Kristýna Kočí, která se narodila v roce 1985, vystudovala Gymnázium Jana Nerudy v Praze. Poté absolvovala Liberárně-konzervativní akademii CEVRO Institut a od roku 2004 studuje politologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Má za sebou také několik zahraničních studijních pobytů.

V letech 2006 až 2008 pracovala jako odborná referentka nejprve v Parlamentním institutu a poté v Kanceláři předsedy Poslanecké sněmovny. V roce 2009 vstoupila do Věcí veřejných a byla jmenována stranickou radní, programovou ředitelkou a členkou Akademie Věcí veřejných.

Ve volbách do Sněmovny v roce 2010 kandidovala na prvním místě v Moravskoslezském kraji a získala poslanecký mandát. Nedlouho po volbách se objevila mezi třemi vrcholnými představiteli VV, kteří vyjednávali s TOP 09 a ODS o koaliční vládě.

Obálková kauza u soudu

Poslanci VV si ji vybrali za předsedkyni svého klubu. Brzy ale její hvězda začala vyhasínat. A to poté, co obvinila neformálního lídra strany Víta Bártu z toho, že se ji snažil uplatit za "loajalitu", čímž nastartovala dlouhotrvající koaliční krizi. Kauzu umocnila tajná nahrávka rozhovoru mezi Kočí, její tajemnicí Markétou Dobešovou a členem VV Lukášem Víchem. Na záznamu, který se hemží vulgaritami, Kočí popisuje plánovaný puč ve Věcech veřejných. Později ale uvedla, že na nahrávce záměrně lhala.

Aféra s údajnými úplatky, známá též jako tzv. obálková kauza, nakonec skončila u soudu. Ten napřed odsoudil Víta Bártu k 18měsíční podmínce, následně jej ale na popud odvolacího soudu zprostil obžaloby. Vít Bárta tvrdil, že poslankyni Kristýně Kočí poskytnul půl miliónu korun v obálce jako půjčku. Podle Kočí se ale jednalo o úplatek.

Politická kariéra Kočí šla od chvíle, kdy obvinila Bártu z uplácení, od desíti k pěti. Strana ji okamžitě vyloučila ze svých řad. Kočí se pak zcela stáhla a coby nezařazená poslankyně se jen málokdy, i na půdě Sněmovny, k něčemu vyjadřovala.