V České republice je letní čas každoročně zaváděn poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu.

Zavedení letního času bylo odůvodňováno zejména energetickými úsporami, které jsou dnes spíše zanedbatelné. Řada lidí vítá letní čas i kvůli tomu, je v letních měsících světlo do pozdního večera. Odpůrci oproti tomu poukazují na zdravotní obtíže, které časový posun způsobuje některým citlivějším jedincům.

Na starém kontinentu je letní čas zaveden ve všech státech s výjimkou Islandu, Ruska a Běloruska.

S ohledem na geografické zákonitosti je letní čas doménou zemí mírného pásma, neboť v tropech jsou rozdíly mezi trváním letního dne a zimní noci menší. V polárních oblastech jsou naopak rozdíl natolik velké, že ani zde by nemělo zavedení letního času praktický smysl.

Úsporné experimenty v době válek

Na našem území se letní čas objevil poprvé v roce 1916, kdy byl dočasně zaveden v tehdejším Rakousko-Uhersku, v důsledku potřeby úspor byl obnoven v době 2. světové války a pokračování našel i v poválečných letech.

Pravidelně se v tehdejším Československu objevoval od roku 1979. Začínal poslední březnový víkend a končil v posledním zářijovém víkendu. Od roku 1996 končí v celé EU letní čas až do posledního říjnového víkendu.