Mezi stejnou skupinu patří viry způsobující žlutou zimnici nebo horečku Dengue.

Na světě se vyskytuje několik typů virů a jejich členění mikrobiology je různé. V Evropě je nejčastější západní typ viru, který způsobuje mírnější záněty. Typy s těžším průběhem nemoci se vyskytují v Asii a v USA. Nepřenáší je jen klíšťata ale i komáři.

Virus klíšťové encefalitidy žije nejčastěji v lesní zvěři, především v hlodavcích. Z nich se saním krve přenáší na klíště. Pro ně je vir neškodný a zůstává v nich po celý jeho život. Pokud se nakažené klíště přisaje na člověka, po zhruba dvou až třech hodinách začne virus vypouštět do jeho krve. (tím se liší od nákazy lymeskou boreliózou, kdy se bakterie do těla dostává až zhruba po 24 hodinách).

Virem se ale lze nakazit i jinou cestou - po požitím mléčných výrobků či tepelně neopracovaného mléka, které virus obsahuje. Ničí se pasterizací nebo jakémkoliv jiným zahřátí mléka na 80 stupňů po dobu nejméně deseti vteřin.

Inkubační doba je jeden až dva týdny, v případě nákazy mlékem jen tři až čtyři dny. U většiny nakažených nemoc probíhá bez vážnějších příznaků, a tedy i následků.

Onemocnění bývá mírnější u dětí než u dospělých, podle některých zdrojů až dvě třetiny nákazy proběhnou mírnou formou, nakaženého například jen několik dní bolí hlava a cítí se unavený.

Po odeznění první fáze nemoci následuje několik dní klidu, pak se nemoc může vrátit ve druhé fázi. V ní jsou horečky ještě vyšší a nastupují příznaky běžné pro zánět blan: únava, bolest svalů, silná bolest hlavy, rudnutí kůže na obličeji, ztráta rovnováhy, světloplachost.

Tento stav trvá dva až tři týdny, nemoc poté odezní. Asi třetina lidí ale může mít trvalé následky, například časté bolesti hlavy, poruchy koncentrace. Nemoc běžně není smrtelná. Umírá na ni zhruba jeden člověk ze sta.

Proti klíšťové encefalitidě existuje očkování, je však účinné jen pro danou zeměpisnou oblast, a tedy určité druhy virů.

Nakazí se stovky lidí ročně

Počet nakažených klíšťovou encefalitidou středoevropského typu v Česku i přes očkování neklesá, ale ani nijak zásadně neroste. Ročně se příznaky nemoci projeví u několika stovek lidí. nejvíce se jich nakazilo v roce 2006, to klíšťata nakazila 1029 lid. V roce 2008 bylo 633 nemocných.

Nejrizikovější oblasti: Jižní Čechy, okolí Brna, Olomoucko, okolí řek

Jak odstraňovat klíště: Místo vydezinfikujte, klíště uchopte tak, aby se neklouzalo, například do navlhčeného kapesníku a lehce s ním vyklejte ze strany na stranu. Po zhruba dvou minutách by se mělo uvolnit. Je také možné ho něčím ostrým, například pinzetou, podebrat a vyndat. S klíštětem netočte, není to šroubek.

Výskyt nemoci
rok počet hlášených výskytů nemoci
1999 490
2000 719
2001 633
2002 647
2003 606
2004 507
2005 643
2006 1029
2007 546
2008 633
2009818
2010
592

Zdroje: Doležálková, Iva: Sérologické vyšetření savců na virus Klíšťové encefalitidy metodou

Dumpis,U., Corrk, D.: Oksi, J.: Klíšťová encefalitida, Klinické infekční nemoci, 1999

Statistika infekčních nemocí Státního zdravotnického ústavu