Kvóty vznikly jako reakce na migrační vlnu v roce 2015. Uprchlíků ale i ilegálních migrantů mířících do Evropy začalo na jaře přicházet tolik, že některé státy EU (Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko) přestaly nápor zvládat a žádaly ostatní země o solidaritu a pomoc.

Migranti přicházeli zejména z Afriky a jihozápadní Asie. 

Uprchlík a migrant
uprchlík
Osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy z pronásledování z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo kvůli zastávání určitých politických názorů, a je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti
migrant
podle definice OSN je migrantem každý člověk, který změní své místo pobytu překročením mezinárodně uznávaných hranic a stráví zde déle než jeden rok

První návrh

Ne všechny státy EU zastávaly názor, že právě kvóty jsou ideálním řešením. Zejména státy Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko) vystupovaly zásadně proti, především v souvislosti s veřejným míněním, které kvóty vesměs odsuzovalo. Byly však v menšině.

Dne 13. května 2015 navrhla Evropská komise dokument — Evropskou migrační agendu, který měla alespoň v několika bodech představovat nový přístup oproti dosavadním politikám. Komise výslovně žádá o pomoc pro ty, kteří to potřebují.

Agenda zvyšuje finanční zdroje pro záchranu životů — řada migrantů cestujících přes moře do Evropy mnohdy na chatrných plavidlech zemřela — i počet míst pro přesídlení uprchlíků a také přináší povinné přerozdělení žadatelů o azyl z Itálie a Řecka do ostatních států EU.

Původně mělo být do ostatních států EU přemístěno celkem 40 tisíc imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 tisíc běženců z uprchlických táborů v Jordánsku a autonomní oblasti Kurdistán.

Na Českou republiku mělo připadnout 525 osob z táborů a 1328 z Itálie a Řecka. Někteří toto číslo považovali za neúměrně velké, ale Itálie jej vnímala naopak jako příliš nízké na to, aby vůbec pomohlo její situaci změnit.

BEZ KOMENTÁŘE: Stovky migrantů bylo zachráněno z přetížených gumových člunů ve Středomoří

BEZ KOMENTÁŘE: Stovky migrantů bylo zachráněno z přetížených gumových člunů ve Středomoří

FOTO: Reuters

Odpůrcům kvót se nelíbila ani různá kritéria, podle kterých by se měli žadatelé o azyl přerozdělovat. Mezi výčtem bylo HDP, počet obyvatel nebo míra nezaměstnanosti. Státy se k nim stavěly různě. Španělská vláda například tvrdila, že by se mnohem více měla brát v potaz nezaměstnanost. Jiní představitelé vlád se rozčilovali, že není zohledněn počet uprchlíků, které do té doby již jejich země přijaly.

Nevládní organizace pak kritizovaly, že návrh nezohledňuje přání, sociální a rodinné vazby v jednotlivých zemích EU. Vytvořil by se tím prý systém podobný dublinskému nařízení, kdy jsou lidé rozesíláni po EU bez přihlédnutí k jejich názoru. Následkem je častá nespokojenost a odchod do jiných zemí.

Uprchlice ze Sýrie nese v náručí své dítě v řeckých Aténách.

Uprchlice ze Sýrie nese v náručí své dítě v řeckých Aténách.

FOTO: Petros Giannakouris, ČTK/AP

Tento návrh byl na základě odporu některých zemí včetně Česka na jednání Evropského parlamentu zamítnut. Místo toho bylo rozhodnuto, že si sice mezi sebe země přerozdělí imigranty podle stejného klíče, ale tentokrát na dobrovolné bázi.

Na to přislíbil český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přijmout do konce roku 2017 celkem 1100 osob z Řecka a Itálie, nejvíce ze zemí Visegrádské skupiny (V4), čímž se na něj snesla kritika ze strany veřejnosti.

Někteří zástupci států, jako například Španělska, vůbec nesdělili, jak velký počet uprchlíků by byli schopni přijmout. Nelíbil se jim princip, podle kterého se počet uprchlíků vypočítával. V návrhu totiž nebylo zohledněno, kolik lidí už v předešlých letech země přijala a byla by tak nespravedlivě zatížena. A tak tento plán přišel vniveč.

