Vše začalo, když obrovský nárůst ilegálních migrantů a uprchlíků mířících do Evropy dosáhl na jaře 2015 takových rozměrů, že jej některé státy EU (Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko) přestaly zvládat a požádaly o solidaritu a pomoc.

Rozdíl mezi uprchlíkem a migrantem
Uprchlík
osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti
Migrant
podle definice OSN je migrantem každý člověk, který změní své místo pobytu překročením mezinárodně uznávaných hranic a stráví zde déle než jeden rok

Zatímco do jihoevropských států, které se ještě nestačily vzpamatovat z finanční krize, proudily během jara desítky tisíc lidí z Afriky a jihozápadní Asie, do střední a východní Evropy se imigranti příliš nehrnuli. Jejich zajištěný počet se pohyboval v řádech desítek až stovek lidí. Jedinou výjimkou bylo Německo, které v srpnu 2015 zvýšilo odhad počtu příchozích na 800 000 lidí.

Z jakých zemí je nejvíce uprchlíků

Z jakých zemí je nejvíce uprchlíků

FOTO: David Ryneš, Novinky

Tlak na uspokojivé řešení problematické situace rostl. Evropský parlament proto přišel s návrhem přerozdělování migrantů mezi jednotlivé státy EU. Ne všechny státy však zastávaly názor, že právě kvóty jsou ideálním řešením. Zejména státy Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko) vystupovaly zásadně proti, především v souvislosti s veřejným míněním, které kvóty odsuzovalo.

První návrh

13. května 2015 navrhla Evropská komise dokument - Evropskou migrační agendu, která měla alespoň v několika bodech představovat nový přístup oproti dosavadním politikám. Komise výslovně žádá o pomoc pro ty, kteří to potřebují. Agenda zvyšuje finanční zdroje pro záchranu životů, i počet míst pro přesídlení uprchlíků a také přináší povinné přerozdělení žadatelů o azyl z Itálie a Řecka do ostatních států EU.

Původně mělo být do ostatních států Unie přemístěno celkem čtyřicet tisíc imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 000 běženců z uprchlických táborů v Jordánsku a autonomní oblasti Kurdistán.

BEZ KOMENTÁŘE: Stovky migrantů bylo zachráněno z přetížených gumových člunů ve Středomoří

BEZ KOMENTÁŘE: Stovky migrantů bylo zachráněno z přetížených gumových člunů ve Středomoří

FOTO: Reuters

Na Českou republiku mělo připadnout 525 osob z táborů a 1328 z Itálie a Řecka. Někteří toto číslo považovali za neúměrně velké, ale Itálie jej vnímala naopak jako příliš nízké na to, aby vůbec pomohlo její situaci změnit.

Navíc se odpůrcům nelíbila ani různá kritéria, podle kterých by se měli žadatelé o azyl přerozdělovat. Mezi výčtem bylo HDP, počet obyvatel nebo míra nezaměstnanosti. Státy se k nim stavěly různě. Španělská vláda například tvrdila, že by se mnohem více měla brát v potaz právě nezaměstnanost. Jiní představitelé vlád se rozčilovali, že není zohledněn počet uprchlíků, které do té doby již přijali.

Nevládní organizace pak kritizují, že návrh nezohledňuje přání, sociální a rodinné vazby v jednotlivých zemích EU. Vytvořil by se tím prý systém podobný Dublinskému nařízení, který již rozesílá lidi po EU bez přihlédnutí k jejich názoru. Za následek má častou nespokojenost a odchod do jiných zemí.

Uprchlice ze Sýrie nese v náručí své dítě v řeckých Aténách.

Uprchlice ze Sýrie nese v náručí své dítě v řeckých Aténách.

FOTO: Petros Giannakouris, ČTK/AP

Tento návrh byl na základě odporu některých zemí včetně Česka na jednání Evropského parlamentu zamítnut. Místo toho bylo rozhodnuto, že si sice mezi sebe země přerozdělí imigranty podle stejného klíče, ale tentokrát na dobrovolné bázi.

Na to přislíbil premiér Bohuslav Sobotka přijmout do konce roku 2017 celkem 1 100 osob z Řecka a Itálie, nejvíce ze zemí Visegrádské skupiny (V4), čímž se na něj snesla kritika ze strany veřejnosti.

Někteří zástupci států, jako například Španělska, vůbec nesdělili, jak velký počet uprchlíků by byli schopni přijmout. Nelíbil se jim princip, podle kterého se počet uprchlíků vypočítával. V návrhu totiž nebylo zohledněno, kolik lidí už v předešlých letech země přijala a byla by tak nespravedlivě zatížena.

A tak tento plán přišel vniveč.

Druhá verze

Na přelomu srpna a září téhož roku však přišla druhá migrační vlna. Ještě větší a silnější. A téma kvót se opět vrátilo na evropský stůl.

