska se stalo osudné 11. září roku 1714. Ten den dobyla vojska španělského krále Filipa V., který na trůn nastoupil po skončení válek o španělské dědictví, Barcelonu a region připadl Španělsku.

Autonomii Katalánsko získalo po rezignaci španělského diktátora Prima de Rivery v roce 1930, rok poté vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou.

Nezávislost však neměla dlouhého trvání. Poté, co v roce 1939 skončila tříletá španělská občanská válka a moci se chopil generál Franco, byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány.

Změna nastala až po pádu Frankova režimu v roce 1975. O tři roky později se konalo referendum o ústavě, díky níž v roce 1979 Katalánsko znovu nabylo autonomního statusu.

Snaha o nezávislost

V roce 2005 schválil španělský parlament reformu postavení Katalánska v rámci státu, kterou obyvatelé regionu schválili o rok později v referendu.

Katalánci však nadále požadovali větší nezávislost oblasti. 9. listopadu 2014 se konalo nezávazné referendum, protože oficiální předtím zakázal španělský ústavní soud. Tehdy se pro nezávislost vyslovilo 1,8 miliónu voličů (v přepočtu asi 80 procent). Účast však byla pouze 40procentní.

Brutální zásah španělských policistů

Brutální zásah španělských policistů

FOTO: Stringer, Reuters

V předčasných volbách, které proběhly v září 2015, získali separatisté většinu v katalánském parlamentu. V listopadu téhož roku schválil regionální parlament rezoluci, v němž požadoval nezávislost na Španělsku, načež ji o měsíc později španělský ústavní soud zrušil.

V zakázaném referendu konajícím se 1. října 2017 se přibližně 90 procent hlasujících rozhodlo pro nezávislost Katalánska. Účast činila 42,3 procenta. Referendum provázely ostré střety mezi voliči a španělskou policií, která se ho snažila překazit. Zranění při nich utrpělo přes osm set civilistů a tři desítky policistů.

Bohatý region

Díky značnému turistickému ruchu a průmyslu je Katalánsko nejbohatší autonomní oblastí ve Španělsku. Mnoho zdejších obyvatel si stěžuje, že Katalánsko zbytek Španělska „dotuje”. Region prý španělské vládě odvádí příliš mnoho na daních, podle odhadů přiteče zpátky do Katalánska pouhá polovina odvedené částky.

Na HDP Španělska se podílí asi 20 procenty a má nejvyšší HDP z autonomních oblastí Španělska. Na exportu ze Španělska se Katalánsko podílí čtvrtinou. HDP Katalánska se pohybuje kolem 215 miliard eur (v přepočtu přes 5,5 biliónu korun), což je více než HDP celého Řecka. Ze 17 španělských autonomních oblastí je Katalánsko čtvrté nejbohatší podle HDP na hlavu.