Druhá verze

Na přelomu srpna a září téhož roku však přišla druhá migrační vlna. Ještě větší a silnější. A téma přerozdělování se opět vrátilo na evropský stůl.

Novou verzi kvót od začátku podporovalo Německo, Švédsko, Itálie a Rakousko. Týkala se přemístění 120 tisíc úspěšných žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska. I proti tomuto návrhu se tvrdě stavěly státy Visegrádské skupiny.

Dne 14. září se kvóty projednávaly na mimořádném summitu ministrů vnitra zemí EU. K názorové shodě zde ale nedošlo.

Počet migrantů, kteří by měli být přerozděleni do zemí EU

Počet migrantů, kteří by měli být přerozděleni do zemí EU

FOTO: David Ryneš, Novinky

V druhém zářijovém týdnu vyzval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker země V4 ke změně negativního postoje ke kvótám. Vláda České republiky i její prezident Miloš Zeman však i nadále celý návrh odmítali a považovali jej za nesmyslný. Obdobně se vyjádřil i polský prezident Andrzej Duda, který jej nazval diktátem mocných.

Dne 21. května 2015 byly ovšem kvóty schváleny — ministry vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie. Rozhodla takzvaná kvalifikovaná většina. Proti hlasovali ministři vnitra ČR, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Finsko se zdrželo hlasování.

Překvapivá situace nastala, když Polsko, jako jediná země V4, hlasovala pro zavedení kvót, ačkoliv je dlouhodobě odmítala. Podle polského ministra pro evropské záležitosti Rafaela Trzaskowskiho země hlasovala pro, neboť všechny její výhrady byly již vyřešeny a polská ministryně vnitra Teresa Piotrkowská dodala, že pro Polsko byla jednoduše důležitější solidarita s uprchlíky a Evropou, protože „s Visegrádskou skupinou to bývalo různé”.

Slovenský premiér Robert Fico v reakci na schválení kvót uvedl, že na území jeho země nebudou kvóty uplatněny, a že podává žalobu na Radu Evropské unie. K žalobě se později připojila i maďarská vláda.

Maďarský premiér Viktor Orbán po schválení kvót prohlásil, že jeho země již s migranty problém vyřešila, a proto nebude žádat o pomoc s přerozdělováním 54 tisíců osob na jejím území, jak bylo původně plánováno.

Na Česko mělo z celkového počtu 120 tisíc migrantů připadnout 2978 osob, ale poté, co bylo rozhodnuto, že se Maďarsko nebude účastnit přerozdělování, se jejich celkový počet snížil 66 tisíc, a na Česko tak připadlo 1591 osob. K tomu ovšem nadále zůstával v platnosti slib dobrovolného přijetí 1100 běženců z Itálie a Řecka.

V praxi to však vypadalo jinak. V roce 2016 při prvním pokusu vybraných sedmi syrských uprchlíků do České republiky tři z nich opustili řecká zařízení, aby se vyhnuli přesídlení do Česka a podobné problémy se objevily i u dalších migrantů.

Kvůli tomu, ale i kvůli negativnímu postoji ke kvótám rezonujícím mezi obyvateli ČR a vzhledem k blížícím se parlamentním volbám v polovině roku 2017, česká vláda oznámila, že Česko už na základě kvót žádné migranty z Řecka a Itálie „vzhledem k zhoršené bezpečnostní situaci a vzhledem k dysfunkčnosti celého systému relokací” nepřijme.

V lednu 2018 podala na Česko, Maďarsko a Polsko kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl Evropská komise žalobu.

Výběr z přerozdělení migrantů podle EK

FOTO: David Ryneš, Novinky

I když kvóty nezafungovaly, jak bylo naplánováno, a přerozdělování drhne, někteří evropští politici je stále podporují a diskuse o možnosti zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu napříč EU se stále vedou.

Ostatně třeba uvnitř Německa přerozdělovací opatření fungují. Pro každou spolkovou zemi se vypočítá, kolik žadatelů o azyl dostane v závislosti na počtu obyvatel země a její ekonomické síle.