Novou verzi kvót zahrnutou do 2. implementačního balíčku od začátku podporovalo Německo, Švédsko, Itálie a Rakousko. Týkala se přemístění 120 000 úspěšných žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska. I proti tomuto návrhu se tvrdě postavily státy Visegrádské skupiny.

14. září se kvóty se projednávaly na mimořádném summitu ministrů vnitra zemí EU. K názorové shodě zde ale nedošlo.

Počet migrantů, kteří by měli být přerozděleni do zemí EU

Počet migrantů, kteří by měli být přerozděleni do zemí EU

FOTO: David Ryneš, Novinky

Na zasedání Evropského parlamentu v druhém zářijovém týdnu vyzval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker země V4 ke změně negativního postoje ke kvótám. Vláda České republiky i její prezident Miloš Zeman však i nadále celý návrh odmítali a považovali jej za nesmyslný. Obdobně se vyjádřil i polský prezident Andrzej Duda, který jej nazval diktátem mocných.

21. května 2015 byly kvóty schváleny ministry vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie. Proti hlasovali ministři vnitra ČR, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Finsko se zdrželo hlasování.

Překvapivá situace nastala, když Polsko, jako jediná země V4, hlasovala pro zavedení kvót, ačkoliv je dlouhodobě odmítala. Podle polského ministra pro evropské záležitosti Rafaela Trzaskowskiho země hlasovala pro, neboť všechny její výhrady byly již vyřešeny a polská ministryně vnitra Teresa Piotrkowská dodala, že pro Polsko byla jednoduše důležitější solidarita s uprchlíky a Evropou, protože „s Visegrádskou skupinou to bývalo různé”.

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že jeho země již s migranty problém vyřešila, a proto nebude žádat o pomoc s přerozdělováním 54 tisíců osob na jejím území, jak bylo původně plánováno.

Na Česko mělo z celkového počtu 120 000 migrantů připadnout 2 978 osob, ale poté, co bylo rozhodnuto, že se Maďarsko nebude účastnit přerozdělování, se jejich celkový počet snížil 66 000, a na Česko tak připadlo 1 591 osob. K tomu ovšem nadále zůstával v platnosti slib dobrovolného přijetí 1 100 běženců z Itálie a Řecka.

Výběr z přerozdělení migrantů podle EK

Výběr z přerozdělení migrantů podle EK

FOTO: David Ryneš, Novinky

Slovenský premiér Robert Fico v reakci na schválení kvót uvedl, že na území jeho země nebudou kvóty uplatněny, a že podává žalobu na Radu Evropské unie. K žalobě se později připojila i maďarská vláda.

Plány však opět selhaly. V roce 2015 bylo přemístěno pouhých 259 migrantů. 117 z Itálie a 82 z Řecka.

Odpustky za nepřijetí 

Na počátku května 2016 přinesla Evropská komise nový návrh Evropského azylového systému. Jednotlivé země by se mohly z přijetí uprchlíků „vykoupit”.

Podle stávajících pravidel řeší žádost o azyl stát, kde se uprchlík poprvé dostane na území EU. Tato dublinská pravidla chce komise zachovat, doplnit však chtěla tzv. krizový mechanismus rozdělení žadatelů o azyl na základě kvót v případě přetížení jedné ze zemí osmadvacítky. Mechanismus by byl spuštěn automaticky v krizové situaci, bylo by ale možné se z něj vyplatit, a to částkou 250 tisíc eur (6,75 miliónů korun) za jednoho odmítnutého žadatele.

I tento návrh byl ale poslanci zamítnut s argumenty, že možnost „zaplatit a umýt si nad problémem ruce” není vhodná forma sdílení solidarity. Jiní zase odporovali s tím, že migranti nejsou ping-pongové míčky, které si budou státy mezi sebou přesouvat.

„Systém plateb rovněž není dobrou alternativou. Tyto návrhy budou fungovat pouze v případě, když budeme všichni dodržovat určitá pravidla. Většina členských států si, jak se zdá, myslí, že jsou nad právem,"okomentoval britský europoslanec Timothy Kirkhope.

Reakce

Diskuze o možnosti zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu napříč EU se stále vedou. Návrhy však nemají dostatečnou podporu mezi unijními státy.

Uvnitř Německa již přerozdělovací opatření fungují. Pro každou spolkovou zemi se vypočítá, kolik žadatelů o azyl dostane v závislosti na počtu obyvatel země a její ekonomické síle. Německá kancléřka Angela Merkelová se tím ocitla pod silnou palbou kritiky, ale za svým rozhodnutím si dále stojí a jako důvod uvedla, že kvóty jsou nezbytné pro to, aby nebyl zpochybněn Schengenský prostor.

V České republice se staví občané ke kvótám spíše negativně.

Postoj k přijímání uprchlíků